Aktuálně.cz se pokusilo vysvětlit a popsat nepřehlednou situaci okolo plánu označovaného jako EU ETS2. Dosluhující ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) se v úterý pochlubil, že Evropská komise vyslyšela návrh Česka na změny celého systému.

"Je to pět mechanismů, které udrží cenu té povolenky okolo 45 eur," tvrdí Hladík s tím, že vedle zvýšení počtu povolenek, které Evropská komise pustí na trh tak, aby ke zdražení nedošlo, jde například i o dřívější čerpání peněz z fondu, které má dopady kompenzovat.

Související

Ministr Hladík se raduje ze změn v povolenkách ETS2. Debakl, kritizuje Havlíček

Tím se podle Hladíka odvrací hlavní hrozba - tedy zdražení benzinu, nafty a vytápění, což se vše následně odráží v cenách v celé ekonomice.

Základní opatření podle Hladíka spočívá v tom, že povolenek bude 80 milionů místo 20 milionů. "Budou se pouštět na trh ve chvíli, kdy cena přesáhne 45 eur," uvedl. Další opatření zafixuje ceny povolenek po pětiletém období. "Další opatření se týká stability a předvídatelnosti trhu. To znamená, že burza se otevře už příští rok, protože zatím se ve veřejném prostoru vlastně objevují bankovní deriváty. Tomu chce komise také zabránit, aby bylo jasné, že ta cena není nějakých 80 eur, jak se objevuje ve veřejném prostoru," citovala ČTK Hladíkovo středeční vyjádření.

Avšak to, jestli nejnovější návrh Evropské komise bude schválen, není jasné - změny musí schválit každá členská země evropské sedmadvacítky a také europarlament. A čeká se boj, byť některé země už se na zavedení systému začaly připravovat.

"Pan ministr Hladík opět fabuluje," říká místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Pro Aktuálně.cz popsal, že bude potřeba odmítat systém povolenek tak dlouho, než současné Evropské komisi vyprší mandát - což nastane 31. října 2029 - a bude zvolena nová komise. "Jsem přesvědčen, že ta další (komise) už ten systém kompletně změní," tvrdí Havlíček.

Podle Havlíčka dosluhující ministr životního prostředí Hladík dopady povolenek bagatelizuje a nejnovější plán komise označil za hru na zastropování cen. V podobném duchu se ve středu vyjádřil i lídr ANO Andrej Babiš.

Za případné nepřijetí systému emisních povolenek hrozí státům tvrdé pokuty - jde o miliony eur denně. A ani tím to nekončí, hraje se dokonce o úplné stopnutí čerpání unijních dotací.

"Přičemž příklad Polska a Maďarska ukazuje, že to může jít celkem rychle," varuje ekonom Petr Bartoň ze společnosti Datarun. Podle něj Evropská komise nebude v trestání otálet, zvlášť pokud by Česko bylo první v řadě, kdo bude protestovat. 

A to hlavní - Česko by se odmítnutím systému povolenek připravilo o možnost čerpat miliardy ze sociálního fondu. Právě do něj mají směřovat peníze získané z prodaných "zelených odpustků".

A právě pomocí těchto peněz by si lidé měli kupovat ekologické kotle, případně by těm nízkopříjmovým měly kompenzovat zdražení pohonných hmot či nákladů na bydlení. Během sedmi let by mělo jít o padesát miliard korun.

Odhady toho, jaké dopady bude mít zavedení nového systému emisních povolenek na rozpočty českých rodin, se přitom dramaticky liší a vznikají kolem toho velké spory.

Ten nejhorší odhad mluví o dodatečných nákladech jedné domácnosti ve výši 83 tisíc korun ročně.

"Tenhle výpočet přitom předpokládá, že by každá rodina v Česku topila kotlem na fosilní paliva, přitom jen zhruba tři procenta rodin uhlím opravdu v Česku topí," rozporuje ekonom Petr Bartoň zmíněný výpočet.

Studie navíc podle něj nepočítá s tím, že by si někdo nechal vyměnit kotel a přestal topit uhlím.

Právě touhle cifrou - 83 tisíc korun ročně - často argumentovali dosavadní opoziční politici při vysvětlování, proč se povolenky pro domácnosti vůbec nesmí zavést.

Nejnověji přišla se studií končící vláda Petra Fialy (ODS), přesněji Hladíkem vedené ministerstvo životního prostředí. Pro úřad analýzu vypracovala společnost PwC a ta uvádí, že "negativní dopady připravovaného systému emisních povolenek EU ETS 2 lze snížit efektivním zastropováním ceny povolenky. Domácnosti tak zatíží měsíčně v průměru nižšími stovkami korun".

Ekonomka Helena Horská, členka Národní ekonomické rady vlády, na sociální síti X napsala, že jde o náklady ve výši "jedné až dvou krabiček cigaret". I u tohoto materiálu ale někteří upozorňují na možné chyby.

"Studie pracuje s průměrnou domácností, která je definovaná tak, že i v nejvyšším příjmovém kvintilu utratí za měsíc za plyn, uhlí a pohonné hmoty kolem dvou tisíc korun," napsal advokát Jiří Rahm. A to podle některých nemusí odrážet realitu.

Systém povolenek pro domácnosti má odstartovat za dva roky. Znamená, že si Češi připlatí za používání fosilních paliv, jako je benzin, nafta, uhlí i zemní plyn. Jen pro připomenutí: zemním plynem topí přes milion domácností.

V "povolenkovém" systému je přitom už přibližně 40 procent českých domácností, které jsou napojené na teplárny. Teplárny totiž už na principu emisních povolenek fungují a lidé tak jejich cenu platí v účtech za teplo. Tedy jinak řečeno - takové domácnosti by byly podle některých názorů znevýhodněny, pokud by se systém EU ETS2 nezavedl.

Pokud by se nejnovější návrh komise podařilo schválit - kývnout musí jednotlivé státy a europarlament -, tak by se podle ekonoma Petra Bartoně jednalo o faktické zastropování cen emisních povolenek.

Brusel už avizoval, že na trh hodlá uvádět takové množství povolenek, aby udržel cenu povolenek na 45 eurech.

Není jasné, nakolik půjde plnit plánované snižování emisí dané jako rámec celého Green Dealu, tedy tzv. Zelené dohody. Právě dramaticky vysoká cena povolenek totiž měla odradit domácnosti od používání fosilních zdrojů, tedy v konečném důsledku snížení emisí, které mají vliv na změny klimatu.

Nový systém ETS2 má obchodování s povolenkami rozšířit například na silniční dopravu nebo vytápění budov.