Suchý leden, nebo v Česku populárnější suchý únor, se stal novoročním rituálem mnoha lidí, kteří po svátečním přejídání a několika sklenkách navíc chtějí dosáhnout měsíce bez alkoholu. Proč? Touží po restartu těla i mysli. Jenže čím dál více odborníků upozorňuje, že tento populární trend nemusí být tak přínosný, jak by se mohlo zdát – a v některých případech může dokonce vést k nezdravým návykům.
Na svět se valí jedna krize za druhou a internet je plný tolika protichůdných zpráv, že se v nich dá jen těžko orientovat. Stále více lidí proto hledá útěchu v konspiračních teoriích, které mají na všechno jasnou odpověď. "Mohou jim propadnout i univerzitní profesoři," varuje v rozhovoru psychiatr a neurovědec Jiří Horáček. Proti dezinformátorům lze podle něj bojovat jen jejich vlastními zbraněmi.
Na konci minulého týdne zachránilo několik lidí svou pohotovou reakcí život mladé řidičce. Na rušné křižovatce v americkém městě Boynton Beach na Floridě žena náhle za volantem omdlela a její vozidlo začalo nekontrolovaně vjíždět do protisměru. Srážce s ostatními automobily v tu chvíli zabránilo několik motoristů, kteří jedoucí vozidlo svými vlastními těly na pár metrech zastavili.
Máme stejné DNA sekvence jako pšenice a žito, museli jsme mít stejného vývojového předka, lidský mozek je větší, než by měl vývojově být, je to kvůli sociálním vztahům ve skupině, říká neuropatolog František Koukolík. Duše je pravděpodobně sebepoznávání, má svou neuronovou síť, která se buduje celý život, je nejživější v době, kdy nic neděláme. Plné sebeuvědomování umí jen člověk, dodává.
Vědomí je hřiště, kde testujeme chování, je to mapa reality. Mohla by ho mít i neživá hmota. Nevíme, co spojuje mysl a tělo. Možností je mnoho. Neznáme podstatu vědomí, nevíme, jestli je nehmotné, ale můžeme ho změnit. Vědomí je univerzální vlastností zpracování informací. Hon za podstatou vědomí je jediná věc, co má smysl, říká Jiří Horáček, profesor psychiatrie a neurovědec z Národního ústavu duševního zdraví. Dodává, že vědomí bezpochyby generuje mozek, naše mysl si z reality vybírá jen to, co potřebuje, nevidím pohyb molekul ve vodě, ale vidím vlnu.
Když chci, tak jsem velmi rychlý - při psaní knih, když skládám hudbu nebo maluju, tak to dělám násobně rychleji, říká Karel Kostka, muž s IQ 206 a mimo jiné zakladatel jedné z prvních soukromých středních škol v Česku. O světě toho my lidé víme málo. To, v čem žijeme, je jen nehmotná energie, nevíme, jak funguje vědomí, míní Kostka. Umělá inteligence je podle něj jen marketingový tah. Nikdo ji nemá k dispozici a jen si namlouváme, že něco takového existuje, tvrdí.
Jsem proud vědomí, roztěkaný a fluidní, realita je taková, jak ji vnímáte, jméno u každého je jen nálepka. Když zavřu oči, potkám kohosi, kdo pozoruje můj příběh. Ve svých standupech se snažím lidem ulevit, tím, že jim říkám, že jsou úplně sami, věřím, že je to ozdravné, říká Jiří Charvát, bloger a stand-up performer. Sociální sítě nám ukradly mysl, nejsme schopni být sami se sebou ani 5 minut, nejsme schopni se samotě podívat do očí, dřív jsme byli víc lidmi, dodává.
