"Zatímco americký systém umožňuje vyniknout vědcům už v 35 letech, v Evropě je to v 50 až 60 letech," uvedl chemik, který loni získal cenu Patria. Projekt Česká hlava ji uděluje osobnostem, které se prosadily v zahraničí.
Mladý vědec, kterého v USA přijme univerzita, dostane podle Michla peníze do začátku a je na něm, co bude zkoumat. "Když má výsledky, dostane další. Kdo je ale z nějakých důvodů neúspěšný, musí odejít," říká. Podle Michla to ale není tragédie, ale jen známka toho, že není vhodný pro čistou vědu. "Takoví lidé se uplatní na univerzitách, kde se méně zkoumá a více učí, nebo v průmyslu," dodal Michl.
Evropská unie si vytkla cíl dostihnout hospodářsky vyspělejší Spojené státy v roce 2010. K tomu má mimo jiné dopomoci zvýšení výdajů na výzkum a vývoj na tři procenta hrubého domácího produktu, což by se blížilo výdajům v USA. Podle Michla to ale bez změny struktury vědy nestačí.
Michl, který spolupracuje s Ústavem fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského a Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd, dnes řekl, že se tato pracoviště pokoušejí americký model uplatňovat.
Těší ho to, protože k tomu možná přispěl tím, že některým pracovníkům těchto ústavů zprostředkoval pobyt v USA, kde se mohli inspirovat.
Michl jako jeden z prvních přišel na to, že mikroelektronika založená na křemíkových čipech brzy dosáhne hranic svých možností. Pokouší se proto vyvíjet elektronické komponenty z organometalických a organických molekul. Mají specifické funkce a mohou fungovat nejen jako mikroelektronické součástky, ale využít by je mohla i biologie a medicína.
Michl na dotaz, k čemu to bude dobré, odpověděl: "K něčemu, co ještě nikoho ani nenapadlo".
Michl (1939) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a před emigrací do USA pracoval v Ústavu fyzikální chemie tehdejší Československo akademie věd. Poté, co vystřídal v USA několik vědeckých pracovišť, zakotvil na univerzitě v Coloradu. Několikrát byl nominován na Nobelovu cenu.