Nově objevená "rohatá" včela žije v Austrálii. Vědce zaujala svým neobvyklým vzhledem. Její příbuzní ale létají i v Česku. Od běžných včel medonosných je odlišuje například jejich samotářský styl života, ale také určitá odolnost.
Na jižní Moravě odborníci v polovině července potvrdili první výskyt nepůvodního druhu včely známé i jako čalounice v Česku. Jedná se o velkého zástupce čeledi čalounicovití původem z východní Asie. Druh byl v posledních letech zaznamenán v různých evropských státech a odborníci čekali, že se objeví i v Česku.
Med zůstává jednou z nejčastěji falšovaných potravin na světě. Svaz včelařů i kontroloři České obchodní inspekce radí při nákupu dávat pozor. Posledními testy neprošla celá polovina vzorků. Zkušený včelař radí sklenici medu zvednout proti světlu.
Nikdy bych neřekl, že něco takového udělám. Prostě jsem vkročil do mraku včel, který se vznášel kolem boudy na včelařské potřeby. Jen tak v tričku a v kraťasech, bez ochranné kukly. Dnes jsou v pohodě, nic neudělají, ujišťoval mě a pár mých kolegů včelař Martin Dědek z Mladostova v Českém ráji. Měl pravdu a platilo to po celou dobu, co vyprávěl o včelařství a ukazoval nám své království.
Po dvaceti letech od prvního výskytu v Evropě se invazní druh hmyzu z jihovýchodní Asie dostal poprvé i do Česka. Sršeň asijská, kterou vědci poprvé objevili minulý čtvrtek v Plzni, může být rizikem pro včelařský průmysl. Mnohem zásadnější dopad by ale její rozšíření mělo na životní prostředí, varuje entomolog Jiří Skuhrovec. Podle něj musí v boji proti predátorovi zasáhnout hlavně veřejnost.
Začínají slábnout, v ranách na těle se jim šíří infekce. Nakonec vylétají z úlu zemřít ven, aby ostatním nepřidělaly práci s odklízením těla. Postupně se úl vyprazdňuje, až v něm žádné včely nezbydou. Jejich chovatel tak pozná napadení kleštíkem včelím. Právě tento roztoč je jedním z hlavních důvodů, proč letos v Česku uhynulo nejméně čtvrt milionu včelstev.
Mladou Helenu, Adélu a Lukáše spojuje stejný koníček. Místo, aby oblékali sportovní dresy, hráli na flétnu nebo modelovali z keramické hlíny, soukají se ve volném čase do včelařských obleků. Své dovednosti se letos rozhodli otestovat v celostátní soutěži Zlatá včela. Obsadili první tři místa a kvalifikovali se tím na mezinárodní soutěž, kde zvítězili.
Být včelařem v Česku není žádný med. Chovatele opylovačů tíží výkyvy počasí spojené s klimatickou změnou. Kvůli suchu a nedostatku kvetoucích luk mají včely potíže nashromáždit dostatek medu samy pro sebe, natož pro včelaře k prodeji. Opylovače také hubí pesticidy a hnojiva, kterými zemědělci stříkají pole. Cenu medu pak v obchodech stlačuje konkurence ze zemí mimo EU.
Spaní na medu je ubytování v Orlických horách, které kromě okolní přírody nabízí setkání s desítkami tisíc včel, které lze cítit a pozorovat uvnitř maringotky během pobytu. Včelín se spaním vymysleli manželé Dočekalovi, a přestože ho původně chtěli hlavně pro sebe, teď jím propagují pozitivní vliv včel na psychickou pohodu člověka.
Manželský pár z Pensylvánie se radoval, že pořídil statek za výhodnou cenu. Koupě nemovitosti se mu ale pěkně prodražila. Ve stěnách domu se totiž zabydlelo 450 tisíc včel, které Američané museli s pomocí odborníka přemístit jinam.
Angelina Jolie se při příležitosti Světového dne včel (20. května) spojila s časopisem National Geographic, aby se společně pokusily rozšířit povědomí o důležitosti ochrany tohoto hmyzu. Hollywoodská herečka se nechala fotografovat s včelím rojem, který jí lezl po těle.
Včelařka Erika Thompsonová z amerického Texasu zachránila včelí hnízdo, které bylo uvězněné pod podlahou zahradního domku více než dva roky. Video z její akce zabodovalo u diváků. Po necelém týdnu nasbíralo na sociální síti Twitter téměř 2 miliony přehrání. Včelařku zájem podle BBC překvapil, pro ni je to normální práce.
Produkce medu loni v Česku klesla meziročně o zhruba 40 procent na 4997 tun. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle těchto údajů je to nejméně od roku 2002, od kdy ČSÚ publikuje časové řady. Podle starších dat ministerstva zemědělství jde o nejhorší výsledek minimálně od vzniku ČR v roce 1993.
Česko má nejvíce včelařů na obyvatele a české včely vyprodukují ročně přes 10 tisíc tun medu. Ani to ale nestačí české spotřebě, říká zpráva projektu Česko v datech. Výrobní cena českého medu je přitom podle ní s asi 50 Kč za kilogram třetí nejnižší v EU a prodejní cena 173 korun pak jen těsně přesahuje unijní průměr. Letos se k tomu přidává katastrofická "neúroda" a lze tak čekat prudké zdražení.
Poslední tři měsíce dělali brazilští včelaři jinou práci, než jaké by roční doba odpovídala. Místo starání se o své úly se museli ve velkém zbavovat uhynulých včel, během čtvrt roku šlo o celkem 500 milionů. Podobné zprávy hlásí včelaři po celém světě, výjimkou není ani Česko.
Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a po škole odešel pracovat do státní správy. Ve volných chvílích si ve středočeských Pticích vyráběl medovinu a jeden slabší včelařský rok jej inspiroval k tomu, aby si založil vlastní včelstva. Volnočasový koníček se pro Jiřího Bartoše nakonec překlenul v podnikání a jeho staročeský nápoj vloni dokonce vyhrál cenu v mezinárodní soutěži Mazer Cup v USA.
V Česku se po třech letech objevila hniloba včelího plodu, veterináři ji prokázali v Dolních Štěpanicích na Semilsku, sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Včelstva byla veterináři v ohnisku usmrcena a spálena, v okolí veterináři vytyčili ochranné tříkilometrové pásmo, kde se musí dodržovat opatření pro přesuny včelstev a sledovat příznaky nákazy. Chovatelé, kteří mají včely v ochranném pásmu, musí do 16. června Krajské veterinární správě v Liberci nahlásit aktuální údaje o počtu včelstev a jejich umístění.
Dotace z včelařského programu by neměl přerozdělovat včelařům Český svaz včelařů, ale včelaři sami by měli o dotace žádat. Požaduje to Pracovní společnost nástavkových včelařů (PSNV), která sdružuje zhruba tisícovku včelařů. Společnosti na úterní tiskové konferenci uvedla, že je zbytečné, aby svaz fungoval jako mezičlánek. Podle ministerstva zemědělství by to ale znamenalo vysokou administrativní zátěž.
Biologické centrum v Českých Budějovicích nyní zkoumá, jak řasa chlorella ovlivňuje život včel. Zjistili, že produkce medu po krmení včel řasou se zvedne až o 17 procent.
Z přírody mizí včely, mouchy, motýli i další druhy hmyzu. Jde o další velkou ránu pro ekosystém, obávají se vědci v nové studii. Podle ní od roku 1989 ubylo více než tři čtvrtiny hmyzu. Ptáci tak přijdou o potravu a rostliny nebude mít kdo opylovat, varují odborníci. O vymírání hmyzu se podle nich "postaraly" klimatické změny i používání pesticidů.
Český přírodovědec Martin Mikeš se jako student Karlovy univerzity vydal se zkušenými vědci zkoumat kamerunskou faunu. Unikátní mlžný les na severozápadě Kamerunu mu učaroval natolik, že se rozhodl vrátit. Dnes ho pomáhá zachraňovat a učí místní obyvatele, jak ekologicky hospodařit a ještě si tím vydělat peníze.
Roj včel se snažili chytit hasiči před nákupním centrem na pražském Smíchově. Hasiči na místě zasahovali ve spolupráci se včelaři. "Včely byly rozlítané po okolí a rozlítané se nedají chytit," doplnil mluvčí Martin Kavka s tím, že hasiči museli počkat, než se roj usadí aby je mohl odchytit včelař případně aby byly zničeny chemicky nebo vysáty speciálním vysavačem. To se ale nepodařilo. "Roj se tedy zhruba po 15 minutách vznesl a odletěl," uzavřel Kavka. Roj podle hasičů mohl ohrožovat chodce, a tak okolí místa, kde se včely nacházely, uzavřeli. "Nemáme zprávy o tom, že by tam byli nějací pobodaní lidé," upřesnil mluvčí.
IBM, T-Mobile a vědci z Provozně ekonomické fakulty ČZU vymysleli způsob, jak monitorovat včely na dálku. Začínajícím včelařům mimo jiné říká, jaká je teplota v úlu a kdy mají vytočit med.
V Olomouci se v sobotu v podvečer při požáru dřevného úlu vážně popálil jeho majitel. Včelař se snažil hořící úl zachránit, což se mu však nepodařilo. Oheň museli zlikvidovat hasiči. Muž skončil s popáleninami druhého stupně na popáleninovém centru v Ostravě, informoval mluvčí hasičů a záchranné služby Zdeněk Hošák. Neštěstí se odehrálo v olomoucké místní části Chomoutov, na místě zasahovaly tři jednotky hasičů. "Hasičům se po chvíli podařilo nebezpečnému počínání požáru zabránit. Požár zcela zničil dřevěný objekt o rozměrech zhruba 10 krát tři metry," uvedl Hošák. Příčiny požáru podle něj zjišťuje vyšetřovatel.
Šest včelích úlů vyroste na střeše pražského magistrátu. S nápadem postavit úly na historické budově souhlasí i památkáři a odborníci z Národního památkového ústavu. V Praze je řada netradičních míst, kde se mohou lidé se včelstvy setkat. Podle odborníků se medonosnému hmyzu v městském prostředí daří. V roce 1995 bylo v hlavním městě po největším poklesu počtu včelstev, k jakému v ČR tenkrát během několika let došlo, asi 720 včelařů a 5300 včelstev, předloni už zbývalo jen 360 včelařů a 3200 včelstev.
Letos uplyne 150 let od vynálezu medometu, se kterým přišel Čecho-Italo-Rakušan Franz Hruschka. Při této příležitosti vznikl "cimrmanovský" spot se Zdeňkem Svěrákem.
