Před 56 lety do Československa vpadla vojska Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. "Dočasný pobyt" okupantů trval více než dvacet let. Vyzkoušejte si v kvízu Aktuálně.cz, co o srpnových událostech víte.
Přelom roku 1966 a 1967. V Praze vrcholil boj agentů mezi socialistickým Východem a kapitalistickým Západem. Do souboje se svými protějšky se pustili i agenti československé kontrarozvědky. Připravili smělý plán, jak získat cenné dokumenty Severoatlantické aliance. Pomoci jim měla tajná chodba.
Co věděly státy NATO o sovětské invazi do Československa 21. srpna 1968 a jak o ní přemýšlely? Češi pátrali v archivu aliance a analyzovali utajované materiály o osudném dni, od kterého ve středu uplyne přesně 56 let. Jejich zkoumání přineslo zajímavé detaily. Například že prvních dvanáct hodin po vpádu vojsk Varšavské smlouvy čerpali pracovníci vedení NATO v Bruselu informace jenom z tisku.
U libereckého pomníku devíti obětem sovětské okupace z 21. srpna 1968 drží pietu Petra Erbanová s Petrem Šídou. I oni jsou oběti, třebaže přežili divokou střelbu okupantů. Doživotní následky z těžkých zranění se v nich mísí s trýznivými psychickými traumaty. I po 53 letech. "Stojím u pomníku a znovu to celé prožívám. I tu zběsilou palbu Sovětů do nás a všude kolem," svěřuje se Petra Erbanová.
Okupace v noci z 20. na 21. srpna 1968 většinu československé společnosti zaskočila. Mezi oblíbené mýty patří tvrzení, že vpád vojsk Varšavské smlouvy byl v zásadě nečekaný. Jenže doufat není totéž co vědět. Hrozba intervence nad republikou visela už od jara. A s postupujícím časem jen sílila.
Přes 17 tisíc československých vojáků čekalo před 41 lety (6. prosince 1980) u severních hranic s Polskem na rozkaz, aby do této spojenecké země vtrhli a potlačili vzrůstající všelidový odpor Poláků proti komunistické vládě. Paměť národa přináší ve spolupráci s Aktuálně.cz o této "Operaci Krkonoše" autentická svědectví vojáků, ale i překvapivou analýzu historika Prokopa Tomka.
Operace Krkonoše, při níž Československá lidová armáda vyčkávala 6. prosince 1980 na hranicích s Polskem, aby ho i s východoněmeckou a Sovětskou armádou obsadila, se nakonec na pokyn Moskvy neuskutečnila. Z československé strany se akce zúčastnilo například 17 309 vojáků a 541 tanků. Zůstávají jen vzpomínky dnes již šedesátiletých mužů na nesmyslnou akci k potlačení polského hnutí Solidarita.
Úkol mise byl jasný: získat šifry, které by Západu pomohly rozluštit komunikaci zemí tehdy nepřátelského bloku, států Varšavské dohody. Novozélandská zpravodajská služba SIS proto společně s britskou MI6 v druhé polovině 80. let podnikly řadu přepadů zahraničních ambasád na území Nového Zélandu, včetně té československé. Jestli kódy skutečně získaly, není jasné.
Třicet let po Listopadu lze o našich vztazích se Západem říci, že jsme to od zamilovanosti a líbánek dopracovali k manželství bez sexu.
Krátce po páté hodině ráno, 4. listopadu 1956, odvysílal maďarský rozhlas poslední projev předsedy vlády Imre Nagye. "Dnes za úsvitu sovětská vojska začala útok na naše hlavní město," prohlásil.
Nejznámější fotografie ze srpna 1968 se vztahují především ke dni, kdy do republiky vtrhla okupační vojska. Milanu Vlčkovi se podařilo nafotografovat hlavní město "týden poté" na sérii unikátních barevných diapozitivů. Fotograf poskytl několik svých snímků Aktuálně.cz. "Originály jsou už v Národním muzeu," říká. Z jeho záběrů už nevyzařuje energie davu patrná na snímcích z 21. srpna. Už je cítit spíše deziluze a deprese.
Od vpádu vojsk Varšavské smlouvy letos uplynulo padesát let. Aktuálně.cz při příležitosti výročí hledá hrdiny ze slavných fotografií Josefa Koudelky, který události srpna 1968 zaznamenal. Na snímku z Václavského náměstí, kde skupina mladíků s pomocí kovových trubek brání sovětskému tanku v cestě, se poznal dvaasedmdesátiletý Jan Špaček. Nyní přinášíme jeho svědectví. "Vojákům už naše snažení bylo jedno. Zalezli si dovnitř a pokuřovali. Byli odmítaví a odpovídali nám jen málokdy. Když jsem se pak vrátil domů do Dejvic, zjistil jsem, že si tam vojska vybudovala štáb, a tanky zaplnily celý Kulaťák," líčí Špaček se snímkem v ruce.
Historie roku 1968 je "ze sta procent zfalšována," uvedl šéf KSČM Vojtěch Filip v rozhovoru, který web britského listu otiskl v neděli.
Na židli v bunkru podzemního města sedí polský komunistický vůdce Wojciech Jaruzelski. Plány ve štábní místnosti naznačují, kam by Varšavská smlouva shodila atomové bomby. Vítejte v tajném armádním bunkru Polské lidové armády poblíž města Svinoústí. Z jeho chodeb na návštěvníka společně s vlhkem a zimou zavane i chladný dech studené války.
V noci na 21. srpna 1968 vstoupila na území tehdejší Československé socialistické republiky vojska Varšavské smlouvy. Byla to reakce na nesouhlas Sovětského svazu s reformními plány Alexandera Dubčeka, který si přál stvořit "socialismus s lidskou tváří". Sovětské jednotky do republiky dorazily na základě oficiální žádosti pětice vysokých představitelů KSČ. Čtenářům odpovídal historik Prokop Tomek, který v letech 1996-2007 pracoval v Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.
Česko a 13 dalších evropských států podepsalo výzvu k nové kontrole konvenčních zbraní. Jejich krok míří především na Rusko, které pozastavilo platnost Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách z roku 1990. Ta omezuje hlavně počet tanků, těžkého dělostřelectva, bojových letounů a vrtulníků mezi Atlantikem a Uralem.
Ve spolupráci s rodinou předního českého sochaře Karla Nepraše představuje Centrum současného umění DOX rekonstrukci jeho známého monumentálního sousoší s názvem Rodina připravená k odjezdu. Autor dílo vytvořil v roce 1969, brzy ale padlo za oběť normalizační hysterii a bylo zničeno. "Socha je z železa, takže tipuji, že skončila na šrotišti. Nejprve to odvezli do jakési vísky u Ostravy, kde to bylo pohozené v pangejtu. Pak to zmizelo, ale dohledat kam se nikde nedá," popsala dcera sochaře Karolína.
Ve věku 94 zemřel válečný veterán Jan Velík. Narodil se 2. srpna 1921 v Hodoníně. Za druhé světové války byl totálně nasazen v německém Hamburku, odkud utekl. Po zadržení ve Vídni byl předán na Slovensko, kde v té době žila jeho matka. Nastoupil do slovenské armády, ze které na východní frontě zběhl. V lednu 1944 vstoupil do 1. Československého armádního sboru a s výsadkem se v únoru 1945 dostal na Jindřichohradecko, kde navázal spojení s partyzány a dočkal se zde konce druhé světové války. Velík byl v roce 1949 po nástupu komunistického režimu přeložen do zálohy a na protest proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 vrátil všechna sovětská válečná vyznamenání.
Čtvrt století od operace Pouštní bouře, které se zúčastnil i československý protichemický prapor, je příležitostí k bilanci o podobě a schopnostech české armády vysílat vojáky do bojových akcí. Co se za pětadvacet let změnilo? Aktuálně.cz oslovilo veterány ze Zálivu i experty.
Okrádání válečných veteránů o bojové řády a medaile se v Česku stává výnosným "řemeslem". Zloději se cíleně zaměřují na vyznamenání i s jejich dekrety, z nichž je patrné, za jaké skutky byl veterán oceněn. V tom případě vzroste cena medaile až čtyřnásobně. A o to zlodějům podle expertů jde. O vyznamenání i s dekrety tak naposledy přišel i třiadevadesátiletý hrdina od Dunkerque Jiří Pavel.
Řetězové hladovky se již zúčastnilo přes 1100 lidí, ze známých osobností například hudebník David Koller, herec Jan Tříska nebo zpěvačka Marta Kubišová.
Rus během manifestace před českou ambasádou v Moskvě držel ceduli s nápisem Promiňte za 1968. Ruská vláda se podle něj snaží historickou událost ospravedlnit.
Podle nedávno odvysílaného ruského dokumentu byla invaze zákrokem proti chystanému převratu v Československu, který mělo na svědomí NATO.
Sergej Kiseljov vysvětloval sankční seznam Moskvy, na němž jsou i čtyři čeští politici, a dokument o invazi vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR v roce 1968, který podle odborníků zkresluje historii.
Ruská státní televize Rossija 1 odvysílala dokument o vojenském paktu Sovětského svazu a jeho satelitů. Podle televize "je nesporným faktem, že se v Praze chystal ozbrojený převrat".
Před deseti lety vrcholila divoká likvidace obřích zásob munice české armády. Aktuálně.cz při pátrání po příčinách výbuchů muničních skladů zjistilo, že tímto směrem se ubírá i vyšetřování policie.
