Italská prokuratura začala v listopadu vyšetřovat údajnou turistiku soukromých ostřelovačů, kteří zabíjeli obyvatele Sarajeva a jeho okolí během obléhání v 90. letech. Prokuratura začne vyslýchat svědky a prověřovat záznamy. O výbušné kauze hovořil tento týden ve Spotlightu i vyšetřovatel válečných zločinů Vladimír Dzuro a novinářka Alena Harciníková, kteří se regionem intenzivně zabývají.
Luxusní hotel místo válečné památky? Kontroverzní komplex v centru Bělehradu, za kterým stojí rodina amerického prezidenta Donalda Trumpa, dostal zelenou. Má nahradit budovu jugoslávské armády, která byla poničená během bombardování NATO v roce 1999. Odpůrci novostavby varují, že tím bude zničený "památník utrpení a brutality sil NATO".
Dnes je to přesně třicet let od chvíle, kdy bosenský prezident Alija Izetbegovič, srbský prezident Slobodan Miloševič a chorvatský prezident Franjo Tudjman uzavřeli dohodu, která ukončila válku v Bosně a Hercegovině. V současnosti se ale o oblasti bývalé Jugoslávie mluví jako o potenciálním ohnisku dalšího konfliktu v Evropě.
Forenzní genetik Daniel Vaněk se na počátku století podílel na odkrývání masových hrobů ve Srebrenici v Bosně a Hercegovině. Dnes sleduje podobné obrazy z konfliktů v Gaze nebo na Ukrajině. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, jak probíhá identifikace obětí válečných konfliktů a jak se tato práce za dvě desetiletí od masakrů na Balkáně proměnila.
Tři desítky let své tajemství nikomu nesvěřily. Nikdy se nedočkaly spravedlnosti za to, co se jim stalo. Ženám znásilněným v občanské válce v bývalé Jugoslávii teprve teď pomáhají terapeuti vyrovnat se s traumatem. "Ukrajina by neměla tak dlouho čekat," připomíná nynější válku a její následky Vedrana Pribačičová, režisérka dokumentu Víc než trauma, který osudy znásilněných Jihoslovanek sleduje.
Kanadská jednička v brance Milan Borjan to na fotbalovém mistrovství světa v Kataru po utkání s Chorvatskem pořádně schytala. Jeho telefonní číslo se totiž rozšířilo mezi chorvatskými fanoušky, kteří si s uprchlíkem z bývalé Jugoslávie vyřídili staré účty.
Jedna z nejznámějších současných popových zpěvaček Dua Lipa získala čestné občanství Albánie. Jak píše agentura AP, Angličance albánského původu ho udělil nový prezident země Bajram Begaj, který se funkce ujal v červenci. Podle něj sedmadvacetiletá držitelka Grammy šíří po světě dobré jméno a povědomí o Albánii.
Už je to 30 let, co s rodiči utekla ze Sarajeva před válkou. Byla ještě dítě, stejně jako hlavní postava její nové knihy Sametový domov. Spisovatelka Vesna Evans se v ní vrací do Jugoslávie a Prahy 90. let a popisuje, co všechno zažívají a prožívají lidé prchající před tanky. "Když jsem se do Bosny jela podívat v roce 1996, po válce, bylo to úplně jiné místo, než na jaké jsem si pamatovala," říká.
Zatímco jinde ve světě se sportovci na olympijské hry připravují za plného soustředění a s veškerým možným úsilím, bosenská běžkyně Mirsada Burićová trénovala za zvuků sirén ohlašujících letecké nálety, vybuchujících granátů a ve strachu z ostřelovačů. "Bývám v ty okamžiky na ulici jediná, takže je jednodušší běžet," popsala Burićová svůj trénink v Sarajevu.
S českým poslancem v chorvatském parlamentu Vladimírem Bílkem o Jadranu a Češích v Daruvaru. I o tom, komu fandí při fotbale.
Jen asi dvacet minut jízdy od bosenské metropole Sarajevo leží městečko Pale. Za války v 90. letech tu sídlila armáda bosenských Srbů, dnes jsou místní studentské koleje pojmenované po odsouzeném srbském válečném zločinci Radovanu Karadžičovi. Válka tu skončila přesně před 25 lety, ale boj o výklad dějin, "správný" způsob vzpomínání na mrtvé a konečně i smíření mezi národy tu trvá dodnes.
Dopoledne 5. srpna 1995 se čeští příslušníci mírových sil OSN v Chorvatsku na základně střídali ve službě. Jejich stanoviště na frontové linii mezi Chorvaty a Srby v nadmořské výšce 1200 metrů sloužilo k pozorování dramatické situace.
"Do jakého kruhu pekla jsme to teď vstoupili?" Věhlasný jugoslávský sportovní komentátor Boris Mutič nemohl na svém stanovišti věřit svým očím. Nad jarním panoramatem stadionu Maksimir v Záhřebu byl před třiceti lety ve vzduchu cítit dým a výpary slzného plynu. A pod ním zuřila jedna z největších fanouškovských potyček, jaké moderní fotbal zažil.
Bývalý velitel srbských polovojenských jednotek v Chorvatsku Dragan Vasiljković byl v sobotu propuštěn z chorvatského vězení poté, co si zde odsloužil trest za válečné zločiny. Chorvatské úřady jej následně vyhostily do Srbska.
Nizozemský nejvyšší soud podpořil rozsudek soudů nižší instance, podle něhož nizozemský stát nese část viny za smrt 350 muslimských (nyní bosňáckých) mužů zavražděných silami bosenských Srbů při srebrenickém masakru v roce 1995. Dospěl tak k jinému názoru než jeho generální advokát, který v lednu verdikt označil za iracionální a "nepodpořitelný". Soud nicméně míru viny státu snížil.
Soud OSN v Haagu v úterý zahájil vyšetřování incidentu, při kterém se odsouzený válečný zločinec Radovan Karadžić ze své cely v Haagu po telefonu zúčastnil konference pořádané srbskými nacionalisty v Černé Hoře. Informoval o tom černohorský server Portal Analitika.
Při srebrenickém masakru, který začal před 28 lety, zemřelo přes osm tisíc lidí. Každoročně si jej připomínají příbuzní zavražděných. Zločiny spáchala Vojska Republiky srbské pod vedením generála Ratka Mladiče, který byl odsouzen na doživotí. Připomeňte si jeden z nejhorších masakrů v Evropě od druhé světové války na historických fotografiích.
Ženy nedostávaly odškodnění a stát je dlouho nepovažoval za válečné oběti, říká chorvatská novinářka a spisovatelka Slavenka Drakulič. Změnila to až kampaň bosenské režisérky Jasmily Žbanič, autorky úspěšného filmu Grbavica, který se tématu věnoval. Z nacionalismu, který je v posledních letech v Evropě na vzestupu, má velké obavy. Zkušenost z bývalé Jugoslávie podle ní ukazuje, že boj s nacionalismem je hodně těžký.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii na začátku příštího roku ukončí svoji činnost. Soud jako jeden z posledních případů řešil odvolání chorvatského generála Slobodana Praljaka. Ten přímo v soudní síni vypil jed. Po několika hodinách zemřel.
Generála Ratka Mladiče ve středu uznal Mezinárodní soud pro bývalou Jugoslávii vinným z genocidy ve Srebrenici a zločinů proti lidskosti. Za své činy dostal doživotí. Jako velitel bosenskosrbských jednotek vydal rozkaz k masakru ve Srebrenici.
Nedokážu pochopit, jak je možné, že soused zabíjí souseda, říká bývalý vyšetřovatel Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Vladimír Dzuro. Během válek na Balkáně zažil odkrývání masových hrobů a podílel se mimo jiné na zatčení Srba Slavka Dokmanoviče. To byla tehdy unikátní operace, od Norimberského procesu nikdo nezatkl člověka obviněného z válečných zločinů, vypráví Dzuro.
