Americká folková zpěvačka Joan Baezová, která 9. ledna oslaví pětaosmdesátiny, vystupuje přes 65 let a vydala přes 30 alb. Podle kritiků dokázala spojit hudbu s politikou a stát se legendou. Za svůj odpor proti válce ve Vietnamu se dostala i do vězení. Američanka s indiánskými kadeřemi a ostrými rysy ve tváři byla dlouholetou přítelkyní prezidenta Václava Havla a k ČR má mimořádný vztah.
Krátce před výročím 17. listopadu 1989 vychází v nakladatelství Argo kniha s názvem Havel: Hrátky s čertem. Jde o emotivní komiksový příběh přibližující jednu z nejvýraznějších osobností českých moderních dějin: spisovatele, dramatika a následně i prezidenta Václava Havla. Autoři knihy se zaměřili na dramatické období jeho života, rok 1977, kdy byla zveřejněna Charta 77.
"Tato země nebyla zralá na nic a nejméně na nějakou ústavní revoluci," hodnotí situaci z listopadu 1989 bývalý český premiér Petr Pithart. Nebýt Václava Havla, zřejmě by nastala nekonečná hádka o to, kdo by se toho měl ujmout. "Jeho autorita v disentu byla neotřesitelná," konstatuje s tím, že velkou autoritu měl později i v Občanském fóru a nakonec i v celé společnosti.
Jaký byl Václav Havel člověk, muž, přítel či kolega? Poprosili jsme několik osobností z uměleckého světa, aby se podělili o své vzpomínky na dramatika, spisovatele a prvního polistopadového prezidenta. Pro Aktuálně.cz zavzpomínali hudebník Michal Prokop, spisovatelka a překladatelka Monika Zgustová, herečka a diplomatka Magda Vášáryová, nebo výtvarník Tomáš Císařovský.
Dokončoval DAMU, hrál v divadlech, filmech i seriálech – byl vycházející hvězdou. Jenže taky šířil petici Několik vět, účastnil se Palachova týdne a 17. listopadu byl na Albertově. Po autonehodě, která ho upoutala na vozík, se stal symbolem odvahy a přesvědčení. „Je lepší být na vozíku než s komunisty. O tom vůbec není pochyb,“ říká herec Jan Potměšil během unikátního vzpomínání na listopad 1989.
School of Transnational Governance (Škola nadnárodní správy) v pondělí v paláci Buontalenti v italské Florencii slavnostně otevře sál pojmenovaný po bývalém československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi.
Již dnes, v úterý 11. listopadu 2025, se ve Vinohradském divadle uskuteční jedinečný galavečer "Dalai Lama 90, Havel 89", který připomene přátelství dvou mimořádných osobností, jež formovalo moderní dějiny.
Světovou premiéru hry dramatika a pozdějšího prezidenta Václava Havla Žebrácká opera vidělo před půl stoletím, 1. listopadu 1975, několik stovek lidí v hospodě U Čelikovských v Praze-Horních Počernicích. Představení se v době normalizace stalo synonymem boje proti útlaku ze strany komunistického režimu, cenzuře a nesvobodě.
Všech šest dosavadních českých prezidentů mělo k Rusku silné vztahy. I ten poslední je má. Proč šest? Nepočítám ty, kteří měli k Rusku (Sovětskému svazu) vztah vazalský, daný jejich stranickými, funkcionářskými pouty k Moskvě jako k mocenskému centru mezinárodního komunistického hnutí. Václav Havel byl z těch šesti jediný, kdo měl k Rusku vztah vždy obezřetný.
Už přes tisíc osobností dostalo státní vyznamenání od prezidentů samostatné České republiky. Datová redakce Aktuálně.cz zanalyzovala, jak oceňoval významné osobnosti současný prezident Petr Pavel i jeho předchůdci. Podrobná data ukazují, u koho nejvíce bodovali sportovci, kdo častěji vyznamenával ženy a kdo ty, kteří se zasloužili o stát.
Po Havlově amnestii se na svobodu dostali i budoucí sérioví vrazi. Josef Kott a Michael Kutílek následně během pouhých 26 hodin spáchali čtyři brutální vraždy a oběť dalšího pokusu přežila jen zázrakem, údajně v rámci satanského rituálu. Jejich krvavé řádění otřáslo Československem. Případ však nekončí ani po 35 letech – soud v říjnu 2025 znovu zamítl Kottovu žádost o obnovu procesu.
Důslednost končící české vlády premiéra Petra Fialy vůči autoritářskému režimu Alexandra Lukašenka v rozhovoru se zpravodajem ČTK ocenila vůdčí osobnost běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Zdůraznila zároveň, že kvůli vládci v Minsku by se Evropa neměla obracet zády k obyčejným Bělorusům. V důsledku ztížených možností cestování a studia na Západě totiž hrozí ztráta celé mladé generace.
Možná jde o pověstný červený hadr pro spoustu lidí v Krnově, říkal ještě před odhalením Lavičky Václava Havla v tomto městě iniciátor známé lavičky Ivan Krištofík, který je v zastupitelstvu za ODS. Od některých známých, ale také z reakcí na sociálních sítích věděl, že zdaleka ne každému se "havlovský projekt" zamlouvá. Zejména když si jako premiéru pro odhalení zvolil začátek sněmovních voleb.
Karlovarští voliči to mají o poznání těžší než Středočeši. Pokud chtějí do sněmovny poslat politika, který kandiduje v jejich kraji, musejí mu dát minimálně 11 procent svých hlasů. Menší strany v malých krajích zkrátka "ostrouhají". V těch velkých se naopak může stát poslancem i kandidát, jehož strana v regionu získala třeba jen tři procenta hlasů. A to není jediný z nedostatků volebního systému.
Prezident Petr Pavel vystoupil na Harvardově univerzitě. V projevu zmínil nebezpečí v podobě ruské agrese i to, že svět nyní čelí velké zkoušce. Při debatě s harvardskými studenty promluvil také o nadcházejících volbách v Česku. Akce se uskutečnila 30 let po návštěvě Václava Havla na půdě americké univerzity. Na konci dne se prezident dočkal i drobného překvapení od českých a slovenských studentů.
Sedmičlenná mezinárodní porota pod vedením prezidenta Parlamentního shromáždění Rady Evropy Theodorose Rousopoulose oznámila v prostorách Knihovny Václava Havla trojici finalistů mezinárodní Ceny Václava Havla za lidská práva pro rok 2025.
Nejen obrovský hudební zážitek pro celé generace rockových fanoušků, ale také symbol změn na politické scéně - oboje přineslo první vystoupení legendární britské skupiny Rolling Stones v tehdejším Československu, které se uskutečnilo 18. srpna 1990 na Strahovském stadionu v Praze.
Německý režisér Wim Wenders je jednou z nejznámějších tváří evropské kinematografie. Zástupce nové vlny německého filmu se proslavil v 80. letech. Uznání i diváckého ohlasu se dočkaly jeho drama Stav věcí (1982), road movie Paříž, Texas (1984) a zejména snímek Nebe nad Berlínem (1987).
Rezidence pražské primátora, prvorepubliková budova ve stylu art deco, se v pondělí stala dějištěm slavnostního předání Ceny Toma Stopparda za rok 2025. Tu uděluje Knihovna Václava Havla za nejlepší esej, mediálním partnerem akce byl deník Aktuálně.cz. Jejím laureátem se stal novinář Stanislav Šulc. Porotu si získal esejí nazvanou Obchodní podmínky. Svět, ve kterém se z občanů stali uživatelé.
Svou knihu Apoštol demokracie – Československo a mytický obraz Edvarda Beneše otvírá Pavel Dvořák z dnešního pohledu až šokujícím obrazem. Na základě článků v dobovém regionálním tisku a zápisů v místních kronikách popisuje oficiální návštěvu prezidenta Edvarda Beneše v kraji mezi Ostravou a Olomoucí v červenci 1946.
Prezident Pavel udělil ve středu milost čtveřici vojáků, trestně stíhaných v souvislosti s případem smrti Afghánce Vahidulláha Chána v roce 2018. Hrozil jim až výjimečný trest. Je to rozhodnutí, které jde ve stopách Václava Havla, který v 90. letech podobně omilostnil vojáka mise UNPROFOR v bývalé Jugoslávii.
Pokaždé, když Jiří Bartoška na závěrečném ceremoniálu karlovarského festivalu oznamoval datum dalšího ročníku, byla v tom jakási jistota a klid, který svým nonšalantním, a přesto pevným projevem vyzařoval. Nadcházejícího 59. ročníku se již nezúčastní.
Bývalý německý kancléř Helmut Kohl nechal z některých dokumentů z počátku 90. let před zveřejněním odstranit své výroky, u kterých se později ukázalo, že se mýlil. Vyplývá to z rešerše zpravodajského webu Der Spiegel. Jeden z nich se týkal také bývalého československého a českého prezidenta Václava Havla. Kohl o něm řekl, že nerozumí politice a měl by v ní být jen na přechodnou dobu.
Podchod u stanice metra C Budějovická v Praze získává novou podobu. Zdobí ho nástěnná malba s názvem Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí, která odkazuje na prvního českého prezidenta Václava Havla.
Česko jako zemi dobrých nápadů a lidí, kteří mění svět k lepšímu, ukazuje nový spot Českých center. Se sloganem "We Do It the Czech Way", tedy v překladu Děláme to po našem, cílí především na zahraniční publikum, které Česká centra jako platforma veřejné a kulturní diplomacie oslovují prostřednictvím svých 26 misí po celém světě.
Jen těžko byste v prvních týdnech roku 1990 hledali v Československu známější Renault, možná i auto jako takové. Tmavě zelená R21 byla vozem, který 29. prosince odvezl nově zvoleného prezidenta Václava Havla na Pražský hrad. Symbolicky tím skončila éra vlády jedné strany a přerod Československa v demokratickou republiku.
