Pražané mu přezdívali Jakešův prst nebo Bajkonur a mnozí ho nenáviděli ještě dřív, než stál. Před 40 lety, 24. listopadu 1985, se bagry poprvé zakously do země na žižkovském Mahlerově sadu. Aby mohla vyrůst futuristická dominanta metropole, musela ustoupit část starého židovského hřbitova. Jak se zrodil projekt, který měl být původně jen nudným betonovým komínem, a proč budí emoce i dnes?
Hlavní cenu soutěže Grand Prix Architektů - Národní ceny za architekturu pro rok 2022 získal projekt pražské Kunsthalle. Přestavba bývalé trafostanice na místo pro výstavy a další kulturní projekty je dílem autorů Jana Schindlera, Ludvíka Seka a Zuzany Drahotové ze společnosti Schindler Seko Architekti.
Víc jak dvě stovky lidí se sešli před brutalistními budovami Transgasu v Praze, aby protestovali proti jejich započatému bourání. Na demonstraci přišli mimo jiné i zástupci Prahy, jejíž nové vedení chce komplex zachránit a nabídlo developerovi vykoupení budov. Vlastník komplexu, firma HB Reavis, však nabídku hlavního města odmítl a Praha už prý dle svých zástupců vyšší cenu zaplatit nemůže. Vyzývá proto soukromé společnosti k pomoci s výkupem budov.
Společnost HR Reavis získala povolení k odstranění komplexu budov Transgas na pražské Vinohradské třídě. Rozhodnutí vydal stavební úřad pro Prahu 2 ve středu 9. ledna. Proti rozhodnutí se mohou účastníci řízení do 15 dnů odvolat k magistrátu hlavního města.
Majitel komplexu budov Transgas na Vinohradské třídě v Praze požádal o jejich demolici. Pokud do dvaceti dnů nikdo nepodá námitku, bourání budov ze 70. let může začít v polovině srpna.
Architekti, historici a teoretikové architektury se v rámci celosvětové iniciativy Letters to the Mayor (Dopisy starostovi) zamýšleli nad tím, co jim v Praze nejvíc chybí. Dopisy adresované pražské primátorce jsou k vidění na výstavě v galerii Norma Space od 24. dubna.
Budova Transgasu na Vinohradské ulici v Praze se zahalila do růžového dýmu. Akce, k níž se přihlásila umělecká skupina Bolt985, tak chce upozornit na kvality stavby a bojovat proti zbourání Transgasu. "Snažíte se zbourat budovu, která má obrovskou architektonickou hodnotu a jejíž unikátní technologické řešení nemá u nás obdoby. Brutalistní budovu, která je pro mnohé inspirací. Místo ní chcete další skleněnou fasádu, kterých je ve městě přespříliš," kritizuje skupina záměr současného majitele unikátní budovu ze 70. let zbourat.
Ministerstvo kultury rozhodlo, že soubor budov Transgas na Vinohradské třídě v Praze nebude památkou. Současný majitel tak může komplex staveb ze 70. let zbourat a postavit na jeho místě nové domy. Podle rozhodnutí ministerstva jsou nemovitosti nevhodně začleněny do okolí, v areálu se nikdy "neudála žádná významná kulturněhistorická událost" a domy zároveň nejsou významným příkladem brutalismu.
Brutalistní stavby nesou ve společnosti nespravedlivý punc staveb komunismu, přitom vznikaly v době uvolnění, tvrdí architekt Václav Aulický. Zbourání hrozí budovám Transgasu na pražských Vinohradech, na jejichž vzniku se jako mladý architekt podílel. Majitelé by na opravu a úpravu té stavby měli, zakonzervovat ji by ale nebyl ideální přístup, dodává.
Architekt Václav Aulický patří k představitelům takzvané hi-tech architektury. Mezi jeho nejznámější realizace patří Žižkovský vysílač. Podílel se i na stavbě budov Transgasu na Vinohradské třídě nebo na projektu telefonní ústředny v Dejvicích, která se bude bourat. Podobný osud čeká zřejmě i Transgas. Na jeho místě má vzniknout administrativní budova.
Transgas se nestal kulturní památkou. Hrozí mu teď zbourání. Obdivovatelé brutalistického komplexu se nevzdávají a zorganizovali na jeho záchranu petici.
Fakulta architektury pražské ČVUT slaví 40 let obnovené samostatnosti. Výstavou v Galerii Jaroslava Frágnera představuje ty nejlepší počiny svých pedagogů a absolventů.
„Její likvidace pražskou architekturu ochudí o originální, jedinečnou a důmyslně pojatou stavbu vynikajících autorů,“ říká teoretik architektury Rostislav Švácha o telefonní ústředně v Dejvicích. Budovu čeká v nejbližších dnech demolice.
