Po smrti diktátora Karimova se Uzbekistán otevírá světu, láká turisty i zahraniční investice a uvolňuje režim pro své obyvatele. "Ale na pátek si tu schůzky raději neplánujte," upozorňuje na místní specifika Petr Jurčík, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Uzbekistán. Ta má na starosti české obchodníky, kteří chtějí ve středoasijské zemi dělat byznys.
Sergia Gora americká média označují za „patrně nejmocnějšího muže, o kterém jste nikdy neslyšeli“. Působí jako personální ředitel Bílého domu a dohlíží na jmenování tisíců úředníků Trumpovy administrativy. Podle listu New York Post sám ale zatím bezpečnostní prověrku nezískal, protože nepředložil potřebné dokumenty o své minulosti. Ta podle deníku sahá až do Sovětského svazu.
Jedním z nováčků na příštím mistrovství světa ve fotbale bude také Uzbekistán. Premiérový postup doprovodily bouřlivé oslavy, hráči byli prezidentem středoasijské republiky přímo na hřišti luxusně odměněni. Ale pozor, v případě Uzbekistánu nejde o typického trpaslíka. Má své zástupce ve velkých evropských klubech a v minulosti vypekl i Česko.
Nesourodými skleněnými futuristickými domy a mrakodrapy těch nejslavnějších západních architektů jako by se Astana toužila odpoutat od pošmourné sovětské minulosti. Do metropole Kazachstánu, ležícího uprostřed Eurasie, ale divoký mix moderny a paneláků patří. V pondělí jej navštívil ministr zahraničí Jan Lipavský.
V době, kdy podstatná část světa bojuje s vysokou inflací, zažívají bývalé sovětské republiky ekonomický boom. Jedním z hlavních důvodů je rozvoj obchodních vztahů s Čínou. Peking využil ruské invaze na Ukrajině a pomalu posiluje svůj vliv v oblastech, kde ještě dříve dominovalo Rusko.
Na summit Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Uzbekistánu ve čtvrtek dorazilo několik světových státníků. Zatímco prezidentům Číny a Turecka se po příletu dostalo vřelého přivítání od uzbeckých představitelů, na ruského prezidenta Vladimira Putina žádné pompéznosti nečekaly. Po výstupu z letadla tak hned zamířil po téměř prázdné dráze do připraveného automobilu.
Chumel koní se řítí přes prašné pole, vedoucí jezdec hází na zem bezhlavé tělo kozla a dav přihlížejících jásá a oslavně se plácá do zad. Jaro, svatby, oslavy a začátek zemědělské sezony jsou ve středoasijských zemích příležitostí, ke kterým se tu s oblibou pořádá jedna z vůbec nejstarších her hraná na koňských hřbetech - kupkari. Podívejte se v galerii, jak probíhá.
Evropská unie plánuje uvolnit 600 milionů eur na pomoc sousedním zemím Afghánistánu, aby udržela Afghánce utíkající před radikálními islamisty z Tálibánu v regionu a nemotivovala je k cestě do Evropy. Státy EU chtějí penězi a pomocí na místě zabránit opakování migrační krize z roku 2015, kdy na kontinent ve sledu několika měsíců připlulo po moři více než milion utečenců ze syrské občanské války.
Švédský byznysmen Bo Andersson, kterého v Česku proslavil dokumentární film Petra Horkého Švéd v žigulíku, naváže na svou štaci v ruském Avtovazu a opět míří šéfovat automobilce v bývalém Sovětském svazu. Povede firmy Uzauto Motors a Uzauto Motors Powertrain, které v Uzbekistánu v licenci vyrábí vozy Chevrolet koncernu General Motors.
Povedený komediální skeč připomínalo chování uzbeckých armádních důstojníků při oficiálním svátku Dne paměti, kterým si tato středoasijská postsovětská země připomněla konec 2. světové války. K úsměvné události došlo v regionu Sirdarya.
Reportáž Rádia Svobodná Evropa ukazuje život jedné cirkusové rodiny z Uzbekistánu. Potulní umělci vysvětlují, proč do výšky 12 metrů posílají děti ještě dřív, než se naučí chodit. V rozporu se zákonem rozhodují peníze, tvrdí náčelník skupiny.
Tisíce mužů z Čech a Moravy zahynuly před sto lety v zajateckých táborech dnešního Uzbekistánu a Kazachstánu (někdejšího Turkestánu). O osudech těchto vojáků, padlých v první světové válce, se však mnoho neví. Ani řada potomků často netuší, kde a za jakých okolností jejich předci zahynuli. Radim Chrást a další badatelé se to snaží změnit.
Před sto lety zemřely v zajateckých táborech ve Střední Asii tisíce Čechoslováků. Do oblasti tehdejšího Turkestánu se letos vypravil badatel Radim Chrást, aby zmapoval jejich osudy. "V blízkosti bývalých zajateckých táborů z první světové války jsou pohřbeny tisíce Čechů a Slováků, o kterých víme až zoufale málo. Natož aby měli důstojné pomníky," říká.
Uzbecká policie vyrazila do boje proti rozmáhajícím se násilnostem na veřejných tržištích ve městě Andižanu, kde stále častěji dochází ke krvavým soubojům nožem. Půlmilionové město ve Ferganském údolí na východě země, vyhlášené nožířskou tradicí, se podle agentury Reuters policisté rozhodli ochránit tím, že všem trhovcům nože otupili.
Pravidla globálního obchodu se mění a může za to především americká administrativa. Ze změny ale paradoxně těží i Evropa, která právě připravuje obchodní dohody například s Japonskem a Singapurem.
Uruguay si připsala třetí vítězství za sebou a v posledních devíti zápasech jen jednou prohrála, Němci konečně oslavili výhru.
Do Uzbekistánu se archeolog Ladislav Stančo vydává již 15 let. Společně s místními odborníky a českými studenty tam zkoumá mimo jiné i vliv Alexandra Velikého. Říká, že Uzbekistán je v porovnání se sousedními státy bezpečná země. S nástupem nového prezidenta Šavkata Mirzijojeva se podle Stanča začíná otevírat světu, ale stále je tam znát dlouhá doba předešlé diktátorské vlády.
Americký prezident Donald Trump vyzval k trestu smrti pro Uzbeka Sajfulláha Saipova, který v úterý najel s pronajatou dodávkou do lidí na dolním Manhattanu v New Yorku. Při teroristickém útoku zemřelo osm lidí a dalších 11 utrpělo zranění. Trump už ve středu sdělil svůj záměr převézt Saipova do americké věznice v kubánském Guantánamu.
Uzbecký terorista Sayfullo Saipov žil sedm let ve Spojených státech. Do úterního útoku v New Yorku nebudil žádné podezření. Svoji zbraň - dodávku - měl z půjčovny. Stejně jako atentátníci z Barcelony.
Uzbecký učitel se zapálil a skočil ze střechy svého domu na protest proti plánům úřadů, které se chystaly dům zbourat. Úřady v oblasti Tortkolu v autonomním regionu Karakalpakstán v západním Uzbekistánu tvrdí, že zhruba 500 domů bylo postaveno nelegálně a musí být zbourány.
Rakhmata Akilova, který se přiznal k pátečnímu teroristickému útoku ve Stockholmu, měla od února uzbecká vláda na seznamu náboženských extremistů. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom informovala agentura Reuters. Podle ní je Akilov etnický Tádžik, který se ve Švédsku dostal pod vliv tádžické islamistické buňky. V roce 2015 se měl pokusit odcestovat do Sýrie, aby se připojil k bojovníkům takzvaného Islámského státu. Na turecko-syrské hranici byl ale zadržen a deportován zpět do Švédska. V pátek odpoledne v centru Stockholmu najel do davu lidí u obchodního centra. Čtyři lidé nepřežili, dalších 15 skončilo se zraněním. Policie ho zadržela následující den.
Rakhmat Akilov, hlavní podezřelý z pátečního teroristického útoku v centru Stockholmu, se v úterý k činu přiznal. S odkazem na jeho obhájce o tom informovala agentura Reuters. Neúspěšný žadatel o azyl z Uzbekistánu v pátek odpoledne ukradl nákladní auto a najel s ním do davu lidí na pěší zóně u obchodního centra. Zabil čtyři lidi a dalších 15 zranil.
Švédská policie v pondělí potvrdila, že má pachatele útoku ve Stockholmu. Je jím 39letý neúspěšný žadatel o azyl z Uzbekistánu. Podle šéfa policie "není o jeho vině pochyb". Definitivně ale musí rozhodnout soud. Švédská metropole, kde v pátek najel muž v nákladním autě do davu lidí, se mezitím vrátila do zajetých kolejí. Útočník za sebou zanechal čtyři oběti a 15 zraněných.
