Rozhodnutí Ústavního soudu, který se opakovaně postavil proti stížnostem hnutí ANO, tento týden pořádně naštvalo šéfku poslanců ANO Alenu Schillerovou. Na setkání s novináři sice řekla, že rozhodnutí soudu respektuje, ale vzápětí ho ostře zkritizovala. Když už měla dotazů zjevně dost, na další otázku Aktuálně.cz odmítla odpovědět a z rozhovoru zničehonic odešla.
Ústavní soud se začal zabývat stížností proti tomu, jak stát vyřizuje žádosti o příspěvek na solidární domácnost. Platbu dostávají lidé za ubytování uprchlíků z Ruskem okupované Ukrajiny. Na počátku stížnosti stál člověk, který si o podporu požádal jinou než vládou nařízenou cestou. Na svou stranu získal soudce, který má na starosti jeho žalobu. Podle něj je způsob vyřizování žádostí protiústavní.
Ústavní soud potvrdil bývalé šéfce kabinetu tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS) a jeho nynější manželce Janě Nečasové a třem bývalým zpravodajcům v kauze zneužití Vojenského zpravodajství podmíněné tresty a zákazy činnosti. Mimořádný opravný prostředek využila Nečasová, stejně jako někdejší zpravodajci Milan Kovanda, Ondrej Páleník a Jan Pohůnek. Soud jejich stížnosti zamítl.
Ústavní soud se postavil na stranu řidiče České pošty z Olomouce, který tvrdil, že má nárok na stejnou mzdu jako jeho kolega v Praze. Pracovníkovi dal už loni za pravdu Nejvyšší soud, pošta ale proti rozhodnutí podala ústavní stížnost. Neúspěšně. Státní podnik na otázku, zda dorovnal platy, říká, že se jednalo pouze o konkrétní případ jednoho pracovníka. Za poštou stojí i Hospodářská komora ČR.
Nejvyšší soud (NS) přišel loni v červenci s poměrně přelomovým rozsudkem. Tehdy dal za pravdu muži, který jako řidič pracoval pro Českou poštu v Olomouckém kraji a dožadoval se dorovnání mzdy, protože pracovník na identické pozici v Praze pobíral více peněz. Česká pošta proti rozsudku podala ústavní stížnost, o té ale zatím soud nerozhodl a státní podnik si dál stojí za tím, že nepochybil.
Hosty vysílání jsou advokát Eduard Belšán, ředitel společnosti Podané ruce Jindřich Vobořil a končící starosta Říčan Vladimír Kořen.
Politický podnikatel Roman Janoušek měl od loňského října obrovskou šanci, že se dočká nového procesu ve své kauze. Jeden ze senátů Ústavního soudu vyhověl jeho stížnosti, jíž se bránil proti zamítnutí žádosti o obnovu svého případu. Nyní se však ozvalo celé plénum Ústavního soudu, jež zaujalo opačné stanovisko. Podle expertů oslovených Aktuálně.cz to znamená jediné: nový proces se konat nebude.
Senátoři ODS chtějí, aby Ústavní soud posoudil zákonnost nastavení horního limitu nájmů, jak ho formou nařízení přijala minulý týden vláda kvůli koronaviru. Senátor Zdeněk Nytra (ODS) před středečním zasedáním horní komory uvedl, že pro návrh na zrušení opatření zatím sebral 24 podpisů. Je přesvědčen, že nařízení je neústavní, protože je vztaženo na neomezenou dobu opatření proti epidemii.
Ústavní soud odmítl stížnost směřující proti usnesení vlády o vyhlášení nouzového stavu a proti omezení pohybu v Česku. Věcně se jí nezabýval. Neuspěla ani stížnost proti omezení konání zastupitelstev. V souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru obdržel soud celkem 11 podnětů, jeden vzal pisatel zpět, dva nyní soud odmítl, zbývá vyřešit ještě osm.
Jednání prezidenta je účelové, chce hodnotit odbornost kandidáta na ministra, ale to mu vůbec nepřísluší. V současné vládě vidíme lidi bez kompetence, Brabec dřív dělal manažera v chemických závodech a dnes je považován za úspěšného ministra. Zeman porušuje ústavu, vypadá to, že Babiš dává stále přednost zákulisním jednáním, ale měl by vystoupit na ochranu ústavy, říká ústavní právník Marek Antoš. Dodává, že se jedná o extrémně silný případ, Zeman odmítá splnit svoji ústavní povinnost, je to poprvé, kdy situace došla tak daleko. Babiš mu prý dává signál, že se nemá čeho bát.
Ústavní soud zamítl návrh skupiny 18 pravicových senátorů na zrušení části školského zákona. Stěžovatelům vadilo, že stát může odmítnou žádost o zápis nové školy do rejstříku, pokud není v souladu se záměry státu nebo kraje. Soud to však odmítl, podle něj ustanovení není v rozporu s ústavním pořádkem.
Bývalý středočeský hejtman David Rath podal ústavní stížnost kvůli červnovému rozhodnutí Nejvyššího soudu, který konstatoval, že výsledky odposlechů jsou v Rathově korupční kauze použitelné jako důkazy. Podle Rathových obhájců tím bylo porušeno právo na spravedlivý proces. Informoval o tom server iRozhlas.cz. Rath již v srpnu uvedl, že stížnost připravuje. Nejvyšší soud konstatoval, že Vrchní soud v Praze, který měl vážné výhrady k odůvodnění odposlechů, porušil zákon ve prospěch obžalovaných. Nejvyšší soud ovšem nemohl přímo zrušit verdikt vrchního soudu. Kauzou se tak nyní bude zabývat Krajský soud v Praze, kterému případ loni vrchní soud vrátil. První jednání je naplánováno na 23. října.
Brno podá ústavní stížnost, kterou chce docílit možnost pořádat akce na náměstí Svobody v centrum města. Hlučné akce zakázaly soudy na popud manželů Novákových, kteří na náměstí bydlí. Nesouhlasíme s tím, protože náměstí není jen těch, kteří tam bydlí, ale má sloužit obyvatelům města a jeho návštěvníkům," řekl náměstek primátora Richard Mrázek. Podle něj by omezení na náměstí nemusela být tak rozsáhlá. Město by mohlo stížnost vypracovat v rámci týdnů.
Ústavní soud se v pondělí zastal otce, který se nemůže stýkat se svými dětmi, protože na něj bývalá partnerka podala trestní oznámení kvůli týrání dětí. Muž tvrdí, že obvinění je účelové. Ústavní soud míní, že do ukončení trestního stíhání by připadal v úvahu například asistovaný kontakt dětí s otcem, třeba za přítomnosti psychologa. "Hrozba fyzického násilí ze strany rodiče je totiž srovnatelná s újmou pramenící ze ztráty vazeb k jednomu rodiči v důsledku manipulace druhým rodičem," vysvětluje soudkyně Kateřina Šimáčková.
Nadace knížete z Lichtenštejna nechce vzdát boj o 600 hektarů lesů na Benešovsku, které stát v roce 1945 zapomněl znárodnit a jako vlastníka vedl v pozemkových knihách nadále knížete Františka Josefa II. Proti rozhodnutí soudů, které jí lesy loni vzaly, podala nadace ústavní stížnost. Nyní její zástupce princ Constantin oznámil, že chce otevřít i otázku náhrad za zbylý zkonfiskovaný majetek, mezi nějž patřil například Lednicko-valtický areál či zámek Plumlov. Ministerstvo zahraničí to ale označuje za uzavřené otázky minulosti.
Kristina Colloredo-Mansfeldová podala ústavní stížnost v dlouholetém sporu o renesanční zámek v Opočně na Rychnovsku. Loni v dubnu justice památku pravomocně přiřkla státu. Spor o vydání trvá od roku 1991. Podle posledního verdiktu se neprokázaly podmínky pro navrácení majetku, například rasová perzekuce při jeho konfiskaci. Zámek zkonfiskovali Colloredo-Mansfeldům v roce 1942 nacisté, po roce 1945 připadl na základě dekretu prezidenta Beneše státu.
Poslanci hnutí ANO požádají Ústavní soud o zrušení tří paragrafů zákona o střetu zájmů, které omezují právo firem vlastněných členem vlády získat státní dotace a zakazují členům vlády vlastnit média. "Stížnost odešlou k Ústavnímu soudu v příštím týdnu," řekl na tiskové konferenci místopředseda sněmovny za ANO Radek Vondráček. Kvůli stejným paragrafům se na soud obrátil i prezident Miloš Zeman. Zákon postihuje zejména podnikání vicepremiéra Andreje Babiše (ANO), který kvůli němu převedl své firmy Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Poslanci v ústavní stížnosti, kterou podepsalo 41 zástupců ANO a 3 z hnutí Úsvit, kritizují i fakt, že tato část zákona byla přijata jen kvůli Babišovi.
Zákonodárci musí do konce příštího roku upravit zákon tak, aby rozsah údajů v kontrolním hlášení nezáležel jen na úvaze finanční správy. Ústavní soud rozhodoval o stížnosti senátorů. Jako celek kontrolní hlášení obstálo.
Kvůli zákonu o regulaci hazardu podá senátorka Veronika Vrecionová ústavní stížnost, podpořilo ji 21 senátorů. Nelíbí se jim, že by zákon dával ministerstvu financí pravomoc blokovat webové stránky, pokud by existovalo podezření, že mohou nabízet nepovolené hazardní hry. Podobnou pravomoc má většina zemí EU, stránky však v takovém případě blokuje soud, nikoli úředníci ministerstva financí. Kritici tvrdí, že by pak ministerstvo mohlo blokovat jakýkoli web.
Ústavní soud zamítl stížnost Zdeňka Smejkala, kterému vadilo rozdělování přísedících u Krajského soudu v Brně. "Nelze dospět k závěru, že by v dané věci rozhodoval senát s nezákonně ustanovenými přísedícími," řekl soudce zpravodaj Jiří Zemánek. Podle stížnosti soud postupoval netransparentně a systémově selhal. Smejkal, potrestaný sedmi lety vězení za podvod, v tom spatřoval porušení zásad spravedlivého procesu.
Investigativní novinář Janek Kroupa neuspěl s ústavní stížností na porušení práva na ochranu zdroje. Podle Ústavního soudu byla stížnost novináře předčasná. V minulosti dospěl Kroupa k závěru, že jej odposlouchávala policie, protože chtěla zjistit jeho zdroj informací v korupční kauze kolem nákupu obrněných transportérů Pandur.
Pravicová opozice ve Sněmovně podala ústavní stížnost proti sněmovní schůzi, na níž vláda prosadila zákon o elektronické evidenci tržeb. ODS a TOP 09 vadí, že koalice nepostupovala v úplném souladu s jednacím řádem, když předčasně ukončila rozpravu. Opozice požaduje výslech ministra financí Andreje Babiše (ANO), předsedy Sněmovny Jana Hamáčka, předsedů poslaneckých klubů trojice koaličních stran nebo místopředsedkyně Sněmovny Jaroslavy Jermanové (ANO), která po schválení zákona připustila, že jednací řád mohl být porušen.
Dvojice obžalovaných z kauzy ROP Severozápad - Pavel Kouda a Pavel Karel Markvart - se obrátila na Ústavní soud. Nelíbí se jim, že při posledním líčení předsedkyně senátu Kamila Elsnicová nijak nezdůvodnila své rozhodnutí, podle něhož odmítla rozdělit líčení. Bývalý náměstek hejtmanky a tehdejší ředitel dotačního úřadu si tak myslí, že jim bylo upřeno právo na spravedlivý proces. Elsnicová řekla, že důvody svého rozhodnutí uvede až v rozsudku, obžalovaní ale proti němu nebudou moct podat stížnost.
