Prezident si měl dát jako podmínku pro jmenování Andreje Babiše, že Filip Turek ve vládě nebude, myslí si někdejší předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. I bez toho ale předpokládá, že Turek nakonec ve vládě nebude. Premiér – ať si o něm myslíme cokoliv – do ústavního konfliktu s hlavou státu nepůjde, odhaduje.
Prezident si měl dát jako podmínku pro jmenování Andreje Babiše, že Filip Turek ve vládě nebude, myslí si někdejší předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. I bez toho ale předpokládá, že Turek nakonec ve vládě nebude. Premiér – ať si o něm myslíme cokoliv – do ústavního konfliktu s hlavou státu nepůjde, odhaduje.
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost podnikatele, jenž nabízel lázeňské oplatky s karlovarskými motivy na obalu. Vyráběly se však v Luhačovicích, bez použití vřídelní vody. Obal mohl mást spotřebitele, inspekce nařídila stažení z prodeje. Karlovarské oplatky jsou chráněné zeměpisné označení.
Jan Kalvoda v roce 1996 rezignoval na funkci ministra spravedlnosti jen kvůli tomu, že nebyl JUDr. a psal si titul před jménem. Nebyla v tom od něj přitom žádná tendence se povyšovat, vzpomíná někdejší ministr vnitra, advokát Tomáš Sokol. "Ten standard byl někde jinde. Jestli je to dobře nebo špatně, to ať si posoudí každý sám.“
Ústavní soud zamítl stížnost spolku Klimatická žaloba. Spolek poukazoval na pasivitu Česka při snižování emisí skleníkových plynů a nečinnost ministerstev považoval za nezákonný zásah. ÚS nezpochybnil existenci člověkem vyvolané klimatické změny ani potřebu naléhavé reakce. Danému typu žaloby ale nebylo možné vyhovět, plyne z jednomyslně přijatého nálezu soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové.
Expert na ústavní právo Michal Bartoň i odborník na právo EU Martin Smolek se ještě letos stanou novými ústavními soudci. Senát schválil jejich nominaci. Bartoň obdržel 53 z 58 odevzdaných hlasů, Smolek dostal 44 hlasů. Prezident Petr Pavel poděkoval senátorům za to, že mu pomohli naplnit jeho představu o pestrosti Ústavnímu soudu z hlediska odbornosti, věku i zastoupení žen.
Ústavní soud zrušil vyhlášku obce Cebiv na Tachovsku, která regulovala chov hospodářských zvířat. Návrh na zrušení podalo ministerstvo vnitra, které už loni pozastavilo platnost vyhlášky. Pro regulaci velkochovů lépe poslouží územní plán, plyne ze středečního nálezu.
Ústavní soud odmítl návrh hnutí Česká republika na 1. místě! na zrušení pětiprocentní uzavírací klauzule pro vstup do Poslanecké sněmovny. Návrh zpochybnil i zvýšené prahy pro koalice, které činí osm a 11 procent. Hnutí žádalo, aby soud rozhodl ještě před sněmovními volbami, nakonec ale podnět odmítl až v úterý po volbách, a to pro "neoprávněnost navrhovatele".
Letošní zmrazení platů v justici neobstálo před Ústavním soudem (ÚS). Ten v úterý fixní platovou základnu zrušil a zkritizoval opakované nesystémové zásahy do zákona. Stát musí platy dorovnat, což ministerstvo spravedlnosti přislíbilo. Očekává, že na zpětné dorovnání platů vydá 570 až 620 milionů korun.
Politické strany a hnutí se mohou svobodně rozhodnout, zda budou spolupracovat jako "přiznaná", nebo "nepřiznaná" koalice, rozhodl Ústavní soud. Obě možnosti mají své výhody i nevýhody. Soud proto odmítl stížnosti strany Volt Česko, která poukazovala na nepřiznané koalice ve sněmovních volbách. Ta však nevyloučila, že se po volbách do Poslanecké sněmovny obrátí k Nejvyššímu správnímu soudu.
Odborníci očekávají od Ústavního soudu při rozhodování o skrytých koalicích spíše zdrženlivost než razantní zásah. V názoru na ústavnost nepřiznaných koalic se však liší. Pro některé jde o zjevné obcházení zákona s protiústavním rozměrem, jiní upozorňují na letitou politickou praxi, kdy na nekoaličních kandidátkách stran figurovali členové jiných subjektů.
Ústavní soud obdržel podnět strany Volt Česko, poukazuje na nepřiznané koalice ve sněmovních volbách. Strana podala dvě ústavní stížnosti jednu kvůli kandidátkám Stačilo!, další míří ke kandidátkám hnutí SPD. Žádá vyjasnění definice koalice, případně zrušení části zákona o volbách do Poslanecké sněmovny, shrnuli právníci Voltu.
Podle ústavních soudců exposlanec Dominik Feri ve své stížnosti nepředložil nic, co by nasvědčovalo porušení jeho základních práv. Za znásilnění dvou dívek a pokus o další znásilnění dostal tři roky vězení. Soud stížnost považoval za zjevně neopodstatněnou. Na usnesení, které vzešlo z neveřejného jednání, upozornila Česká televize (ČT) a je dostupné v soudní databázi.
Ústavní soud otevřel muži cestu k odškodnění za pochybení notářky v dědickém řízení. Nenašla závěť, ve které mu babička řádně odkázala veškerý svůj majetek. Závěť se objevila až po 16 letech. O nároku na náhradu od státu musí znovu rozhodnout Městský soud v Praze.
Rozhodnutí krajského soudu v Brně označuje volební postup uskupení Stačilo! za nezákonný, přesto registraci jeho kandidátky do říjnových sněmovních voleb nezrušil. Podle Marka Antoše, vedoucího katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, je argumentace soudu vnitřně nekonzistentní.
Nejvyšší soud musí znovu rozhodnout v kauze muže, jenž se mnoho let choval despoticky ke své tehdejší manželce. Původně jej soud zprostil, ve středu však Ústavní soud vyhověl ženině stížnosti.
Prezident Petr Pavel dnes navrhl Senátu na soudce Ústavního soudu (ÚS) vedoucího katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Michala Bartoně a Martina Smolka, dosavadního vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Soudním dvorem Evropské unie. Oznámil to v úterý na webu odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) chybovala, když neumožnila otci jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě UK v Praze nahlédnout do spisu. Otec chtěl vědět, jak inspekce prověřila postup policie při zásahu na fakultě.
Střelbu na filozofické fakultě v Praze nebylo možné za dané důkazní situace kvalifikovat jako teroristický útok, potvrdil Ústavní soud. Odmítl stížnost otce jedné z obětí, který nesouhlasil s tím, že policie čin kvalifikovala jako vraždu, a nikoliv jako terorismus.
Vláda Petra Fialy (ODS) prosadila většinu důchodových slibů ze svého programu. Připravila a provedla svou reformu penzí. Vedle úsporných kroků zavedla ale i vyšší minimální důchod, podporu pracujících důchodců či dřívější penze pro část lidí s rizikovou prací. Zamýšlený státní či veřejnoprávní fond ke spoření na stáří nenavrhla. Průměrný starobní důchod se za poslední tři roky zvedl o 30 procent.
Rozhodnutí Ústavního soudu, který se opakovaně postavil proti stížnostem hnutí ANO, tento týden pořádně naštvalo šéfku poslanců ANO Alenu Schillerovou. Na setkání s novináři sice řekla, že rozhodnutí soudu respektuje, ale vzápětí ho ostře zkritizovala. Když už měla dotazů zjevně dost, na další otázku Aktuálně.cz odmítla odpovědět a z rozhovoru zničehonic odešla.
Vládní většina uhájila před Ústavním soudem novelu, která zpřísnila podmínky předčasných důchodů. Návrh ANO na zrušení novely soudci zamítli, zabývali se obsahem právní úpravy i procedurou přijetí, kdy sněmovní většina kvůli opozičním obstrukcím ukončila rozpravu, aniž se vyjádřili všichni přihlášení poslanci.
Nejvyšší soud vyzval plénum Ústavního soudu, aby zrušilo dvě formulace v zákonech o odškodnění za újmy způsobené očkováním. Znění zákona podle něj odporuje ústavnímu pořádku. Žadatelé o náhradu totiž nyní musí prokazovat "zvlášť závažnou újmu", což prakticky znemožňuje odškodnění získat. Informoval o tom server iRozhlas.cz.
Ústavní soud se v březnovém nálezu vymezil vůči rozsudkům nižších instancí v případu Ladislava Vrabela. Kritizoval nejen posouzení skutku jako šíření poplašné zprávy, ale i způsob, jakým se dokazovala nepravdivost výroků a výsledné znepokojení. Například dotazem adresovaným vládě, zda skutečně plánuje jaderný útok na Rusko. Závěr byl, že odsouzením byla porušena Vrabelova svoboda projevu.
Krajský soud v Brně podle Ústavního soudu porušil práva oběti, když otčímovi za znásilňování uložil podmínku. Trest byl nepřijatelně mírný. Ústavní soud ale verdikt nezrušil, poukázal například na svou limitovanou roli v systému dělby moci. Dívce se otevírá možnost žádat od státu odškodnění.
