Ústavní právník Jan Kysela v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč po dvou a půl letech končí na Hradě jako jeden z poradců prezidenta Petra Pavla. Popisuje také, v čem se pletl, když angažmá přijal, a hovoří o tom, proč by se měla změnit ústava nebo jak si současný prezident počíná ve vztahu ke vznikající vládě Andreje Babiše.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že mu třetí prezidentskou kandidaturu zakazuje zákon. Jeho slova naznačují odklon od možnosti, že se bude ucházet o znovuzvolení v roce 2028, což dosud odmítal vyloučit, napsala agentura Reuters.
Americký prezident Donald Trump opět odmítl vyvrátit, že se chce ucházet o třetí prezidentské funkční období, což by bylo v rozporu s ústavou. Devětasedmdesátiletý prezident, který v lednu zahájil druhý čtyřletý mandát, naznačil, že by za republikány mohli v prezidentských volbách v roce 2028 kandidovat viceprezident J. D. Vance a ministr zahraničí Marco Rubio, informuje server Axios.
Plukovník Michael Randrianirina složil přísahu a stal se novým prezidentem Madagaskaru, informují tiskové agentury. Randrianirina, který v úterý provedl státní převrat a který chce být u moci nejméně rok a půl, v projevu slíbil novou ústavu, ochranu lidských práv a hluboké reformy.
Kauzu Čapí hnízdo si české soudy přehazují už několik let. Zatím poslední verdikt zrušil předchozí rozhodnutí o nevině aktérů a vše vrátil zpět k městskému soudu. Jeho manévrovací možnosti ale budou omezené, dostal totiž od vrchního soudu instrukce, jak případ posuzovat: nesmí zaznít osvobozující rozsudek ve prospěch šéfa ANO Andreje Babiše a europoslankyně Jany Nagyové.
Něco takového se děje skutečně jen výjimečně. Poprvé k tomu došlo v roce 1918 při vzniku Československa. A zatím naposledy, před 33 lety, při vzniku České republiky. Od té doby až teď. Odborníci vybrali zbrusu nový návrh knižní podoby Ústavy ČR, na kterou budou nyní přísahat poslanci. A co víc, knížku si bude moci koupit kdokoliv za symbolickou korunu i domů. Vytvořili ji tři spolužáci z VŠ.
The Trump Organization vyzývá stoupence amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby dali najevo svůj postoj zakoupením kšiltovky s nápisem Trump 2028, jenž odkazuje na zájem současného šéfa Bílého domu usilovat o třetí funkční období. Ovšem podle platné americké ústavy nikdo nesmí být zvolen do prezidentského úřadu více než dvakrát.
Pondělní rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojených států je podle deníku The New York Times pro bývalého prezidenta Donalda Trumpa dárkem nevyčíslitelné hodnoty, stejně jako pro budoucí prezidenty, kteří by se rozhodli porušovat zákon či ústavu. Nejvyšší soud v pondělí vrátil nižší instanci k posouzení otázku, zda má Trump imunitu vůči trestnímu stíhání za snahu zvrátit poslední prezidentské volby.
Po ostudném úřadování dosluhující hlavy státu si republika zvolila muže, který slibuje návrat důstojnosti. Je to úlevné, lze se však bohužel obávat, že krom kraválu z Hradu teď utichnou i snahy o přesnější vymezení pravomocí, jimiž disponuje nejvyšší ústavní činitel. Byla by to škoda, zdejší politické prostředí takovou regulaci nutně potřebuje.
Od sečtení výsledků prvního kola voleb neuběhl ani den a po celé zemi už se objevily billboardy šéfa ANO Andreje Babiše. Tvrdí na nich, že "nezavleče Česko do války". Snaží se tak zvrátit dosavadní průběh souboje o Hrad, ve kterém je favoritem Petr Pavel. Babišův nepřímý útok na generála kritizují příslušníci armády, ministryně obrany, ale i experti.
Případné vítězství předsedy nejsilnějšího politického hnutí v souboji o Hrad v sobě nese nebezpečí dosud nevídané koncentrace moci do jedněch rukou.
Preambule zdejší konstituce mluví o lidské důstojnosti a svobodě. Kdo sleduje vrcholnou politiku, nemůže si ale při jejím čtení nevzpomenout na Masarykovu poznámku, že máme dvě velké obce, které nám v dosažení obojího překážejí - "Jmenují se Kocourkov a Hulvátov".
Václav Havel, Václav Klaus a především přímo volený Miloš Zeman rozšířili prezidentskou moc natolik, že je iluzí teď očekávat hlavu státu, která by odolala pokušení toho využívat.
Senátorka Jitka Chalánková překvapila návrhem zákona, který by do ústavy zanesl právo na platbu v hotovosti. Obává se, že v opačném případě se z peněz stane digitální zboží. Senát již minulý týden předlohu podpořil v prvním čtení. U ekonomů ovšem podporu nemá. Odborníci mimo jiné nechápou, proč by mělo být takové právo zakotveno v ústavě. Skepticky se k myšlence vyjadřuje i ministerstvo financí.
„Sledujeme několik let, že jsou občané motivovaní k bezhotovostním platbám. Hotovostní platba je prioritní, peníze mají historicky nominální hodnotu. Je to především právo občana, sankce jsme do návrhu nedali,“ říká navrhovatelka ústavního zakotvení na platbu v hotovosti Jitka Chalánková. „Když se listina psala, nikdo nemohl předpokládat, kam se budeme posouvat,“ dodává.
Kauza z období, kdy Miloš Zeman nebyl schopen vykonávat svůj úřad, konečně spěje ke svému závěru. Debata o změně ústavy je ale teprve na začátku.
Prezident Miloš Zeman předal ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi podnět k prověření, zde se nestal "trestný čin sabotáže", když v době své neschopnosti vykonávat úřad čelil pokusu o zbavení pravomocí. Nepodal však trestní oznámení, které původně avizoval. Předseda Senátu Miloš Vystrčil označil podnět "skoro za hloupost", neboť směřuje k něčemu, co se nestalo.
V západních médiích se spekuluje o možných zdravotních potížích ruského prezidenta Vladimira Putina. V případě, že by kvůli tomu nebyl schopný vykonávat úřad, jeho pravomoci by měly dočasně přejít na předsedu vlády. Alespoň tak to praví tamní ústava. „Nicméně tady je potřeba říci, že v Rusku se na právní procedury moc nehraje. A určitě je zde velký prostor pro kreativitu," míní politolog Jan Šír.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) podle zjištění Aktuálně.cz chce, aby vláda mohla napříště rozhodnout o krátkodobém vyslání českých ozbrojených sil do zahraničí a o pobytu vojsk spojenců na českém území bez omezení. Za tímto účelem předložila návrh změny ústavy, jejž její resort rozeslal vládním partnerům k vyjádření. Ministryně oživila svůj poslanecký záměr z minulého volebního období.
Poslanci se sešli k projednání novely pandemického zákona, podle kterého vláda nařizuje opatření proti šíření koronaviru. Pokud jej sněmovna schválí, prodlouží platnost zákona do konce roku a také změní některá pravidla, například pro nařizování karantén nebo omezování provozu restaurací. Odpůrci proti novele opět protestují, oslovení právníci ale tvrdí, že úprava je nutná.
S konstitučním právníkem Janem Wintrem o střetu Petra Fialy s Milošem Zemanem, o tom, kdy Václav Klaus začal porušovat základní zákon, i o tom, jaké změny už republika potřebuje.
Politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně přiznává, že ho souhlas prezidenta Miloše Zemana se všemi navrženými kandidáty do vlády překvapil. Zejména když Zeman kývl i na piráta Jana Lipavského, proti kterému dosud vystupoval. "Vzhledem k náhlé změně názoru se prezident patrně obával hlavně žaloby," říká profesor Kopeček. Žalobu u Ústavního soudu by podle něj Zeman nejspíš prohrál.
