Hned při vstupu návštěvníci pražského Veletržního paláce nově uvidí nad svými hlavami dílo Jakuba Nepraše nazvané Buňka. Dlouhodobá zápůjčka doplňuje stálou expozici umění 20. a 21. století Národní galerie.
Významný chemik Antonín Holý objevil mnoho antivirotik pro léčbu HIV, žloutenky typu B nebo oparů. V jeho odkazu pokračují vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd i Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Pracují například na látce, která by se mohla stát základem léku na rakovinu. Cesta k lékům je ale dlouhá, drahá a s velmi nejistým výsledkem.
„Manželka mi položila zajímavou otázku: Jestli by šlo na molekulární úrovni vytvořit něco typu QR kódů. Nejdříve jsem řekl ne, ale pak jsem se zamyslel a to nás navedlo na tento typ kódování. Snažíme se do molekul uložit jednoduchou informaci, jako číslo,“ říká vědec Miloslav Polášek z ÚOCHB, který s týmem vyvinul novou metodu ukládání dat do molekul. „Je to podobné RFID čipům,“ dodává.
Fandím každému nadějnému léku a je výborné, když lékaři experimentují. Takových nadějí už tu ale bylo hodně, počkal bych na výsledky klinických studií. To, kolik krabic dorazilo do nemocnice v Brně, není důkaz. Větší potenciál než Ivermektinu bych dával preparátům z protilátek, říká biochemik Zdeněk Hostomský. Pokračovat ve vývoji české vakcíny je ujeté, peníze se mohly vynaložit jinak, dodává.
Pavel Majer je vedoucí týmu pro vývoj léků z Ústavu organické chemie a biochemie AV. Jejich látka DRP-104 by se mohla stát budoucí nadějí v léčbě rakoviny. Dostala se totiž do fáze klinického testování. K uvedení ověřeného léku na trh je ještě daleko. Společný tým českých a amerických vědců nyní vyvíjí záložní látky, kdyby tato selhala. A přemýšlí, jak se s látkou dostat do těžko dostupného mozku.
První pacienti dostali slibnou látku pro léčbu rakoviny, kterou vyvinul česko-americký tým vědců. Klinické testování zahájila americká společnost Dracen Pharmaceuticals. První fáze má trvat tři roky, informoval ve čtvrtek Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.
Pandemie covid-19 nepovoluje, nakažených přibývá, pouze průběh nemoci bývá lehčí. Nemoc způsobuje SARS koronavirus 2, takzvaný RNA vir, který se dokáže kamuflovat jako neškodná lidská RNA, aby ho naše buněčná imunita pustila dovnitř. Tým Evžena Bouři z Ústavu organické chemie a biochemie nyní podrobně prozkoumal proteiny, které to umožňují, a snaží se najít látky, jež by maskování viru zamezily.
On-line deník Aktuálně.cz a Nadační fond Neuron přicházejí s letním seriálem Ptejte se vědců. Čtenáři mají možnost týden posílat prostřednictvím formuláře pod článkem dotazy mezinárodně proslulým českým vědcům. Ti na ně budou průběžně odpovídat, vzápětí publikujeme výsledný rozhovor čtenářů s vědcem. Začali jsme světově uznávanou chemičkou Hanou Macíčkovou Cahovou. Přečtěte si její odpovědi.
Takto vypadá speciální chemická látka, kterou vědci z týmu profesora Josefa Michla a Jiřího Kalety z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd používají jako podklad, na kterém se molekuly samy dokážou požadovaným způsobem rozmístit. Je děrovaná podobně jako cihly, takže se tam molekulární motory mohou krásně dostat. Pokud na molekulární motor nijak nepůsobíme, nic se neděje. Jakmile na destičku posvítíme, molekuly se roztočí. Pootočí se zhruba o 180 stupňů. Pak následuje další ozáření a celý proces se opakuje. Za sestavení molekulárního motoru reagujícího na světlo dostal loni Nobelovu cenu nizozemský chemik Ben Feringa. Díky práci českých vědců se účinky jeho objevu násobí.
Vědci po celém světě se snaží přijít na to, co v těle způsobuje rakovinu, a najít na zákeřnou chorobu lék. Zuzana Kečkéšová se ale rozhodla zjistit, proč nemoc vůbec vznikne, a případně jí v tom zabránit. Během svého osmiletého bádání na špičkovém americkém Massachusettském technologickém institutu (MIT) se jí to podařilo − nalezla bílkovinu, která vzniku nádorů brání. Vědkyně působící v českém Ústavu organické chemie teď významný objev vydala v jednom z vůbec nejprestižnějších vědeckých časopisů na světě, v Nature.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá v září známku s portrétem chemika Antonína Holého. Profesorovi by letos v září bylo osmdesát, světu dal účinné láky proti žloutence typu B, oparům nebo AIDS. Právě podoba viru HIV bude tvořit pozadí známky.
Když bylo Angele Merkelové kolem třiceti let, dodělávala si doktorát na pražském Ústavu organické chemie a biochemie. Během půlročního pobytu v Česku a následného občasného dojíždění do Prahy se spřátelila s několika českými vědci, s nimiž se dosud vídá. Váží si například bývalého šéfa Akademie věd Rudolfa Zahradníka, který ji do ústavu přijímal, přátelí se i se svým bývalým školitelem Zdeňkem Havlasem. Oba doufají, že se se svou bývalou kolegyní během její čtvrteční krátké návštěvy Prahy alespoň na chvíli setkají. V rozhovoru to popisuje Zdeněk Havlas, kvantový chemik a bývalý šéf dnes nejbohatšího českého vědeckého pracoviště těžícího z odkazu profesora Antonína Holého.
V nově postaveném pavilonu Ústavu organické chemie a biochemie byla odhalena busta světově proslulému chemikovi Antonínu Holému, jenž ústav do roku 2002 vedl. Odhalil ji John C. Martin, jeden z nejmocnějších lidí ve světě medicínského byznysu. Právě jeho firma uvedla na trh Holého léky proti HIV či žloutence typu B, které dodnes zachránily přes deset milionů lidských životů.
Rozhovor s profesorem Michalem Hockem z Ústavu organické chemie a biochemie, který se svým kolegou díky prémii může šest let čerpat až 30 milionů korun na svůj výzkum.
Antonín Holý se svým týmem vynalezl jeden z nejúčinnějších léků proti AIDS
Tenofovir je v současnosti jednou z nejúčinnějších zbraní proti rozvoji virové infekce
Antonín Holý (1. září 1936 - 16. července 2012) byl jedním z nejvýznamnějších českých vědců. Objevil řadu antivirotik, která se využívají při léčbě AIDS, hepatitidy typu B či oparů.
Nositel Nobelovy ceny za chemii Aaron Ciechanover odpovídal na otázky Aktuálně.cz
Baví mě vymýšlet nové tvary molekul, říká v rozhovoru oceněný český chemik Petr Cígler
Akademici ocenili Petra Cíglera za pokrok v nanotechnologiích
Budovu Ústavu organické chemie a biochemie muselo opustit sto lidí
Výzkumníci zděšeně hledí na nová pravidla financování
