Pandemie koronaviru v Evropě na rok zastavila téměř veškeré dění. Velká část zemí zavřela hranice a omezila možnost pohybu. K řeckým ostrovům tak připlul mnohem nižší počet migrantů než v předchozích letech. Situace běženců, kteří už v tamních táborech žili, se ještě zhoršila.
Tříletá syrská dívenka Salva v životě poznala jen válku. Teď se ale při zvuku padajících bomb směje. Na videu, hojně sdíleném na sociálních sítích, batole stojí na gauči, opírá se o otce Abdalláha Muhammada a hraje s ním hořkosladkou hru.
Hnutí ANO společně s ČSSD, KSČM a SPD zabránily tomu, aby se sněmovna ve čtvrtek zabývala možností dočasně pomoci 40 dětem, které jsou v uprchlických táborech v Řecku. S návrhem přišla KDU-ČSL, kterou při hlasování podpořili STAN, TOP 09, ODS a piráti. Pro debatu o této věci bylo 65 poslanců, pro přijetí návrhu ale bylo třeba 94 hlasů.
Většina obětí pochází z uprchlického tábora, kde se zdržují běženci, kteří opustili svoje domovy kvůli násilí páchanému islamistickou organizací Boko Haram.
Jeden mrtvý a dva vážně zranění. To je bilance požáru, který v neděli propukl v táboře se syrskými uprchlíky v libanonském údolí Bikáa. Příčina požáru se zatím vyšetřuje, spekuluje se ale o tom, že ho způsobil kuchyňský vařič. S odkazem na mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) to napsala agentura Reuters.
Azrak, uprchlický tábor v Jordánsku, má solární elektrárnu. Obnovitelný zdroj poskytuje elektřinu pro 20 000 syrských uprchlíků. Azrak je druhým největším táborem v zemi a funguje od roku 2014. Jeho obyvatelé žili více než 2 roky bez spolehlivého přístupu k elektřině. Projekt solární elektrárny byl financován z kampaně Zářivější život pro uprchlíky, kterou inicioval nadační fond IKEA.
Hlava katolické církve v sobotu přirovnala zařízení pro uprchlíky v Řecku ke koncentračním táborům. František svá slova pronesl v bazilice svatého Bartoloměje v rámci ceremonie věnované novodobým křesťanským mučedníkům. Při této příležitosti hovořil o vlastním dojmu z loňské návštěvy uprchlického tábora na řeckém ostrově Lesbos.
Boje v Sýrii, Afghánistánu, Burundi a Jižním Súdánu zvýšily podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) letos počet uprchlíků na světě na rekordních 21,3 milionů. Padesát osm procent uprchlíků, kteří jsou jako takoví uznáni UNHCR, přitom našlo útočiště v jedné z pouhých deseti zemí světa. Jsou jimi Jordánsko, Libanon, Turecko, Pákistán, Írán, Čad, Etiopie, Keňa, Uganda a Konžská demokratická republika. Organizace Amnesty International to považuje za neudržitelné a vyzvala vyspělé země, aby přijaly více uprchlíků a to na základě své schopnosti se o ně postarat.
Evropská unie více než zdvojnásobila částku určenou pro okamžitou pomoc Řecku při zlepšování životních podmínek uprchlíků, kteří v zemi už několik měsíců přebývají. Oznámila to Evropská komise. Letos už EU poskytla Aténám 83 miliony eur (2,2 miliardy korun), nyní do Řecka pošle dalších 115 milionů. V Řecku je evidováno téměř 60 tisíc imigrantů, kteří nemají šanci dostat se dál do Evropy kvůli plotům na hranicích balkánských zemí. Řecko podle expertů potřebuje značné finanční částky, aby jim zajistilo podmínky pro přežití blížící se zimy. Peníze se na místo určení dostanou prostřednictvím humanitárních organizací. Určeny budou na budování provizorních přístřeší a zajištění školní docházky.
Vskutku velkorysá nabídka. Penzionovaný australský soudce Jim Macken navrhl, že si do konce života vymění místo alespoň s jedním uprchlíkem z detenčních center na ostrovech Nauru a Manus. Právě tam Canberra odsouvá migranty, kteří doplují k australským břehům. Čelí přitom dlouhodobé kritice kvůli nelidským podmínkám, jež v zařízeních panují.
Čtyři desítky žadatelů o azyl v pondělí podpálily část zázemí střediska pro uprchlíky na řeckém Chiosu na protest proti jejich zadržování na ostrově. Podle agentury AFP to uvedly policejní zdroje. Jde už o třetí případ žhářství na jednom z táborů na řeckých ostrovech na východě Egejského moře z posledních dnů. V oblasti je soustředěno zhruba 8500 běženců. Migranti v přijímacím středisku na Chiosu podle policie tak protestovali proti zdlouhavé azylové proceduře. Zapálili kontejnery s odpadky a dva velké stany postavené humanitárními organizacemi. Situace je podle policie,která zatkla čtyři uprchlíky, včetně jednoho, který vyhrožoval, že zabije svou ženu a dítě, pod kontrolou.
Ředitel přijímacího střediska pro uprchlíky ve Finsku musel odstoupit z funkce. Jariho Sillantieho odvolal Červený kříž, který tím reagoval na stížnosti žadatelů o azyl. Těm se nelíbilo, že po dvacáté hodině nebylo k dispozici žádné jídlo a že nesměli do kuchyně, aby si sami uvařili. Také tvrdili, že musí platit tři eura, aby si mohli zahrát fotbal, a až deset euro za oblečení darované Červeným křížem. Do Finska přišlo přes 30 tisíc běženců, dvě třetiny žádostí o azyl se však země chystá odmítnout.
Ve Švédsku znovu hořely ubytovny pro uprchlíky. Nejprve byli zalarmováni policisté kvůli několika menším požárům v komplexu, který se renovuje jižně od Göteborgu. Nedlouho poté zničil oheň jednu budovu u obce Klippan, ležící asi 40 kilometrů severovýchodně od Helsingborgu. Oba útoky se obešly bez zraněných. Všechny požáry byly rychle uhašeny. Policie nezadržela žádné podezřelé osoby.
Takzvaná balkánská trasa, vedoucí dále přes Srbsko, Chorvatsko a Slovinsko, je uzavřená. Do Rakouska ve středu po mnoha měsících nedorazil ani jeden jediný uprchlík. Všichni se hromadí v Řecku. První větší skupina migrantů dorazila v pátek večer v Řecku k albánské hranici.
Dvojice uprchlíků z Iráku se v Česku patrně stala obětí podvodníka. Překladateli zaplatili tisíce eur za příslib, že budou propuštěni z detenčního zařízení. Místo toho jeden z nich za mřížemi strávil půl roku, druhého dokonce vyhostili zpět do Iráku. Případem se zabývá policie pro podezření z podvodu.
Jan Šibík si jako fotograf na volné noze vydělává na svoje zahraniční cesty workshopy nebo focením na svatbách. Zájem o reportážní fotografie je totiž rok od roku menší. „Vztáhneme-li to například na uprchlickou krizi, která trvá minimálně rok, pak toho zájmu prostě ubývá. Média mají pocit, že je to pořád to samé,“ říká a největší problém vidí v nedostatku financí. „Česká média mohou jen výjimečně poslat na reportáž svého redaktora, natož pak fotografa,“ tvrdí Šibík, který teď na výstavě v Českém centru mapuje svoji dosavadní tvorbu a představuje i 13 nových snímků.
Pobřeží ostrova Lesbos je jedním z vysněných míst uprchlíků připlouvajících z Turecka na lodích. Řecká vláda tak zde, i pod tlakem Evropské unie, zbudovala první hotspot, tedy místo pro jejich registraci včetně sejmutí otisku prstů. Vedle něho stojí tento záchytný tábor s kapacitou přibližně 1600 míst. Během naší návštěvy ovšem zel prázdnotou.
Projít ostře hlídaným průchodem skrze dvoje žiletkové ploty mezi Řeckem a Makedonií a odtud špinavým a viditelně zanedbaným, zato o to dražším vlakem do Srbska. To je cesta tisíců uprchlíků, nejčastěji žen s dětmi, stále putujících balkánskou cestou z jihu Evropy dále na sever.
Podle návrhu místopředsedkyně Křesťanskodemokratické unie (CDU) Julie Klöcknerové by mělo Německo kvůli přílivu uprchlíků zřídit podél hranic s Rakouskem "hraniční centra". Ta by měla pomoci urychlit repatriaci osob bez nároku na azyl. Kromě toho by podle místopředsedkyně strany, kterou vede Angela Merkelová, mělo Německo stanovit denní kvóty pro uprchlíky.
Při středečním fotbalovém utkání v běženeckém táboře na západě Německa vypukla masová rvačka, do které se zapojilo na 300 lidí. Policie na místo vyslala 90 policistů, informovala německá média. Incident se odehrál v táboře v Emmerzhausenu ve spolkové zemi Porýní-Falc. Běženci ze Sýrie a Íránu si zde sami uspořádali fotbalové utkání, které ale záhy přerostlo ve rvačku. Do ní se nejdříve zapojila asi stovka lidí, převážně mužů, později se k nim přidalo dalších 200 lidí. Příčina sporu není známa, roli mohl sehrát podle německých médií alkohol. Policie při zásahu zadržela pět lidí, jeden člověk byl podle serveru spiegel.de zraněn.
V uprchlické ubytovně v západoněmeckém městě Unna dnes policie zadržela muže podezřelého ze spolupráce s teroristickou organizací Islámský stát. Syřan, který přišel do Unny společně se svou sestrou a jejím mužem zhruba před týdnem, podle serveru Bild.de pracoval ve finančním oddělení IS. Jeho fotografie vyvěsili na internet syrští aktivisté bojující proti IS. Právě díky těmto fotografiím, které se dostaly do rukou německým vyšetřovatelům, byl muž podezřelý z terorismu odhalen.
Na makedonsko-řecké hranici znovu propuklo násilí. Poté, co jeden z běženců vylezl na střechu vlaku a byl vážně zraněn elektrickým proudem. Naštvaný dav se poté vydal směrem k makedonským policistům a začal na ně házet kameny. "Policie na kameny reagovala slzným plynem a zábleskovými granáty," popisuje fotograf agentury Reuters.
Za úmyslný trestný čin a odsouzení k vězení delšímu než tři roky nebo za opakované odsouzení přijdou cizinci o povolení k pobytu. Běženci propuštění z detenčních zařízení budou dostávat peníze na vycestování. Počítají s tím novely azylového zákona a zákona o cizincích, které v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. Novely zákonů také sladí české azylové řízení s právem EU. Žadatelé budou muset mimo jiné projít zdravotní prohlídkou, je-li to třeba pro ochranu veřejného zdraví.
Uprchlíci z detenčního zařízení v Drahonicích na Lounsku odsoudili teroristické útoky v Paříži. Z úcty k utrpení Evropanů prý přerušili svou hladovku. To potvrzuje i cizinecká policie, její mluvčí Kateřina Rendlová považuje hladovku za skončenou. Problémy nejsou podle ní hlášeny z žádného z detenčních zařízení v Česku. "Za deset let, co pracuji jako mluvčí cizinecké policie, nepamatuji případ, kdy by někdo držel hladovku tak dlouho, aby skončil v nemocnici. Když zjistí, že se ničeho nedomohou, tak to vzdají," uvedla Rendlová.
Ve Vallettě se pozornost Evropy obrátila od sebe ven. U nás doma nám chybí premiér, který by se zastal utečenců.
