Rok 2026 nabídne příležitostným pozorovatelům i zapáleným lovcům nebeských jevů zajímavou podívanou. Na obloze se vystřídají meteorické roje, dechberoucí planetární seskupení, noční svítící oblaka i vzácné zákryty. Hlavně se ale v létě dočkáme mimořádného zatmění Slunce, jaké Evropa nezažila desítky let. Vidět půjde i z Česka.
Noc ze čtvrtka na pátek byla výjimečná. Krátce po západu slunce totiž oblohu ozdobil poslední superúplněk tohoto roku – tzv. Studený měsíc, který označuje začátek mrazivého ročního období. A nabídl pohled, který se nám znovu naskytne až v roce 2042.
Dnes večer a zřejmě i v dalších dnech bude možné i z Česka spatřit polární záři. Pozorování ale může komplikovat mlha, nízká oblačnost a jasný Měsíc, uvedl Český hydrometeorologický ústav.
Už dnes v noci se na nebi ukáže největší a nejjasnější superúplněk roku, takzvaný bobří měsíc. Náš souputník se bude nacházet nejblíže k Zemi, takže se bude zdát o něco větší a jasnější než obvykle. Pozorování by měla přát i noční obloha, kterou navíc zpestří meteorický roj Taurid.
Říjen slibuje jednu z nejbohatších astronomických podívaných roku: meteorické roje, superúplněk, jasné planety i dvě komety, které se přiblíží k Zemi. Jedna z nich by přitom mohla zazářit tak, že ji spatříme i bez dalekohledu.
V noci z 10. na 11. června ozářil oblohu nad Velkou Británií takzvaný jahodový úplněk. Poeticky pojmenovaný jev, který navzdory svému názvu nijak nemění barvu Měsíce, sice vyvrcholil už minulý týden, jeho účinek ale bude při dobré viditelnosti na noční obloze viditelný po celý zbytek června. Jaký je však původ názvu "jahodový měsíc" a čím byl letošní červnový úplněk výjimečný?
Lidé po celém světě mohli v noci z pondělí na úterý pozorovat jev, kterému se laicky říká superúplněk. "Astronomové tento termín nepoužívají, zároveň ten včerejší jev superúplňkem nebyl," vysvětluje Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Podle něj došlo k tomu, že moment, kdy je Měsíc nejblíže Zemi, se přesně neshodl s úplňkovou fází. Definici superúplňku tak nenaplnil.
Česko večer ozáří modrý superúplněk. Měsíc bude nejblíže k Zemi a slunce tak bude odrážet na opticky největší ploše v roce. Magická podívaná, kdy luna vyjde nad obzor, se bude dát pozorovat dvě minuty před půl devátou večer. Někteří mohou mít v těchto dnech problémy se spánkem. Při úplňku klesá produkce hormonu, který řídí rytmus spánku a bdění. Podívejte se na fotografie z předešlých let.
V noci ze středy na čtvrtek nastal superúplněk, kdy byl pohledově Měsíc největší v letošním roce. Superúplněk je jev, kdy je Měsíc v úplňku a zároveň je na své dráze kolem Země nejblíže. Úkaz se letos objevil podruhé. Podívejte se na fotky z celého světa.
Ve středu večer se Měsíc dostane nejblíže k Zemi a zároveň bude v úplňku, což vytvoří jev zvaný superúplněk. Sledovat ho bude možné odkudkoliv. Nejlepší je ho ale pozorovat mimo město, aby bylo vidět, jak Měsíc osvětluje noční krajinu. Zajímavou podívanou bude však podle meteorologů kazit částečná oblačnost.
V části světa se lidé ve středu mohli kochat tzv. krvavým superúplňkem. Při tomto úkazu během maximální fáze úplňku nastalo úplné zatmění Měsíce. Během něj přirozená družice Země prostupovala zemským stínem. A protože na něj zároveň dopadaly slabé pozemské červánky lámané zemskou atmosférou do vnitřku zemského stínu, získal Měsíc načervenalé zabarvení. Podívejte se na videa z jihu Evropy.
Ve středu nastane superúplněk, pohledově největší v letošním roce. Jde o jev, kdy je Měsíc v úplňku a zároveň je na své dráze kolem Země nejblíže. Úkaz se letos objeví podruhé. Současný superúplněk má přezdívku květinový - podle rozkvetlé flóry.
V úterý nastal superúplněk. Na obloze byl k vidění druhý největší Měsíc v tomto roce. Jde o jev, kdy je Měsíc v úplňku a zároveň je na své dráze kolem Země nejblíže. Je tak zhruba o desetinu průměru větší a svítí více. Dubnový superúplněk má přezdívku růžový.
V úterý ráno byl na obloze k vidění druhý největší Měsíc v tomto roce, superúplněk nastal v 5:33. Fascinující podívanou, kdy je Měsíc v úplňku a zároveň je na své dráze kolem Země nejblíže, si užívali lidé po celém světě. Užijte si časosběrný záběr od Newportského mostu z východního pobřeží Spojených států amerických.
V noci ze čtvrtka na pátek bude na nebi k vidění poslední superúplněk roku 2020. Měsíc však od Země bude vzdálen zhruba o čtyři tisíce kilometrů více než při posledním úkazu z dubna, kdy se od naší planety nacházel ve vzdálenosti 356 909 kilometrů.
Svět v noci z úterý na středu ohromil nejjasnější úplněk roku, nazývaný také jako superúplněk. Úkaz se na obloze objevil letos podruhé, další nastane v květnu, uvedl za Astronomický ústav Akademie věd Pavel Suchan. Astronomové jako superúplněk označují úplněk v době, kdy je Měsíc na své eliptické dráze k Zemi nejblíže. Podívejte se, jak úkaz zachytili fotografové po celém světě.
V noci na středu si pozorovatelé užili nejjasnější úplněk roku, tzv. superúplněk. Měsíc se k Zemi přiblížil nejvíce od února 2019. Ve 20:00 byl od Země vzdálen 356 909 kilometrů. Užijte si vzácný úkaz na obloze na záběrech ve 4K rozlišení ze Západního Sussexu, kde byla naprosto jasná obloha.
V noci z úterý na středu bude nejjasnější úplněk roku, tzv. superúplněk. Úkaz se na obloze objeví letos podruhé, další nastane v květnu. Astronomové jako superúplněk označují úplněk v době, kdy je Měsíc na své eliptické dráze k Zemi nejblíže.
Úplněk nastane jen 15 hodin po průchodu Měsíce nejvzdálenějším bodem jeho mírně protáhlé eliptické dráhy, půjde o nejmenší úplněk letošního roku.
Fotky obřího úplňku měsíce zaplavily sociální sítě. Výjimečný byl nejen svou velikostí, ale i tím, že se trefil do prvního jarního dne. Podívejte se, jak ho zvěčnili naši čtenáři i fotografové v různých koutech světa.
Mezi Měsíc v úplňku a Slunce se dostala Země a zakryla ho svým stínem. Tento nádherný úkaz trval hodinu a dvě minuty a byl dobře pozorovatelný. Podívejte se, jak ho viděli lidé po celém světě včetně Česka.
Na sobotu 31. března připadá takzvaný modrý úplněk, což je relativně vzácný astronomický jev. Jde o druhý úplněk v jediném kalendářním měsíci - a taková věc se obvykle odehraje jen jednou za několik let. Letos už se ovšem zopakuje podruhé, což je opravdu výjimečné. Britský krajinářský fotograf David Noton radí, jak měsíc v úplňku dobře vyfotit.
Ve středu mohli lidé na obloze z mnoha míst Země sledovat neobvyklou podívanou, která naposledy proběhla v březnu roku 1866. Měsíc se během jediné noci ocitl ve třech zajímavých konstelacích - nejblíž Zemi a celý v jejím stínu, tedy v úplném zatmění. A navíc šlo o druhý superúplněk během jediného měsíce.
V USA toho byly plné noviny i s přesným jízdním řádem "velkého, modrého a rudého úplňku" pro jednotlivá města. Podívanou kromě Severní Ameriky viděli lidé také na Havaji, Středním východě, v Asii či východní části Ruska. Podle českého astrofotografa Martina Gembece si Češi na podobnou měsíční show budou muset počkat na konec července.
Poprvé za 152 let se na západní polokouli Měsíc ukázal v celé své kráse, během jediné noci se hned třikrát změnil v neobvyklé úkazy. Jednak se přeměnil v superměsíc, což označuje situaci, kdy se Měsíc nachází nejblíže Zemi. Zároveň se dostal do fáze modrého Měsíce, tedy stavu, kdy dojde ke dvěma úplňkům během jednoho kalendářního měsíce. A do toho bylo možné pozorovat na obloze ještě krvavý úplněk, tedy úplné zatmění Měsíce. "Trojitý" jev byl nejlépe viditelný ze západního pobřeží USA a Kanady, z Tichomoří a Asie. Česká republika to štěstí neměla.
V sobotu 11. února v 1:32 SEČ nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá sněžný. Ten bude doplněn neobvyklým úkazem, při kterém Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu a takřka se jej dotkne. Přibližně na čtyřicet minut tak bude k vidění výrazné polostínové, téměř částečné zatmění. Měsíc bude vypadat, jako by jej někdo shora začadil černým kouřem.
