Okolnosti smrti ministra zahraničí Jana Masaryka po komunistickém puči dodnes nejsou vyjasněné. Změnit by to mohly nové dokumenty, které podle zjištění Aktuálně.cz získalo ministerstvo ze zahraničních archivů. Jeden přináší svědectví, podle něhož měl Masaryk večer před smrtí prudkou hádku s třemi muži. Podívejte se ve fotogalerii do bytu, kde Masaryk pracoval, žil a nakonec pod jeho okny i zemřel.
V dešti kulek zachraňoval vojáky ve španělské i čínsko-japonské válce, na Kubě cvičil dobrovolníky proti Američanům a během Vítězného února v roce 1948 organizoval milice. Pro veřejnost ale zůstává lékař František Kriegel hlavně jediným komunistickým politikem, který odmítl v Moskvě uznat sovětskou invazi do ČSSR. "Dvacet let se o něm nesmělo mluvit," tvrdí autor jeho nové biografie Martin Groman.
Rok po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa se v malém městečku jižně od Prahy odehrála podivná rodinná tragédie. Ačkoliv oficiální vyšetřování případu hovoří nekompromisně, dodnes není úplně jasné, co se tehdy v období utužování komunistického režimu vlastně stalo. Jisté je jen to, že na konci zůstalo pět zmařených lidských životů.
Palírna Jelínek je paradoxně starší než její "zakladatel". Před více než 130 lety ji ustavil Zikmund Jelínek, který ji poté předal synům. Jedním z nich byl Rudolf Jelínek, po kterém se společnost dodnes jmenuje. A právě on se zasloužil o zásadní rozvoj firmy ve 20. a 30. letech. Jelínkova palírna začala ve Vizovicích a právě tam jsou sady, ze kterých dodnes společnost sklízí švestky na slivovici.
„Mašínové bojovali proti komunistům se vším všudy, tedy i zabíjením. Ale taky věděli, že když je komunisté chytnou, skončí sami úplně stejně. To, že se jim nepodařilo vyvolat větší masu odporu proti režimu, na té věci nic nemění,” říká historik Jiří Pernes, spoluautor nového dílu Dějin zemí Koruny české věnovaného rokům 1948 až 1956.
Adam Hradilek, historik Ústavu pro studium totalitních režimů, dokončuje knihu o Petru Artonovi - českém letci RAF, který ale po válce pomáhal komunistům k moci a v Británii působil jako komunistický agent. "V den, kdy přišla poslední úprava mé knihy před tiskem, měl pan Arton pohřeb. S knihou se minul o pár týdnů," říká Hradilek. Petr Arton zemřel 6. října 2021, za tři měsíce by mu bylo sto let.
České země si zcela nepodmanili ani prvorepublikoví revolucionáři, ani stalinisté, ani osmašedesátníci. Plně osud národa ovládli až normalizační komunisté, kteří včas odhodili rudou knížku.
Po páté hodině ranní 7. září 1948 zastavil černý služební vůz Tatra 57 B před oblastní úřadovnou Státní bezpečnosti (StB) v Bartolomějské ulici v Praze. K řidiči Zdeňku Řípovi přisedli pracovníci Krajského velitelství StB Bořivoj Vávra s Josefem Volfem a společně odjeli na Pankrác, kde převzali jednoho z hrdinů protinacistického odboje na Táborsku Františka Novotného. Netušil, že je to jeho konec.
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu tento měsíc odložil kauzu smrti někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka. Poslední demokratický šéf československé předlistopadové diplomacie zemřel na nádvoří Černínského paláce po pádu ze svého bytu. Policisté došli k závěru, že vraždu nelze potvrdit. Deník Aktuálně.cz má k dispozici usnesení kriminalistů, z něhož plynou podrobnosti.
Česku by nejvíce prospěla rychlá dohoda s knížecím rodem. Ale my si z jednoho nepovedeného vyvlastnění raději u soudů uděláme tragédii, nad jejíž nespravedlností se pak budeme mocně dojímat.
Proč premiér Babiš denně netlačí na prezidenta, ať ty lidi jmenuje? Proč se nebouří poslanci a senátoři? Proč zlovolnému Hradu neomezí rozpočet, když nefunguje?
Pokud se v politice používají nedemokratické metody a omezuje se svoboda lidí, tak to vždy vede k dalekosáhlým následkům: "Jakmile se jednou otevřou stavidla zlu, tak je pak možné úplně vše," říká historik Prokop Tomek. To je podle něj i dalších historiků důvod, proč je třeba si připomínat komunistický puč z 25. února 1948, jehož architekty poslal režim o čtyři roky později na popraviště.
Pod slupkou EU a NATO náš stát upadá, klesá do hospodské vřavy, odmítání elit, tupení intelektuálů a vyzdvihování, cenění blbů, šašků, šíbrů.
Borisi Navrátilovi přezdívali skauti Cyklon. To pro jeho živelnost a schopnost být všude a vše zařídit. Díky těmto vlastnostem a skautské výchově se dokázal pouštět do neuvěřitelných dobrodružství a vyřešit nemožné. Prošla mu bláznivá emigrace na nafukovacím člunu i dohadování s imigračními úředníky v USA. Místo aby ho vyhostili, přijal americký Kongres výjimečný zákon - "Boris Navratil Relief Act". Navrátilův příběh je šestým pokračováním seriálu Čeští skauti v USA.
"Příběh Zdeňka Tomana je stále platný tím, že většina mechanismů zneužívání moci a obohacování se pomocí politické moci setrvává v naší společnosti dodneška. Ty paralely jsou jednoznačné," říká dokumentarista a jeden z poradců filmu Toman Martin Šmok, jenž tuto "šedou eminenci" objevil před patnácti lety.
Podívejte se, jak se tvůrcům filmu Toman podařilo převést na plátno důležité osobnosti třetí republiky. Aleš Procházka si zahrál Klementa Gottwalda, primátor Teplic Jaroslav Kubera prezidenta Beneše a Roman Luknár ztvárnil Jana Masaryka. Jak vypadaly známé postavy moderních československých dějin ve filmu a jak ve skutečnosti?
V pondělí uplynulo 70 let od úmrtí druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Státník, který spolu s T. G. Masarykem stál u vzniku samostatného československého státu, je dodnes přijímán rozporuplně. Bývá mu vyčítáno, že v roce 1948 nedokázal zabránit komunistickému převratu. Připomeňte si ve fotogalerii nejvýznamnější momenty Benešova života.
Od neobjasněné smrti ministra zahraničí Jana Masaryka uplynulo 70 let. Nově publikovaná svědectví ukazují na Masarykovo rozpoložení v posledních dnech jeho života.
Andrej Babiš má zase konflikt zájmů s minulostí, tak místo vzpomínek na totalitu dal na Facebook fotku s lemurem.
Únor 1948: výsledek specificky české mírové cesty k diktatuře.
Akci v den výročí takzvaného Vítězného února zahájil nástup lidí v uniformách někdejšího Pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti a Lidových milicí.
Po komunistickém puči v únoru 1948 většina Čechoslováků věřila v "lepší zítřky". Dokonce ještě v srpnu 1968, když přijely ruské tanky, mnozí nechápali, jak to mohli "sovětští soudruzi" udělat, a to včetně intelektuálních elit. Ovšem humorista Jaroslav Žák, jehož proslavily především veselé knihy a filmy ze studentského prostředí, dokázal odhadnout již v osudném roce 1948, kam se bude země ubírat a jakých podob, ne nepodobných fašismu, vládnoucí ideologie nabere. Napsal na to téma dvě satirické knihy - Konec starých časů (1948) a Na úsvitě nové doby (zřejmě 1949). Obě trochu zapadly, a možná i proto začínají být dnes znovu aktuální. Projděte si, co všechno předpověděly.
Státní bezpečnost byla obsazena komunistickými kádry a na střet se velmi dlouho chystala, upozorňuje historik Jan Kalous. Převzetí moci komunisty v Československu vyvrcholilo přesně před 70 lety. Podle Kalouse je složité odhadovat, zda se země mohla nástupu totality vyhnout. Za hranicemi byla sovětská vojska a Stalin komunisty do střetu tlačil, říká. Role prezidenta Beneše, který 25. února přijal demisi nekomunistických ministrů, prý byla nešťastná. Dostal se do situace, která nebyla jednoduchá, navíc sám na sebe vztáhl velkou zodpovědnost, vysvětluje Kalous.
Nová nebezpečí se vracejí. Když se rozhlédneme kolem sebe, vidíme jasné stopy minulého režimu.
Československo ve 20. století postihlo několik vln emigrace. O mnoho mimořádných osobností země přišla i v souvislosti s únorovým převratem v roce 1948. Tehdy svoji vlast opustil například novinář a spisovatel Ferdinand Peroutka, herci Jiří Voskovec a Jára Kohout nebo krasobruslařka Ája Vrzáňová. Té se podařilo emigrovat i s agenty v patách.
Lidové milice fungovaly až do roku 1989 jako armáda komunistické strany. Karikovat je jako "dědky", kteří si hráli na vojáčky, je nesmysl.
