Přestože se blíží prázdniny a dovolené, politici a úředníci mající na starosti integraci ukrajinských uprchlíků by s volnem počítat neměli. Řada lidí, kteří běžencům pomáhají, varuje, že pomoc začíná drhnout a stát by měl v integraci přidat, jinak nastanou vážné problémy. Je například nutné zjistit, kde kolik uprchlíků v zemi je, a část z nich rozmístit mimo Prahu.
Když teď Američané hledí na Ukrajince, vidí v nich sebe. Putin jim nenahání strach, ale vyvolává pohrdání, vzdor a zlobu. Už pochopili, co je zač a co vše je v sázce.
Desítky evakuovaných obyvatel Doněcka strávily hodiny v autobusech poté, co Ruskem podporovaný vůdce separatistů Denis Pušilin nařídil ženám a dětem, aby se kvůli hrozbě války evakuovaly na jih Ruska. "Když nám řekl, abychom rychle odjeli, dostali jsme strach. Řekl nám, že všechno bude skvělé," tvrdila na kameru novinářům Current Time TV obyvatelka Doněcku Jelena.
"Co vy na Západě pořád blázníte s tím ruským útokem? My tady o ničem nevíme," říká kyjevská právnička Kaťja Andrejevová. "V tom hlavním městě je panika, co? Tady je úplný klid," krčil rameny o dva dny později v Mariupolu na východě Ukrajiny majitel obchodu s řemeslným pivem Andrej Pomazan. Frontová linie s proruskými separatisty je přitom od města vzdálená jen pár desítek kilometrů.
Když v pondělí přicestoval francouzský prezident Emmanuel Macron do Kremlu, odmítl se testovat ruským PCR testem na covid-19. Dva zdroje z Macronova okolí agentuře Reuters potvrdili, že se Francouzi báli, aby tím Rusové nezískali Macronovu DNA. Macron si proto musel povídat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o krizi kolem Ukrajiny u obřího stolu.
Rusko necelých osm let od anexe Krymu stahuje vojáky k hranicím sousední Ukrajiny. Ačkoliv popírá, že se chystá zaútočit, američtí a evropští politici ruskému prezidentu Vladimira Putinovi vzkazují, že by jeho země za invazi tvrdě zaplatila. Podívejte se v grafice, kde se ruské vojsko soustřeďuje a jaký je poměr sil mezi ruskou a ukrajinskou armádou.
Americká rozvědka se obává ruských plánů zaútočit v lednu na Ukrajinu. Informace předala také evropským spojencům a podle zdroje britského deníku Financial Times je varování tentokrát věrohodné.
Soud v úterý uložil 20 let vězení Martinu Kantorovi, který se podle obžaloby zúčastnil v Donbasu bojů proti ukrajinským ozbrojeným silám v řadách takzvané Luhanské lidové republiky. Dvaatřicetiletého muže uznal vinným z teroristického útoku a z účasti na teroristické skupině. Verdikt není pravomocný. Muž je stíhán jako uprchlý, jeho advokát se domáhal osvobození.
Rusko soustřeďuje podél hranic s Ukrajinou obrovskou vojenskou sílu. Satelitní snímky pořízené firmou Maxar Technologies v první polovině dubna a zveřejněné americkým deníkem Wall Street Journal odhalují nebývalou koncentraci letadel, vrtulníků, dronů, rušiček a také polní nemocnici.
Tři a půl roku jezdil slovenský reportér Tomáš Forró na východní Ukrajinu. "Dokázal to, co se žádnému jinému novináři nepodařilo. Získal si důvěru lidí na obou bojujících stranách, kteří ho vzali mezi sebe, do zákopů i do bytů. Chtěl se pokusit porozumět záhadě, jak vzniká válka, a pochopit kořeny zla, dokázal však mnohem víc," napsal o něm v jeho nové knize Donbas novinář Martin Šimečka.
V neděli uplynulo přesně osm let od sestřelení letu MH17 malajských aerolinek nad východní Ukrajinou v létě 2014. Zasáhla ho raketa protiletadlového systému BUK, zemřelo všech 298 osob na palubě. Stopy mezinárodního vyšetřování vedou k ruské armádě a do nejvyšších pater Kremlu.
Ruský prezident Vladimir Putin pojede do Paříže a podá ruku ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému. Historická schůzka, při které se oba politici poprvé uvidí tváří v tvář, se uskuteční 9. prosince, oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Šachtar Doněck vládne ukrajinskému fotbalu a prožívá nejúspěšnější éru v klubové historii. Domácí zápasy, včetně těch v základní skupině Ligy mistrů, ale hraje ve vyhnanství.
Z euforie a představy, že se jim zlepší život, to přešlo nejdříve k deziluzi a teď k úplnému zoufalství, říká slovenský novinář Tomáš Forró, který mapuje konflikt na východě Ukrajiny a napsal o tom knihu Donbas. Obě strany páchají krutosti, porušují mezinárodní dohody a dopouštějí se válečných zločinů, ale je jasné, kdo to celé začal. A to bylo Rusko. Jsou na to masivní důkazy a kdo tvrdí opak, je buď hloupý, nebo lže, tvrdí Forró. Bývalý prezident Porošenko si opětovné připojení Donbasu k Ukrajině nepřál, do velké míry mu tenhle stav vyhovoval. Co s tím udělá nový prezident Zelenskyj, to je otázka, dodává reportér.
Přečtěte si reportáž z vesnic na východní Ukrajině, které jsou vzdálené jen pár kilometrů od frontové linie války.
Před čtyřmi lety vyšli Ukrajinci do ulic a odstartovali sérii masových protestů, pro které se vžil název Euromajdan. Postupně se obměnilo vedení Ukrajiny, země se začala otáčet na Západ a vypukla tzv. krymská krize. Ukrajinci, kteří byli nejdříve plní nadějí a důvěry v novou vládu a prezidenta Petra Porošenka, ale opouštějí své nadšení. Trápí je korupce, ekonomická situace a konflikt na Donbasu. Ukrajinští oligarchové během čtyř let zchudli, přesto podle poloviny lidí pořád ovlivňují politiku.
Ukrajinská armáda čelí v Donbasu na východě Ukrajiny ruským silám, které jsou vyzbrojeny větším počtem tanků a obrněných transportérů, než kolik má například celá britská armáda. Uvedl to ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov s odvoláním na údaje od rozvědky. Moskva stále popírá, že by se přímo do konfliktu zapojila. Podle něj jde o dva armádní sbory, podřízené ruské 8. armádě, které se skládají jak z místního obyvatelstva a žoldáků, tak z příslušníků ruských ozbrojených sil. Oba zmíněné sbory mají "35 500 vojáků, 478 tanků, 848 obrněných vozidel, až 750 děl a minometů, 208 raketometů, 363 protitankových prostředků a 419 prostředků protiletecké obrany", řekl Avakov.
Ruský prezident Vladimír Putin obvinil na návštěvě Maďarska Kyjev z toho, že vyprovokoval současnou vyostřenou situaci na Ukrajině. Společně s maďarským premiérem Viktorem Orbánem se shodli na nutnosti zrušení sankcí. Oba státy se také dohodly na zahájení jednání o prodloužení smlouvy o dodávkách ruského plynu, která vyprší v roce 2021. Orbán také připomněl, že padla většina překážek bránících rozšíření jediné maďarské jaderné elektrárny Paks. Dostavbu mají provést a financovat Rusové.
Průmyslová obec Avdějevka leží nedaleko severního okraje východoukrajinského Doněcku. Město s třemi desítkami tisíc obyvatel kontroluje ukrajinská armáda. V posledních dnech se stalo místem tvrdých bojů s desítkami mrtvých a raněných.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko vinu za tyto oběti přičetl nejvyššímu ruskému vedení. Moskva ale jakékoli zapojení do ukrajinského konfliktu popírá. Porošenko vyzval k dalšímu zvyšování bojeschopnosti ukrajinských ozbrojených sil v příštím roce.
V každoročním projevu o stavu Ruské federace prezident Vladimir Putin připustil, že za hospodářskými problémy země stojí hlavně vnitřní problémy. Mezi nimi zmínil nedostatečný technologický rozvoj a málo investic či odborníků. Putin také řekl, že Rusko bude pokračovat v nastoleném demokratickém kurzu. A že plánuje spolupracovat na boji proti terorismu s novým prezidentem USA Donaldem Trumpem.
Litva poprvé od vypuknutí ukrajinské krize před dvěma lety oznámila, že dodává Ukrajincům smrtící výzbroj. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na mluvčího litevského generálního štábu. Litevci v pátek předali Ukrajincům asi 150 tun munice, vesměs nábojů ráže 5,45 milimetrů do útočných pušek AK-74, novější verze kalašnikova. Ty Litva ze své výzbroje už vyřadila. Nabídla také léčbu zraněných ukrajinských vojáků ve svých nemocnicích a vyslala na Ukrajinu vojenské instruktory. "Posíláme Ukrajině poselství, že není sama," řekl ministr obrany Juozas Olekas. "Litva důsledně pomáhá Ukrajině při obraně územní celistvosti a vlastních hodnot a rádi bychom jí nadále pomáhali, seč můžeme," dodal.
Na dělící linii v Donbasu mezi vládními silami a vzbouřenci podporovanými Moskvou se v posledních týdnech opět zintenzivnila palba. Za posledních 24 hodin tam zemřeli tři vojáci a 13 jich bylo zraněno. Z porušování příměří se armáda a povstalci vzájemně obviňují a každý den se předhánějí v počtech výstřelů a v druzích munice použitých protivníkem. Ukrajinské síly podle ujištění mluvčího "jen reagovaly" odvetnou palbou. Agentura TASS na druhé straně opět citovala zdroje z rebely kontrolovaných území v Doněcké a Luhanské oblasti, které informovaly o množství případů střelby z pozic vládních sil.
Bývalý generální tajemník Severoatlantické aliance a dánský expremiér Anders Fogh Rasmussen se stal poradcem ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Oznámila to prezidentská kancelář. Úřad hlavy státu neupřesnil okruh působnosti nového poradce. Sám Rasmussen na sociálních sítích v sobotu ale přislíbil, že udělá vše na podporu bezpečnostních a hospodářských reforem a posílení vztahů s Evropskou unií. Situaci na východě Ukrajiny, kde platí křehké příměří mezi vládními vojsky a proruskými separatisty, označil za "alarmující". Rasmussen stál v čele NATO v letech 2009 až 2014 po osmi letech v čele dánské vlády. Jako tajemník ostře odsuzoval ruskou anexi Krymu a podporu separatistům v Donbasu.
Německá kancléřka Angela Merkelová v úterý telefonicky vyzvala ruského prezidenta Vladimira Putina, aby využil svého vlivu na proruské separatisty a pokusil se dosáhnout zlepšení bezpečnostní situace na východní Ukrajině. Kancléřka v rozhovoru připomněla, že k celkovému řešení konfliktu je nutné na Donbasu zajistit neomezený pohyb inspektorů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), a to včetně pohraničních oblastí. V pondělí se Merkelová v Berlíně také setkala s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem.
Kreml nevyloučil jednání mezi Ruskem a Ukrajinou o ukrajinské krizi. Jako prostředníci jednání obou hlav států, mezi nimiž jsou kvůli krizi na východě Ukrajiny a odtržení Krymu velmi napjaté vztahy, by měli sloužit lídři Německa a Francie
