Andrej Babiš a Tomio Okamura sice sedí s poslanci svých stran ANO a SPD ve stejných opozičních lavicích, ale nyní jsou hlavně protivníky v boji o voliče. Babiš by rád porazil Okamuru co největším rozdílem, jenže rozdíl se spíše zmenšuje. Okamura svým velmi ostrým stylem vystupování boduje a Babiš se mu snaží konkurovat. Výsledkem jsou jejich stále ostřejší výroky například na adresu Ukrajinek.
"Nevím, jestli by se mnou hodně lidí souhlasilo, ale já si myslím, že je to příběh fenomenálního úspěchu," říká o Česku a jeho přístupu ke stovkám tisíc ukrajinských imigrantů Jaromír Mazák z analytického ústavu STEM, spoluautor výzkumu zabývajícího se náladami české veřejnosti.
Aktuálně.cz požádalo jednu z ukrajinských matek, které zde před rokem získaly azyl, aby se pokusila popsat, jak vypadá její každodenní život v novém domově. Co ji a její dítě těší, s čím se naopak musí potýkat a čemu čelí.
Vláda dává peníze ukrajinským uprchlíkům, místo aby pomohla vlastním občanům, tvrdí podle výzkumu agentury STEM/MARK většina Čechů. Údaje o vyplacených penězích ale ukazují, že jde jen o pocit. Od začátku roku šlo na pomoc Čechům nepoměrně víc než na dávky Ukrajincům prchajícím před válkou. Peníze se českým občanům neubírají, naopak se významně zvyšují, upozorňují experti.
Posměchy, plivání do sešitu a ruská hymna o přestávkách. Ukrajinské děti na některých českých školách šikanují jejich spolužáci. Na problém upozornil na sociálních sítích starosta obce Tetín Matěj Hlavatý (STAN), podle kterého je takových příběhů mnoho, některé dokonce zacházejí i do fyzické šikany. Podle expertů se však nejedná o nenávist dětí, ale jejich rodičů, kteří to na ně přenáší.
Začlenění ukrajinských uprchlíků do škol by podle vlády mohlo stát zhruba 12,3 miliardy korun. V tuto chvíli kabinet počítá s nutností integrace asi 125 tisíc dětí. Při současném množství uprchlíků podle něj dokáže vzdělávací systém situaci s obtížemi zvládnout. Pokud by do Česka z Ukrajiny přišlo 250 tisíc dětí, stávající kapacity škol by už nestačily.
V letošním ročníku kampaně Ukliďme Česko si lidé naplánovali přes 3600 úklidů veřejných prostranství a přírody. Hlavní část akce připadla na sobotu. Například v Mladé Boleslavi se do úklidu zapojila i ukrajinská komunita složená především ze současných uprchlíků a jejich krajanů, kteří v Čechách už několik let žijí. Pomocí se chtějí odvděčit Čechům za pomoc, kterou jim nabídli po ruské invazi.
Měsíc od začátku ruského útoku na Ukrajinu připomněla organizace Amnesty International civilní oběti této války. Na Staroměstském náměstí v Praze si dobrovolníci lehli do černých pytlů s cedulemi jako učitelka, hasič, dítě a další. Chtěli tak připomenout civilní oběti této války. Amnesty zároveň vyzvala Rusko, aby zabíjení civilistů zastavilo.
Reformy se u nás dávno zasekly a politici ztratili odvahu se do nich pouštět. Teď už se jim nelze vyhnout. Naštěstí. Platí-li klišé, že krize je šance, pak jsme ji právě dostali.
Už zhruba 30 tisíc Ukrajinců odešlo z tuzemských firem bojovat do rodné země, v níž Rusko rozpoutalo válku. Odhaduje to Hospodářská komora, podle které by mezeru po těchto lidech pomohla vyřešit amnestie pro nelegální pracovníky z Ukrajiny, kteří tu neplatí odvody a nyní by zpětně složili jen symbolickou částku. Stát se ale k návrhu staví skepticky. Ve hře je také navýšení kvót pro migranty.
Většina Ukrajinců v Česku má stále ve vlasti rodinu a kvůli válce, která se tam šestým dnem odehrává, mají o jejich osud strach. Pro mnohé je o situaci na Ukrajině těžké mluvit. V Česku žijí také desetitisíce Rusů. Někdy se setkávají s tím, že lidé jim osobně ozbrojený konflikt vyčítají. Obě skupiny ale chválí českou solidaritu. Aktuálně.cz představuje příběhy některých z nich.
Nacionalistické Česko s nejpřísnější azylovou politikou v Evropské unii a zcela nefunkčním systémem pracovní migrace musí během několika dnů vše změnit. Škoda jen, že se to děje během katastrofy a až z donucení.
Ruku na srdce, tenhle případ vypadá od začátku jako do nebe volající nespravedlnost. Bylo by dobré ji aspoň post factum napravit. Jak pro odsouzeného, tak pro českou justici.
Případ Ukrajince Petra Terpaye by měl být přezkoumán jiným soudcem. Nalézt spravedlnost má smysl i 18 let poté. Pro nás i pro něj. Uslyší to někdo?
Na práce v lesích chybí kvůli kůrovcové kalamitě na šest tisíc pracovníků. Uvádí to ministerstvo zemědělství v připravovaném nařízení vlády, které umožní na zvláštní pracovní vízum přijmout na likvidaci kalamity a další pozice v zemědělství ročně až 1500 lidí z Ukrajiny.
Ekonomové upozorňují, že přes montovny česká cesta nevede. Potřebujeme se změnit v mistry technologií, začít používat roboty. Neděláme to však.
Netradičním způsobem se rozhodl překonat slovenské hranice Ukrajinec - v noci na pátek je přeletěl na létajícím stroji, nejspíš podomácku vyrobeném. Muž je podezřelý z neoprávněného překročení hranic, případem se zabývá slovenská policie, která o něm informovala na Facebooku.
Sehnat dělníka trvá měsíce, mohli bychom zaměstnat desítky lidí, jsme přetížení a musíme odmítat zakázky, říká jednatel stavební společnosti Kasten Aleš Kocourek. Bez Ukrajinců si tu práci nedovedu představit, dělám s nimi dvacet let a jsou to mistři svého oboru, nemám je kým nahradit, upozorňuje. Chodí k nám na praxi žáci z učiliště, v oboru z nich ale nezůstává nikdo. Dokud budou mít dělnické profese ve stavebnictví tak malou sociální prestiž jako teď, tak to ani ty peníze nenahradí, míní Kocourek.
Posláním projektu "Mezi vámi - Ukrajinci, jak je neznáte" je změna pohledu české společnosti na ukrajinskou emigraci jako na proud podřadné pracovní síly. "Stavební dělníci, zámečníci, elektroinstalatéři, betonáři a uklízečky – všichni tito Ukrajinci opravují, budují a uklízí Českou republiku. Poctivě si odpracovávají svou mzdu, kterou posílají domů," říká ředitelka a iniciátorka projektu Larysa Halyšyč, ukrajinská oční lékařka ze Lvova, která dlouhodobě žije v Česku. "Avšak pracovní migrace nemá pouze jednu tvář. Ukrajinci významně přispívají také k vývoji nových technologií v ČR, k rozvoji vědy, kultury či sportu," dodává. Projděte si příběhy osobností tohoto projektu.
Hospodářská komora odmítá záměr mzdově zvýhodňovat pracovníky z Ukrajiny. Novinářům to řekl prezident komory Vladimír Dlouhý. Záměr podle něj odporuje principu rovných podmínek. V návrhu na zvýšení ročních kvót pro režim zrychleného přijímání kvalifikovaných pracovních sil z Ukrajiny se podle komory objevil návrh, aby ukrajinským pracovníkům byla povinně zaručena vyšší mzda než českým pracovníkům na stejných pozicích.
Polské firmy přestávají považovat Ukrajince za levnou pracovní sílu a nově v nich vidí i spotřebitele. Banky mají infolinky v ukrajinštině a polská pošta slibuje, že do týdne doručí balík všude po Ukrajině - kromě oblasti bojů.
Za Sobotky a Chovance jsme zemí bez tváře a bez srdce. Ženevská konvence nás nezajímá. Snad jen ty prachy z Číny. Obludné. Nejsme Západ, jsme nic.
Během sezony chybí podle Agrární komory ČR až 15 000 lidí. Na pracovní pozice, které se nepodaří obsadit tuzemskými zájemci, by proto firmy měly snáze získat Ukrajince.
"Firmy mají zakázky, ale nemají zaměstnance, kteří by na nich pracovali," říká šéf Hospodářské komory. Největší poptávka je po řemeslnících, jako jsou truhláři nebo tesaři. Firmám chybějí také řidiči a skladníci.
Na čtvrteční poledne měl majoritní akcionář e-shopu Rohlík.cz Tomáš Čupr koupenou letenku do Norska. Jen krátce před svým odjezdem na letiště musel sledovat, jak do jeho firmy na rozvoz potravin dorazila cizinecká policie a ve skladu zadržela 86 pracovníků pro podezření z nelegálního zaměstnávání. Zbytek už sledoval pouze prostřednictvím telefonu. Z Norska poskytl deníku Aktuálně.cz rozhovor. Tvrdí, že zadržení Ukrajinci měli polské pracovní povolení, které platí v celé EU, tedy i v Česku.
