Klientům Raiffeisenbank se v mobilní aplikaci objevila nová funkce. Najdou zde informace, kolik oxidu uhličitého vypouští do atmosféry, když nakupují. Banka totiž, stejně jako ostatní finanční instituce, sleduje údaje o jejich platbách. Někteří z klientů ale se sledováním, jaké má jejich nakupování vliv na životní prostředí, nesouhlasí. Banka jim nyní chce umožnit tuto službu vypnout.
Západní svět se dostává na hranici obchodní války s Čínou. Jedním z posledních kroků tamní vlády je omezení vývozu grafitu. Zatím má spíše formální podobu, úřady tím ale dávají najevo, že jsou připraveny k razantním krokům. Grafit je klíčovou surovinou mnoha oborů od chemie po elektroniku včetně vojenských aplikací. A také v lithiových bateriích, kde grafit tvoří skoro polovinu článku.
Mokřad halí husté chuchvalce mlhy, která by se dala krájet... Angličtí romanopisci si vodou nasáklá rašeliniště britských ostrovů často vybírali za dějiště svých knih. Teď se močály stávají klíčem k boji s klimatickou krizí. Anglie, Irsko, ale také Německo se zavázaly je obnovovat do původní podoby. Celosvětově totiž zadržují dvakrát víc uhlíku, než kolik zvládnou lesy.
Kam s oxidem uhličitým? To je otázka, která už zaměstnává nejen ekology, ale také politiky, bankéře a byznysmeny. Skleníkového plynu, který vzniká při spalování fosilních paliv, v dopravě, průmyslu a energetice, je totiž v atmosféře příliš. Planeta se otepluje, oceány jsou kyselejší a klimatická krize se prohlubuje. Řešením by mohlo být ukládání uhlíku v půdě. Má to ale háček, varují experti.
Americká softwarová společnost Microsoft má v úmyslu smazat svou uhlíkovou stopu, a to minulou i budoucí. Mezi společnostmi ze seznamu největších amerických podniků Fortune 500 tak nastavila ambiciózní cíl postavit se za účinnější ochranu klimatu.
Andrej Babiš se chystá jako jediný lídr z Evropské Unie blokovat snahu o snižování vypouštění škodlivin do ovzduší, tzv. dohodu o uhlíkové neutralitě. Ta je v souladu s názory tisíců vědců, podle nichž je dosažení tohoto cíle (do roku 2050) klíčové pro to, aby svět dokázal zabránit oteplení planety na nebezpečné hodnoty, které by nutily miliony lidí přestěhovat se kvůli přežití.
Kyanidy jsou prudké jedy, které brání přenosu kyslíku z krve do tkání a smrt přichází během několika minut. Vědci z NASA a z Boise State University v americkém Idaho ale nyní přišli s pozoruhodným zjištěním, že právě kyanid mohl sehrát důležitou roli při vzniku života na Zemi, uvedl prestižní časopis Nature.
Vědci z pražského Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského umí jako první na světě řídit rozvinování a svinování uhlíkové nanorole, jež by mohla nahradit práci svalů.
Objev podporuje teorii tzv. panspermie, podle níž mohla před miliardami let život na Zemi zasít právě kometa.
Zavede se ale uhlíková daň, která postihne zejména domácnosti a malé firmy
Západní klimatická iniciativa na pomoc vlád nespoléhá
