Otevření škol je nezbytná nutnost, i za cenu, že se zvýší počet nakažených. Očekával jsem, že od vlády zazní jasný termín, kdy k otevření škol dojde, říká předseda Asociace středních průmyslových škol ČR Jiří Zajíček. Pro praktickou výuku je prezenční výuka nezbytná, od loňského března prakticky neprobíhala. První stupeň základních škol je určitě problém, ale tam se dá výuka dohnat, dodává.
Službu jsem nastavil tak, aby manžel měl klid. Ženy mě často používají i tak, aby na zeď skočila polička sama. Řemeslníků je málo, učňovské školství je v katastrofálním stavu. Z ročníku jdou dělat řemeslo dva lidi. Špatného řemeslníka dnes nikdo nechce. Nejšílenější povolání je sedět na infolince IKEA, říká Letenský manžel Jan Wemblout, který funguje jako hodinový manžel na pražské Letné.
Ředitelé škol se vzbouřili proti nápadu ministra školství Roberta Plagy (ANO) na zrušení funkce zástupců ředitelů pro praktické vyučování. Práce zástupců je pro studenty velmi důležitá a školy tvrdí, že si bez nich fungování nedokážou představit. Tito zástupci totiž studentům domlouvají praxi ve firmách, dohadují podmínky, za jakých budou pracovat, a dohlížejí na to, jak se jim ve firmách daří. Plaga nyní tvrdí, že ředitele vyslyšel a chystaný návrh se nakonec odborných zástupců nedotkne.
Nutit patnáctiletého člověka, aby si vybral svoji budoucí odbornost, je velká hloupost, lidé potřebují mnohem větší míru všeobecné gramotnosti, řemeslníci by měli obstát i občansky, tvrdí Bohumil Kartous ze společnosti EDUin, spoluautor nového auditu vzdělávání. Mimo jiné kritizuje snahu hejtmanů dostat více studentů na učební obory. Jenom se tím naplní požadavek části ekonomiky postavené na levné pracovní síle, zase to dopadne na děti ze slabého sociálního prostředí, varuje Kartous.
Školy jsou velkým hájemstvím ředitelů, nechtějí, aby do nich někdo viděl, rodič je ale tím, kdo platí daně, má právo vědět, jak se ve škole učí, říká advokát a zakladatel webu zakladky.eu Ronald Němec. Se sadou 70 otázek obeslal všechny školy v Karlových Varech, aby rodičům pomohl s rozhodnutím, kam umístit dítě. Ředitel má být vizionář a říct představu o škole, pak se nebudu muset ptát, protože budu tu vizi znát, vysvětluje Němec.
Asociace krajů navrhuje zavedení bodové hranice pro přijetí na střední školy, takzvané cut-off score. Slibuje si od toho snížení počtu neúspěšných maturantů, neboť by se na školu dostali jen ti nadanější. Zbytek by šel na učňovské obory. V pátek asociace o návrhu, který už zaslala poslancům, jednala s ministrem školství Robertem Plagou (ANO). Podle něj by ale zavedení bodové stupnice nic neřešilo.
Návrh zavést pracovní výchovu je jedním z dalších nerealizovatelných nápadů, které zatěžují učitele, tvrdí podnikatel ve školství Ondřej Kania. Nechceme provokovat a učit děti stloukat budky na ptáky, oponuje Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Podle něj nemá jít o staré aktivity typu dláto, pilník, kladívko, ale o propojení s moderními technologiemi. Ondřej Kania je přesvědčený, že tuzemské školství by mělo generovat lidi, kteří mají kompetence na vysoké úrovni a umí několik cizích jazyků.
Na učiliště odchází v České republice třetina populačního ročníku. Zhruba 40 000 deváťáků každý rok. Pokud se podíváme do výroční zprávy České školní inspekce nebo do sociologických výzkumů, zjistíme, že je to skupina dětí, která má na střední škole nejvíce zameškaných hodin. Nejčastěji nedokončí studium. Celoživotně je nejvíce ohrožena nezaměstnaností. Má nejnižší příjmy. A nejčastěji volí extremistické a populistické politiky, říká Tomáš Feřtek, odborný konzultant společnosti EDUin v dalším díle DVTV Apel.
O více než 2000 procent stoupl během deseti let počet absolventů učňovského oboru kominík. Mladé lidi a jejich rodiče láká jistá práce i solidní výdělky, ačkoliv ty podle lidí z oboru stále neodpovídají zodpovědnosti profese. Poptávka po službách kominíků vzrostla hlavně kvůli novým požadavkům na revize komínů.
O učňovské obory je čím dál tím menší zájem, upozornila Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Nejhůře dopadly stavební a nábytkářské obory. Cílem asociace pro nejbližší dobu je opětovné zavedení mistrovské zkoušky, tedy osvědčení o nejvyšší řemeslné kvalifikaci.
Podle Eurostatu má Česko nejvyšší podíl - 73 procent - v takzvaném vocational education na celkovém počtu tuzemských středoškoláků (upper secondary level). Nicméně zaměstnavatelé stále poukazují na nedostatek absolventů zejména z technických a řemeslných profesí.
Na polovině středních škol v Česku proběhly v minulých týdnech jednotné přijímací zkoušky. Školy už podruhé vyzkoušely testy z češtiny a matematiky od Cermatu, který připravuje i maturity. Letos dopadli uchazeči hůře než loni. Zhoršili se zejména v matematice, průměrný výsledek uchazečů o čtyřleté obory poklesl oproti loňsku o necelé čtyři procentní body. Rovněž v matematice nejvíce propadli i uchazeči o osmiletá gymnázia. Dosáhli průměrné úspěšnosti necelých 43 procent, což je o 11 procentních bodů méně než loni na jaře.
Novela školského zákona přinesla integraci dětí s tělesným postižením a sociálně znevýhodněné do jednotných škol s ostatními žáky a zánik škol praktických. Platit začne od září. Z výzkumu agentury IPSOS vyplývá, že většina Čechů tento krok podporuje a považuje jej za správný.
České děti vědí, co chtějí, a dobře chápou svět, ve kterém žijí. Teď jen aby jim konečně porozuměli politici, kteří se „učňovskými penězi“ marně snaží změnit něco, co změnit nelze.
Jaroslav Hanák má radikální názory a tvrdí, že situace na trhu práce je natolik vážná, že na experimenty už není čas.
Zájem o technické vzdělání chce ministr podpořit i tím, že se tuzemské školství vrátí k dříve fungujícím věcem, například dílnám na základních školách.
Ekonomická krize ukázala, že vzdělávací nabídku nelze "šít na míru"
Mladých lidí, kteří chtějí v oboru skutečně pracovat, je málo.
Vyplývá to z výsledků průzkumu Národního ústavu pro vzdělávání
Kraj se snaží přilákat žáky na nepopulární, leč potřebné obory pomocí stipendií
Státní maturity přibližují české střední školství západnímu vzdělávacímu systému a přinášejí konečně možnost porovnávat studenty z různých škol podle jednotných kritérií.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uskuteční hloubkový audit, jehož cílem bude nalézt úspory v hospodaření rezortu, a jehož součástí bude audit personální a audit příspěvkových organizací.
Loni zůstalo ve východoněmeckých školách se řemeslným zaměřením neobsazeno 1400 míst.
