V daňovém přiznání se lidé dopouštějí chyb, po nichž správce daně musí vznést dotaz nebo požádá o doplnění. Komunikace s berním úřadem může být pro mnohé stresující. Ten v krajním případě rovnou pošle kontrolu. Týdeník Ekonom přinesl přehled bodů, kde se chyby objevují nejčastěji. Vyvarovat se jich znamená snížit riziko sankcí.
Úřad manhattanského prokurátora Cyruse Vance se dostal k finančním záznamům bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa poté, co mnohaměsíční soudní tahanice kolem žádosti o tyto dokumenty v pondělí ukončil Nejvyšší soud USA. S odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené se záležitostí o tom informuje televize CNN. Prokuratura údajně dostala miliony stránek záznamů.
Ministerstvo práce a sociálních věcí chybovalo v účetní závěrce za loňský rok a nedostatky mělo i ve vnitřním kontrolním systému. V účetní závěrce zjistili kontroloři nesprávnosti za 12,4 miliardy korun. Nejvyšší kontrolní úřad proto k účetní závěrce za rok 2018 nevydal stanovisko bez výhrad.
V účetní závěrce Městského soudu v Praze za rok 2017 byly chyby za více než miliardu korun. Vznikly tak, že soud neúčtoval některé významné závazky a náklady v době jejich vzniku. Na základě prověrky o tom v pondělí informoval Nejvyšší kontrolní úřad. Soud podle něj také v několika případech porušil daňové a právní předpisy u soudních poplatků, nedostatky měl i ve vnitřním kontrolním systému. Soud zdůrazňuje, že z kontroly vyplývají jen formální nedostatky a nikomu nezpůsobil škodu.
Při výpočtu daně z příjmů můžete uplatnit daňové odpočty a různé slevy. Ušetříte tak hodně peněz. Co si konkrétně můžete odečíst, prozradí další díl přehledného daňového seriálu Aktuálně.cz.
České firmy kvůli nedostatečné vymahatelnosti práva dlouhodobě porušují povinnost zveřejňovat výsledky svého hospodaření. Účetní závěrku za rok 2017 dosud nezveřejnilo 68 procent společností, za rok 2016 pak 60 procent firem.
Cílem má být zrušení neaktivních společností, které nevyvíjí žádnou ekonomickou činnost a existují pouze formálně.
Důvodem jsou nesrovnalosti v účetnictví. Ze společnosti Steinhoff International odešel generální ředitel, její akcie klesly o více než 90 procent.
Nejvyšší kontrolní úřad objevil nedostatky při zadávání zakázek a také chyby v účetnictví u Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, Úřadu pro ochranu osobních údajů a Úřadu průmyslového vlastnictví. Kontroloři prověřili, jakým způsobem úřady hospodařily se státními penězi v letech 2013 až 2015.
Nejvíce informační povinnost porušují firmy, které nevykazují tržby a mají sídlo v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Naopak nejzodpovědnější jsou firmy s ročními tržbami nad miliardu korun.
Nově je možné vidět, jaká je celková finanční situace státu z účetního pohledu. Sestavením výkazů se podle ministerstva financí završuje účetní reforma veřejných financí.
Pražská policie vyšetřuje účetní městských strážníků, která údajně zpronevěřila přes milion korun. Přišlo se na to při namátkové kontrole. Účetní přišla o místo, případem se zabývá policie.
Tři miliony korun zpronevěřila podle policie účetní firmě z Berounska. Peníze utratila například za auto a dovolenou. Kriminalisté ji obvinili ze zpronevěry, hrozí jí až osm let vězení, sdělila mluvčí berounské policie Marcela Pučelíková. Sedmadvacetiletá žena si podle policistů vymýšlela dva a půl roku účetní případy, peníze pak použila pro sebe. "Pokladní knihu a účetnictví však měla v pořádku, a tak vedení firmy nepojalo žádné podezření, a to i s ohledem na skutečnost, že žena byla doposud bezúhonnou osobou," uvedla Pučelíková. Až letos v červnu začalo být podezřelé, že si žena koupila auto za 800 tisíc korun, mobil za 30 tisíc a chystala se na dovolenou v Americe.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nezjistil při kontrole účetnictví ministerstva školství za loňský rok vážné nedostatky. Nalezl sice nesprávnosti v hodnotě zhruba 665 milionů korun, ty ale podle NKÚ nebyly významné. Zjištěné nedostatky podle kontrolorů způsobilo zejména chybné účtování o podmíněných závazcích z finančních převodů u dotací. Navzdory těmto nesprávnostem podává účetnictví ministerstva školství věrný a poctivý obraz účetnictví, uvedl NKÚ. NKÚ kontroloval účetnictví ministerstva už dříve. Při aktuální kontrole zjistil, že ministerstvo většinu nedostatků, které mu vytkl v minulých kontrolách, odstranilo.
Ministerstvo vnitra nevede správné a úplné účetnictví, vyplývá ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ten prověřoval účetní závěrku za rok 2014 a nedostatky podle něj přesáhly 4,9 miliardy korun. "Nejvýznamnější chybou bylo, že ministerstvo vnitra nevykázalo dlouhodobé podmíněné závazky z uzavřených smluv za celkem 4,8 miliardy korun," uvedla mluvčí úřadu Olga Málková, podle níž chyby ovlivňují informace o nárocích na budoucí rozpočty. "Pokud ministerstvo chyby neopraví, nesprávnosti ovlivní účetní výkazy za Českou republiku za rok 2015," dodala.
Sněmovna v prvním čtení podpořila novelu zákona u účetnictví, která realizuje směrnice zadané Evropskou unií. Podle ní by měly velké firmy poskytoval státu také informace nefinančního rázu jako například otázky týkající se životního prostředí, dodržování lidských práv či korupce. Podle kritiků jde o zbytečnou administrativní zátěž pro firmy, někteří novelu označili dokonce za nesmyslnou.
Google v posledních letech čelí kritice kvůli tomu, že většinu svých evropských zisků přesunuje na Bermudy, kde z nich neplatí žádné daně. Velké Británii došla s těmito praktikami trpělivost. Ačkoliv má firma a britském trhu tržby za miliardy liber, platí na daních pouhé miliony. Americký internetový gigant Google se s Británií dohodl, že ji na daních doplatí 130 milionů liber (4,6 miliardy Kč).
Kontrola se týkala let 2012 až 2014 a hospodaření s majetkem za 1,7 miliardy korun a peněžními prostředky 227 milionů korun. Kontroloři se zaměřili na krajská policejní ředitelství v Praze, Ostravě, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem a v Hradci Králové. Zajímalo je například hospodaření s pozemky, stavbami či osobními vozy. Prověřili ale i náklady na chov policejních psů a koní či správnost a úplnost evidence a inventarizace majetku.
Tři čtvrtiny tuzemských společností zatím nesplnily informační povinnost za loňský rok. Základní termín pro vložení finančních výkazů do sbírky listin přitom vypršel na konci července, nejzazší termín pak je do konce roku. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti Bisnode. "Informační povinnost stanovenou zákonem dlouhodobě neplní více než polovina společností. Firmy zákon o účetnictví ignorují také proto, že riziko postihu ze strany státu je minimální. Přitom, pokud by stát začal systematicky vymáhat pokuty za porušování zákona ze strany firem, mohl na dodatečných příjmech do státního rozpočtu získat nejméně desítky miliard korun," uvedla analytička Bisnode Petra Štěpánová.
Žaloba míří na pět bývalých vysokých představitelů firmy, včetně tří bývalých generálních ředitelů, kvůli špatnému řízení. Žalobou se zřejmě firma snaží distancovat od účetního skandálu, který je největším firemním skandálem v Japonsku od roku 2011.
Většina zjištění se podle ministerstva týká nepřesnosti v klasifikaci účetních operací a zůstatků.
Podle představenstva teplárny vedení používalo firemní platební kartu při placení za erotické služby, odvolaný ředitel vše považuje za účelové jednání.
Kvůli skandálu odejdou také místopředseda správní rady Norio Sasaki a poradce Acutoši Nišida, kteří v minulosti rovněž působili na postu generálního ředitele.
Policie zajistila nemovitosti celkem jedenácti lidem. Kromě kladenského podnikatele Ivana Štípka jde i o bývalého bodyguarda Radovana Krejčíře.
