Nejvyšší soud odmítl dovolání někdejšího privatizačního podnikatele Vratislava Čekana, jenž si má odpykat pět let za podvod. Rozhodnutí padlo bez veřejného jednání. Nyní by se Čekan mohl teoreticky ještě obrátit se stížností na Ústavní soud.
V kauze vytunelovaného Metropolitního spořitelního družstva se u soudu poprvé zodpovídá obžalovaný z toho, že vyvedené peníze legalizoval. Jde o podnikatele, který mimo jiné v médiích opakovaně mluvil o využití umělé inteligence v zemědělství. Muže obžalovalo Vrchní státní zastupitelství v Praze. V případě uznání viny mu hrozí až osm let vězení.
Kauzu údajného tunelování pražského dopravního podniku bude muset znovu projednat pražský městský soud. Odvolací senát v úterý částečně zrušil osvobozující rozsudek, kterým soud loni všech 17 obžalovaných zprostil viny. Mezi lidmi, kterých se zrušení rozsudku týká, je lobbista Ivo Rittig nebo někdejší šéf podniku Martin Dvořák, oba vinu odmítají. Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze je pravomocné.
V souvislosti s vytunelováním Metropolitního spořitelního družstva poslal v pátek soud manažery záložny Petra Jánského, Daniela Turečka a Jana Zavřela na pět, šest a pět let do vězení. Potrestal je také pětiletým zákazem činnosti. Verdikt není pravomocný. Státní zástupkyně pro ně požadovala výrazně přísnější tresty včetně propadnutí majetku.
Švýcarská policie zadržela v úterý na ženevském letišti Petra Krause, kterého švýcarská justice pravomocně odsoudila v případu Mostecké uhelné společnosti k 16měsíčnímu vězení. Krause poté policie převezla do výkonu trestu ve věznici poblíž města Fribourg, sdělila v tiskovém prohlášení Krausova advokátka Karolina Besser Zelenková. Kraus je ve stejné věci souzen i v České republice, hlavní líčení je plánováno od 10. června.
Státní zástupce Adam Borgula dnes navrhl, aby pražský městský soud poslal bývalého ředitele pražského dopravního podniku Martina Dvořáka a lobbistu Ivo Rittiga shodně na pět let do vězení. Ve své závěrečné řeči žádal také, aby dostali peněžitý trest ve výši deseti milionů korun a zákaz činnosti. Muži se podle obžaloby podíleli na rozsáhlém tunelování dopravního podniku, firma kvůli zpronevěře, zjednávání výhod při zadávání zakázek a kvůli praní špinavých peněz přišla údajně nejméně o 457,5 milionu korun.
Od pohledu by ho člověk tipoval spíš na zamyšleného intelektuála, který pokuřuje v kavárnách nad stránkami Kafky nebo Kundery. Z poslechu jeho hudby je ale zřejmé, že ho částečně vychovala i ulice. Jeho skladby zní na hiphopových festivalech, ale i na vlnách komerčních rádií a liberecký raper Paulie Garand (31) se za to nestydí. V rozhovoru pro Aktuálně.cz se hlásí jak ke svým skateboardovým kořenům, tak k nesporným uměleckým ambicím. „Pořád mám v hlavě jeden ze svých nesplněných snů – natočit plnohodnotný alespoň krátkometrážní film s profesionálním štábem,“ říká hudebník, který teď objíždí kluby se svým aktuálním albem Dank.
S divokou privatizací Mostecké uhelné společnosti pomáhal v devadesátých letech někdejší poslanec ČSSD Josef Hojdar, potvrdil před soudem s bývalými majiteli dolů tehdejší šéf Fondu národního majetku Roman Češka. Když fond začal skupování dolů řešit, snažila se to ČSSD zmařit a chtěla vedení fondu odvolat. Svědčí o tom i záznam debaty Poslanecké sněmovny.
Městský soud v Praze začal v pondělí s odstupem dvaceti let projednávat okolnosti ovládnutí Mostecké uhelné společnosti. V kauze je obžalovaná pětice mužů, jež stála za společností Investenergy, která doly koncem devadesátých let ovládla za peníze samotných dolů. A to za pomoci složitě vytvořené struktury firem, do níž obžalovaní vyvedli peníze, které měly doly odložené na zvláštních účtech a měly sloužit na rekultivaci krajiny po těžbě. Soud je naplánovaný až do dubna.
Jaroslav Kubiska má v případu status spolupracujícího obviněného, obžalobě čelí spolu s dalšími šestnácti lidmi včetně bývalého ředitele firmy Martina Dvořáka nebo lobbisty Ivo Rittiga.
K soudu dorazilo osm ze 17 obžalovaných. Někteří jsou stíháni jako členové organizované zločinecké skupiny a hrozí jim tak až dvanáct let vězení.
Před soudem stane 17 lidí včetně exředitele dopravního podniku Martina Dvořáka. Žalobce je viní z vysátí nejméně 457 milionů korun.
Městský soud v Praze měl v pondělí začít projednávat kauzu vytunelování Mostecké uhelné společnosti. Nakonec však soud nebude. Začátek procesu zhatilo to, že se nepodařilo všem stranám procesu doručit předvolánky. Konkrétně těm, kterým státní zástupce nechal obstavit majetek.
Soud se opět vrátil k dvacet let starému vytunelování CS fondů. Na straně žalovaných jsou tentokrát podílníci fondů, z nichž v březnu 1997 zmizelo jeden a čtvrt miliardy korun. Žaluje je ministerstvo financí, které chce po společnosti Akro, jež fondy spravuje nyní, vrátit více než dvě miliardy korun. Ty jí vyplatilo v roce 2011 po rozhodnutí soudu, že peníze střadatelů neuhlídalo. Před třemi lety ale Nejvyšší soud tento verdikt zrušil, protože v rozsudku našel řadu chyb. Akro ale peníze vrátit odmítlo, a tak je ministerstvo žaluje o jejich vydání.
V neděli uplynulo dvacet let od jedné z nejprůzračnějších krádeží v novodobé historii – vytunelování CS fondů, z nichž výměnou za bezcenné akcie společnosti Drůbež Příšovice zmizelo jeden a čtvrt miliardy korun. Soud ale potrestal jen prostředníky, na organizátory spravedlnost nedosáhla. Před pěti lety se k podílu na jejich vykradení přiznal František Bušek, který řekl, že je vytuneloval s Pavlem Tykačem. Poté, co policie Tykače obvinila, Bušek svoji výpověď změnil. Žalobce chtěl, aby jej policie obvinila z křivé výpovědi, ale neuspěl. Policisté případ odložili – podle nich nelze zjistit, ve které ze svých výpovědí Bušek lhal a ve které mluvil pravdu.
Zemřel bývalý ministr financí vlády Miloše Zemana Ivo Svoboda. Zemřel v necelých 69 letech v sanatoriu pro nemocné Alzheimerovou chorobou. Svoboda byl první - a také dosud jediný - ministr, který skončil pravomocně ve vězení. Dostal pětiletý trest za vytunelování výrobce kočárků Liberta.
Přes sto milionů korun chce po státu firma Český olej. Tvrdí, že jí stát jako majoritní akcionář ústecké Setuzy způsobil škodu tím, že od ní neodkoupil akcie později zkrachovalé firmy. Paradoxní přitom je, že v uvedené době byl Český olej sám většinovým akcionářem Setuzy. Český olej ovládají lidé kolem kontroverzního podnikatele Petra Sisáka. Ten je stíhaný za manipulace s insolvencemi a již dříve byl odsouzený za vytunelování První slezské banky.
Státní zastupitelství v Plzni se začalo opět zabývat kauzou vytunelovaných CS fondů. Žalobci musí prověřit, zda se tři svědci v čele s Františkem Buškem (dříve Chobotem) nedopustili křivého svědectví, když před čtyřmi lety označili jako hlavního objednatele vytunelování jeden a čtvrt miliardy korun nynějšího uhlobarona a majitele hnědouhelné firmy Czech Coal Pavla Tykače. Trojici mužů za křivé nařčení hrozí až desetileté vězení.
Protikorupční policie ukončila vyšetřování kauzy tunelování a podvodného ovládnutí Mostecké uhelné společnosti (MUS). Vzhledem k tomu, že spis je mimořádně obsáhlý, proces potrvá minimálně do poloviny letošního roku. V případu se zodpovídají bývalí manažeři a vlastníci dolů Antonín Koláček, Marek Čmejla, Jiří Diviš, Oldřich Klimecký a Petr Kraus, v červnu 2012 byli obviněni ze zneužití informace a postavení v obchodním styku. Policie je podezřívá, že ze společnosti vyvedli přes tři miliardy korun.
Pražský městský soud začal rozplétat tunelování Nemocnice Na Homolce. Řeší pětinásobně předraženou zakázku, deníky s podrobným popisem, komu a jak směřovaly úplatky, ale také například kufřík s 21 miliony korun a dalšími miliony ve zlatě a eurech. Jako první začala před soudem vypovídat hlavní osoba případu - bývalý ředitel nemocnice Vladimír Dbalý. Ten tvrdí, že deník, kam si zapisoval schůzky a úplatky a objevila jej policie, je fiktivní a měl sloužit jako předloha románu. A že jej psal, když měl "těžké" období. "Podlehl jsem trošku více pití a nepopírám, že jsem používal kokain," vysvětluje své zápisky soudu.
Vladimíra Sittu, který jako první poukázal na nevýhodné nákupy jízdenek pražského dopravního podniku, z nichž je obviněn Ivo Rittig, trestní soud podmíněně poslal do vězení za tunelování papírny Neograph. Civilní soud v souběžném sporu však nyní pravomocně řekl, že papírnu, kterou jeho rodina spoluvlastnila, nepoškodil.
Předsedkyně senátu pražského městského soudu Hana Hrnčířová odročila vyhlášení verdiktu nad Radovanem Krejčířem, který měl spolu s dalšími deseti obviněnými tunelovat státní podnik Čepro. Verdikt má nově padnout 27. listopadu kvůli "rozsáhlosti spisového materiálu a časovým možnostem senátu".
V kauze papírny Neograph jsem postupovala správně, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz státní zástupkyně Dagmar Máchová, které přitom čelí kritice za to, že umožnila, aby papírny Neograph ovládli lidé z okolí podnikatele Ivo Rittiga. Sama říká, že vůbec neměla důvod zabývat se v případu Rittigovou rolí.
Státní zástupce navrhl Radovanu Krejčířovi trest 14 až 15 let vězení a propadnutí majetku za údajnou snahu vytunelovat státní podnik Čepro a přípravu vraždy celníka. Krejčíř je v současné době ve vazbě v Jihoafrické republice, tamní soud ho uznal vinným z pokusu o vraždu a únos a z pokusu o přechovávání pervitinu. Česká republika požádala o jeho vydání. Krejčíř byl už v minulosti v ČR souzen. České soudy mu uložily 10,5 roku vězení za více než půlmiliardový daňový únik a další skutky.
Pražský městský soud projednal stížnost žalobců proti jeho podmínečnému propuštění, které mu letos v květnu povolil obvodní soud. Podle dvou justičních zdrojů byla stížnost úspěšná.
