Devět z deseti českých domácností třídí běžný odpad a necelé dvě třetiny také kompostují nebo jinak třídí bioodpad. Vlastní tašku si na nákupy nosí 90 procent nakupujících, více než polovina lidí se také vyhýbá jednorázovým plastovým výrobkům a nosí si znovu použitelnou láhev na pití.
Češi mohou nově třídit kovové obaly také do žlutých kontejnerů určených na plasty. Doposud kovové obaly správně patřily k vytřídění pouze do šedých sběrných nádob, kterých ale není v regionech tolik. Na zjednodušení systému třídění se dohodly svazy svozových a třídících firem a sdružení obcí.
V japonském městě Fukušima bude místní radnice od března prohledávat pytle s odpadky, které neodpovídají pravidlům, a v některých případech veřejně zostuzovat jejich majitele.
Ostrovy plavajících odpadků každý rok zaplní řeky protékající Bosnou a Hercegovinou. Tající sníh i přívalové deště nahrnou všechny zmačkané plastové lahve i plechovky z ulic do řek a z břehů sesunou nelegální skládky, kterých je země plná. Krásná balkánská příroda tak každý rok trpí, ale často ani ti, kteří by se o ni chtěli starat, nemají jak. S tříděním odpadu tu teprve začínají.
Zatímco ve dvanácti evropských zemích se PET lahve a plechovky povinně zálohují, Česko zatím stojí stranou. Přestože se zmíněné obaly vracejí i na sousedním Slovensku a letos se hodlá přidat dalších šest států. Zálohování zatím v tuzemsku podporují největší nápojářské firmy. Změnu nyní chystá ministerstvo životního prostředí, zavedení systému by ale stálo více než pět miliard korun.
To, že Češi patří mezi premianty v třídění, je už otřepaná fráze. Faktem je, že následná recyklace v tuzemsku pokulhává. Hodně odpadu končí na skládkách a ve spalovnách. Problém je v dotřiďovacích linkách, ty se totiž spoléhají jen na nedokonalé ruční třídění. Někde se to snaží měnit, třeba Brno už staví první strojní linku v Česku. Grafika Aktuálně.cz ukazuje, jak se Česko v recyklaci "zaseklo".
Sněmovna přes výhrady opozice podpořila novelu, která má konec skládkování odpadu odložit z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030 spolu s razantním zvýšením poplatku za ukládání odpadu. Novelou se budou nyní zabývat výbory pro životní prostředí, hospodářství a pro veřejnou správu. Dostaly na to 80 dní, tedy o 20 víc než je běžné.
Plošný systém zálohování PET lahví Česko podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) zavádět nebude. Současný systém sběru je podle něj funkční a díky němu země plní evropské cíle.
Zpátky do oběhu se vrací jen 70 % plastových lahví, třetina lidí odpad netřídí a nejsou motivováni dobrým pocitem, že je to správné, říká ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová. S prodejem zálohovaných PET lahví začala společnost Mattoni ve spolupráci s prodejcem Košík.cz. V roce 2025 budou muset firmy přimíchávat do plastových lahví 25 % recyklátu, proto už hledají cesty, dodává.
Prodeje nápojů v hliníkových plechovkách v Česku rostou. Za poslední 10 let o více než 200 procent. Sběrná síť ovšem za spotřebou značně zaostává a někteří Češi ani netuší, kam mají plechovky vyhodit. Často tak končí ve směsném odpadu i v přírodě. Někteří nápojáři v čele s Mattoni tak v rámci iniciativy Zálohujme.cz chtějí prosadit vratné obaly. Podle státu i ostatních výrobců je to však nesmysl.
Zatímco Slovensko se pravděpodobně stane první zemí ve střední Evropě, která od roku 2022 spustí zálohování plastových lahví, Česko se zatím k podobnému opatření staví vlažně. Aktuálně.cz oslovilo obchodníky, zástupce nápojářského průmyslu i firmy zaměřené na recyklaci s dotazem, zda by obdobně jako Slováci raději vsadili na výkup "petek", nebo spíše posílili stávající žluté kontejnery.
22. května se v Praze konala konference s názvem Zálohujme?, která se pokouší odpovědět na otázku, jestli by v České republice měl být zaveden zálohový systém na PET lahve.
Koupě ojetiny je logická a nemusí být k životnímu prostředí nešetrná. Nový auťák stojí pekelné prachy, navíc ihned ztratí kus své domnělé hodnoty.
Jana, Míša a Helča založily na začátku roku 2016 první český blog o životě bez odpadu. Vadilo jim, že v češtině nebyl dostupný žádný návod. Nyní jsou s iniciativou Czech Zero Waste ve finále ceny Gratias Tibi pro mladé dobrovolníky. Odpadky ze svého života může podle nich vymýtit každý. Začátečník zredukuje igelitky či PET lahve, pokročilý si vyrobí svůj prací prášek, odnaučí vlasy šampónu a do bytu si pořídí žížaly ve vermikompostéru. "Zero waste myšlenky je třeba dostat právě mezi Čechy zvyklé plýtvat. V důsledku toho zredukuje mnohem víc odpadu než u malé uvědomělé komunity," říká trio dívek.
Množství vrácených použitých baterií loni vzrostlo na 1638 tun. Za růstem stojí i zvyšující se počet sběrných míst, kterých je nyní více než 20 500. Evropské státy musí podle nařízení EU zpětně odevzdat alespoň 45 procent baterií nově uvedených do oběhu. Česko loni splnilo.
Hasiči klouzají po tyči ve strip baru, zatímco striptérka tančí v hasičské zbrojnici. Stevardky jezdí s popelářským vozem a popeláři rozdávají nápoje na palubě letadla. Operatér se skalpelem krájí maso v řeznictví a řezník operuje lidi v nemocnici. Anebo skandál v nóbl restauraci, kde zaměstnanec zoo začne po lidech házet syrové ryby. Kdepak máme číšníka? Ten zatím nabízí lachtanům na talíři opečenou rybu. Nebojte, to není skutečnost. Jedná se o hodně povedené reklamy propagující velmi překvapivě třídění odpadu. A vymysleli je kreativci z pražské agentury Havas pro firmu EKO-KOM.
Více než 86 procent z celkového množství odpadu v loňském roce připadalo na podniky, spočítali statistici. Z komunálního odpadu bylo loni vytříděno 15 procent.
Ve srovnání s rokem 2000 Češi minulý rok odnesli do barevných kontejnerů čtyřikrát více recyklovatelných materiálů. Za uplynulých 15 let obyvatelé Česka vytřídili 8,3 milionu tun odpadu, což je zhruba stejný objem jako hora Říp. Podle zjištění Evropského statistického úřadu se Česko v celkové míře recyklace a využití obalových odpadů řadí na šesté místo v EU.
Poplatky za skládkování odpadu by do budoucna mohly až čtyřnásobně vzrůst. Podle místopředsedy Svazu měst a obcí to ovlivní i poplatky za popelnice. Tvrdí, že zdražení k motivaci třídit odpad nepřispěje. Změny v poplatcích navrhuje ministerstvo životního prostředí. Chce tak do budoucna omezit skládky.
Podle Centra ekonomických a tržních analýz vyjde české spotřebitele třídění odpadů v průměru na 5,2 eura ročně. Méně je to jen ve Velké Británii, naopak Němci či Rakušané zaplatí více než deset eur ročně. Většina těchto nákladů jde na zajištění sběrné sítě, tvrdí autoři studie. Zároveň je podle nich vidět souvislost mezi mírou růstu HDP na hlavu a mírou třídění v jednotlivých zemích.
Pražské služby jako jediná z velkých odpadových firem nemají třídičku plastového odpadu. Plasty, sesbírané do kontejnerů, tak až dosud prodávaly obchodním firmám, které jej vyvážely ke zpracování zejména do Číny. Ta již ale o netříděný plast přestala mít zájem. Hlavní město tak přichází o miliony korun ročně.
Na jednoho obyvatele České republiky loni připadlo 307 kilogramů komunálního odpadu. Zůstáváme pod průměrem Evropské unie.
Tržby za tříděné kslo či plasty se letos zvýšily, což umožnilo snížit poplatky.
Otřesení zaměstnanci skládky v Ďáblicích přivolali policisty k neobvyklému nálezu
