To, jakou člověk poslouchá hudbu a co nosí za oblečení, není jen věc osobních preferencí. Na gusto mají vliv společenské postavení, vzdělávací instituce nebo třeba influenceři. Čtyři výzkumníci se v nové knize nazvané Pravidla vkusu snaží ukázat, co vše dnes hraje roli v tom, jaké věci považujeme za estetické – a že to zdaleka není jen individuální otázka.
České školy se chystají v pondělí 27. listopadu stávkovat, některé se zcela uzavřou. Chtějí tím upozornit na riziko ohrožení kvality vzdělávání i fungování škol kvůli nedostatku peněz. Kolik škol se zapojí a mají si rodiče brát kvůli stávce volno nebo zajišťovat dětem hlídání? Aktuálně.cz shrnuje nejdůležitější otázky a odpovědi.
V Česku jsou první školy či projekty, které se věnují podpoře nadaných nebo mimořádně nadaných dětí. Podle odborníků to však nestačí. Chybí systémová podpora, které se přemýšlivým žákům dostává jedině od osvícených učitelů či jednotlivců. Varují, že pokud se nepodaří zlepšit práci s nadanými a jejich diagnostiku, bude země dál přicházet o talenty. A trpět tím budou i samotné děti.
Do českých škol nastoupily už stovky ukrajinských dětí. Ředitelé škol a učitelé upozorňují, že na jejich integraci potřebují především více peněz, ať už na školní psychology a pedagogy, nebo na pořízení pomůcek. Vznikají také jednotřídky, kde se ukrajinské děti učí v mateřském jazyce. O takové vzdělávání projevilo zájem už 4000 dětí.
Projekt Dotkni se vesmíru chce žákům a studentům ukázat, jak fungují kosmické lety a jak zábavné a dobrodružné dokážou být školní předměty jako matematika, fyzika či přírodní vědy. A také jak jsou spolu propojeny a lze je učit společně. Děti si sestaví sondu, osází ji čidly a pošlou na stratosférickém balonu do vesmíru. Po jejím návratu ji vyhledají pomocí GPS signálu, často ve složitém terénu.
Nakažených koronavirem přibývá nejrychleji mezi dětmi ve věku šest až 15 let, v nynější epidemické vlně se nakazí zhruba každé čtyřicáté. Dávat třídy do karantény ale hygienici nestíhají, samotní ředitelé zase nemohou přikázat vyučování na dálku. Některé děti tak chodí bez otestování do školy dál, přestože mají nakažené spolužáky. Ředitelé proto rodiče žádají, ať zváží, zda dítě do školy pošlou.
Děti ze školního roku 2020/2021 zažily situaci, kterou nepamatují celé generace před nimi. Téměř rok se mnohé nepodívaly do školy a zůstaly zavřené doma. Prošly si depresemi, úzkostmi či traumaty ze ztráty blízkého. Nyní se vrací do třídního kolektivu, který se bude muset znovu poskládat a ony si v něm musí zpět vybojovat své místo.
Proč je střídání dětí ve školách po týdnech násobně účinnější než testování? Proč je užitečné používat i málo spolehlivé antigenní testy? A proč se školy nemohly otevřít dříve? Na nejčastější otázky kolem pondělního návratu dětí do škol odpovídají vědci.
Opakované plošné uzavření škol, omezení zájmových kroužků a sociálních kontaktů ovlivňují všechny děti, zhruba u deseti procent těch nejvíce ohrožených jsou však fatální dopady. Negativně ovlivňují nejen jejich vzdělávání, ale podepisuje se také na jejich duševním zdraví. Jde zejména o děti ohrožené domácím násilím, z extrémně chudých rodin a ty, které již před pandemií měly psychické problémy.
Učitelé oproti jarnímu zavření škol přešli na podzim k mnohem většímu množství on-line hodin. Pakliže pracují s jejich kvantitou i obsahem rozumně, mohou tak lépe nahradit vyučování a uleví i rodičům. Zároveň to ale s sebou přináší rizika, pokud videokonference řádně nezabezpečí.
Profesní sdružení pedagogů Učitelská platforma ve čtvrtek zveřejnilo otevřený dopis, který adresuje hlavním aktérům, kteří rozhodují o koronavirových opatřeních, tedy premiéru Andreji Babišovi, ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi a hlavní hygieničce Jarmile Rážové. Vadí jim nejasné podmínky, za nichž se rozhodne o zavření škol.
Rozdíly ve vědomostech českých žáků jsou letos mimořádně velké. Mnohé děti zůstaly během koronavirového zavření škol off-line, neučily se půl roku. Pomoci dohnat jarní handicap jim měly vzdělávací kempy hrazené ministerstvem školství, nyní i iniciativa studentů pedagogických fakult či neziskovky zabývající se integrací dětí se sociálním znevýhodněním.
Ředitelé a učitelé se po měsících provizoria připravují na zahájení nového školního roku, do něhož může znovu silně promluvit situace kolem koronaviru. Vedení škol proto chystají zásoby dezinfekce, školí učitele na on-line výuku a ladí komunikaci s žáky.
Po téměř půl roce by se měly školy v září vrátit k běžnému provozu. Chvíli potrvá, než děti a učitelé najedou do zaběhnutých kolejí. A do některých by se už ani vracet neměli. Kromě nutnosti digitalizovat výuku zavření škol rovněž ukázalo, že se dá obejít bez neustálého známkování a poměřování dětí, říká v rozhovoru Blanka Vaculík Pravdová, lektorka pedagogů z organizace Učitel naživo.
Podívejte se, jak budou od 1. září fungovat školy, jídelny, družiny, kroužky, internáty či základní umělecké školy.
V Rakousku či na Slovensku rozjíždějí letní školy, v Anglii dávají miliardu liber na to, aby znevýhodnění žáci dohnali ostatní, na Islandu se soustředí na děti cizinců. A ve Švédsku? "Mateřské a základní školy jsme nezavřeli, je to často jediné místo setkání. Ale online výuku jsme si na jeden den vyzkoušeli. Fungovala, tak jsme šli zase do školy," líčí česká učitelka za polárním kruhem.
Počítačovou hru Minecraft vyvinul Švéd Markus Persson v roce 2009, o pět let později ji odkoupil Microsoft. Veřejnost má hru spojenou především s kopáním kostiček, farmařením či boji s příšerami. Existuje však i vzdělávací verze pro školy s desítkami výukových her. Žáci v nich místo smyšlených úloh často řeší problémy, s kterými se budou v životě skutečně setkávat.
České školství letos čekají zásadní změny. Klíčové výzvy a problémy, před nimiž stojí, sestavila společnost EDUin, zaměřující se na informace o vzdělávání. V každoroční analýze popisuje, v jakém stavu se české veřejné vzdělávání nachází.
Mají tu skvěle vybavené počítačové učebny, ale i řemeslné dílny. Místo tu má i klasická tužka a papír. Zásadně neprobírají teorii odtrženou od praxe. V britském Readingu věří, že každý bude brzy pracovat v technologické firmě. Technologie totiž budou všude. Deník Aktuálně.cz nahlédl do školy, z níž vycházejí pro moderní dobu tolik potřební vynálezci a inovátoři. Jen dívek je mezi nimi stále málo.
Národní institut pro další vzdělávání vede třetím rokem projekt Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi. Chce lépe připravit učitele na inkluzi a více informovat veřejnost. "Na inkluzi se nabalila spousta mýtů, za co všechno může, a svádí se na ni většina problémů českého školství," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz manažerka projektu Jana Odstrčilová.
Třídenní akce The Prague Education Festival, která probíhala minulý týden, měla za cíl inspirovat odborníky i širokou veřejnost nejnovějšími přístupy ke vzdělávání a vytvořit platformu, na které mohou odborníci sdílet aktuální trendy, technologie a zkušenosti s učiteli, žáky i rodiči. Podívejte se, jak unikátní vzdělávací akce probíhala.
Ministerstvo školství představilo spolu s autory Strategie 2030+ plán, kudy se má ubírat vzdělávání v Česku do roku 2030. Přináší celou řadu změn, které by měly zastaralé pojetí výuky přetvořit ve školu pro život. Žáci se učí až polovinu zbytečných informací, biflují chvilkové znalosti kvůli testu. S tím má být konec. Zásadní však bude, zda učitelé změny přijmou a dostanou k nim prostor.
Terhi Nurminenová je středoškolská studentská aktivistka, přicházející z opěvovaného finského školského systému. V předchozích čtyřech letech se angažovala v místních i národních studentských organizacích, které se snažily rozvíjet střední školy a rozhýbat studentský život.
Vybavit a zvelebit gymnázium Duhovka v pražských Holešovicích byla pro architekta a designéra v jedné osobě velká výzva. "Školu jsem ještě nikdy nenavrhoval," říká Tomáš Bém. Při práci v jedné z nejkrásnějších pražských škol se ale dokázal vrátit do gymnazijních let a skloubil hravost s funkcionalistickou architekturou, kterou ve 20. letech minulého století navrhl architekt Vratislav Lhota. "Devadesát let zůstala téměř nedotčena, pod linoleem byly krásné parkety a ve zdi dřevěné vitríny," říká designér. Výsledkem je velmi působivá a citlivá rekonstrukce, podívejte se.
Finsko bere školní vzdělávání nesmírně vážně, hovoří o něm nejen jako o prostředku, jak zvládnout výzvy budoucnosti, ale i jako o základní podmínce pro přežití lidského rodu. Profese učitele je tu nesmírně ceněná a žádaná, svojí prestiží se pohybuje na úrovni právníků či lékařů. Jak je možné, že když mají Finové jedno z nejkratších vyučování na světě, skoro nejméně úkolů a nejdelší přestávky, patří ve srovnávacích žebříčcích k nejlepším? Odpovědi se snažili na konferenci v českém Senátu poskytnout finští specialisté na vzdělávací systém. A také vyvrátit několik mýtů, třeba že zrušili předměty a známky. Zde jsou jejich hlavní recepty.
Třída 5. C na ZŠ Pražská ve Znojmě se pomalu stává pojmem. Nedávno se stala laureátem Zlatého oříšku pro nejtalentovanější děti Česka. Jejich paní učitelka Marcela Přibylová dokazuje, že osnovy lze splnit i pomocí zcela netradičních metod. Do třídy nastěhovala tři cimbály, dvě basy, violoncello, bubny a více než desatero houslí. Pomocí hudby učí i matematiku a češtinu, když mají děti splněné učivo, popadnou nástroje uložené za poslední řadou lavic a změní se v jednu velkou a velmi sehranou kapelu.
