Žádný špitál nezanikne bez náhrady. Na jeho místě vždy vyroste zařízení, které lidem poskytne jednodenní chirurgii a ambulantní péči. To vždycky tvrdily zdravotní pojišťovny. Jenomže teď se ukazuje, že toto pravidlo nemusí platit. "V Neratovicích skončila nemocnice, pojišťovny ale většinu původních oborů ambulantně zachovat nechtějí," říká Dalibor Štambera z Asociace poskytovatelů jednodenní péče.
Spousta firem – které s nástupem umělé inteligence neudělají transformaci – zkrachuje, domnívá se manažerka a členka správní rady organizace Czechitas Senta Čermáková. Celý svět ale samozřejmě není jen o generativní umělé inteligenci a transformace bude oproti prvotním očekáváním trvat deset, možná i dvacet let, uznává.
Spory o budoucnost České pošty gradují. Hnutí ANO obvinilo vedení státního podniku, že zkresluje účetnictví. Do toho musí pošta čelit další konkurenci a vedení varuje, že ekonomicky na tom podnik není dobře.
Podvyživenost a rozdrobenost české veřejné správy ohrožuje čerpání fondů Evropské unie i plnění dalších záměrů českých i unijních politiků.
Většina české společnosti se považuje za milovníky přírody a klimatickou změnu nepopírá. Řešit by ji ale podle nich měla především vláda, a to ideálně hned či v blízké době. Ohledně konkrétních opatření však lidem chybí přesnější informace. Podporují dotace či čtyřdenní pracovní týden, vadily by jim příspěvky na elektroauta či uhelná daň. Vyplývá to z výzkumu, jenž zpracovaly STEM a Institut 2050.
Premiér Petr Fiala (ODS) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš spolu jednali o chystané transformaci společnosti. Cílem je získat větší státní kontrolu nad energetickými zdroji, napsal předseda vlády na Twitteru. Tématem diskuse byly také aktuální ceny elektřiny a konkrétní kroky k jejich snížení.
Podnikatel Viktor Kožený ztělesňuje pro řadu lidí odvrácenou tvář privatizace státního majetku z počátku 90. let. Za miliardové podvody na akcionářích Harvardského průmyslového holdingu byl v Česku odsouzen k desetiletému trestu. Před nástupem do vězení však kontroverzního finančníka ochránil pobyt na Bahamách, kde dlouhodobě žije. V karibském exilu oslaví Kožený 28. června šedesátiny.
Bylo by zajímavé porovnat naši slušnou ekonomickou zdatnost s tím, jak si vedeme v jiných sférách, které se nedají tak snadno změřit a vyčíslit.
Dvaatřicet známých a úspěšných podnikatelů a manažerů vyzvalo politiky i veřejnost v předvečer výročí 17. listopadu ke změnám, které podle nich nastartují druhou transformaci české ekonomiky. Počet signatářů odkazuje k počtu let, které letos uplynou od revoluce v listopadu 1989.
Asociace komunikačních agentur (AKA), která sdružuje mediální, reklamní a marketingové agentury, bude od letošního roku pravidelně vyhlašovat nejvýraznější lídry byznysové, respektive digitální transformace ve firmách v Česku. Výběr největších osobností české scény digitální transformace bude sestavovat ve spolupráci s redakcí týdeníku Ekonom sekce Business Transformation Club & Award v rámci AKA.
Práci na dokončení státní kulturní politiky pro roky 2021 až 2025 zmínil ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD jako jeden z důvodů, proč se nechce přestěhovat z Nostického do Černínského paláce.
Jak se Česko změnilo během třiceti svobodných let? Co se stalo s jeho městy, krajinou a ekonomikou? Jak se proměnily školy a jakou dnes máme šanci domoci se svých práv? Do jaké budoucnosti nás vede zahraniční politika? V týdnu před 17. listopadem přináší Aktuálně.cz sérii sedmi svátečních esejů. Pondělní zkoumal životní prostředí, dnešní se věnuje ekonomické transformaci.
Česká televize brzy odvysílá jeho detektivku Živé terče z pětidílného projektu Detektivové od Nejsvětější trojice, loni si vysloužila pozitivní přijetí jeho televizní minisérie Rédl. V té se režisér Jan Hřebejk (51) s nečekaně kritickým odstupem ponořil do doby 90. let, o které se rozpovídal i v rozhovoru pro Aktuálně.cz. „Někdy se může zdát, že politiku jenom kritizuju, ale když jezdím po republice, všímám si spousty věcí, které se vyvíjejí dobře. Jenom by to podle mě v Česku mohlo vypadat ještě líp,“ říká Hřebejk, když se loučí a vyráží na další natáčení.
Ekonomové Tomáš Sedláček a Dušan Tříska, anarchokapitalista Urza, hudebník David Koller a chartista Vladimír Líbal. Ti všichni byli v listopadu hosty Sametového speciálu v Plzni, který DVTV připravila ve spolupráci se spolkem Díky, že můžem. Na záznam celého večera se teď můžete podívat.
Pořád čekám na Nobelovu cenu, na kuponovou privatizaci jsem velice pyšný, říká její duchovní otec Dušan Tříska. Byl to originální nápad, ale neměl na čem přistát, chyběla regulace, oponuje ekonom Tomáš Sedláček. Jedním z vítězů privatizace byl podle něj Viktor Kožený, který prý dokázal okrást nejen Čechy. Kožený je v emigraci a trpí, moc toho nevyhrál, nesouhlasí Tříska. Rozhovor vznikl ve spolupráci se spolkem Díky, že můžem v rámci Sametového speciálu DVTV.
Japonští inženýři představili robota J-deite RIDE, který se dokáže přeměnit v auto. Při této proměně mohou být uvnitř auta dva lidé. Celá transformace trvá přibližně minutu. Vývojáři by chtěli technologii využít hlavně v zábavním průmyslu.
Počet mobilních zákazníků operátora se mírně snížil o 33 000 na 5,069 milionu, množství tarifních klientů ale vzrostlo o 1,8 procenta na 3,294 milionu.
Milana Křístka nahradí Hanuš Weisl. Křístek měl na starosti zřízení nového státního podniku, který se odštěpil ze Státní tiskárny cenin. Nyní post ředitele opouští, prý na vlastní žádost.
Miloš Zeman, Václav Klaus a Vladimír Dlouhý hodnotili 25 let svobodného podnikání v České republice.
V pozadí sporu o to, zda se pošta přemění na akciovou společnost, nebo zůstane státním podnikem, jehož zřizovatelem je ministerstvo vnitra, jde o vliv na chod firmy, která pro stát spravuje řadu klíčových počítačových systémů, například datové schránky. Za takové zakázky dostává pošta od státu stovky milionů ročně.
Vláda, opozice i většina veřejnosti věří ve spásný vliv osmadvacítky. Černohorci jsou přesvědčeni, že léčba ordinovaná eurokomisí vyřeší nejpalčivější problémy státu.
Rozhovor s ředitelem Národního divadla Janem Burianem o transformaci první scény.
Dvakrát v historii Československa se skokově propadla hodnota uspořených peněz
V ústavu se porušovala lidská práva. Vedoucí to měl změnit, skončil na nátlak podřízených
