Žijeme v epoše obrazů. Do paměti se vrývá především to, co jsme viděli. Když přemítáme, jak se kdo propsal do dějin a osudů, jsou to zejména vizuální vjemy, co dnes symbolizuje jeho velikost či malost, sílu či slabost, vliv či bezvýznamnost, vznešenost či ubohost, lidskost či sobectví. I pro mě se jedním z klíčů k pochopení osobnosti prvního českého prezidenta stala trojice fotografií.
Tomki Němec fotil Václava Havla dohromady devět let, nejintenzivněji však první tři roky po revoluci, kdy se z disidenta stal prezidentem. Ze snímků, které často zachycují i soukromé momenty, Němec před pěti lety vytvořil knihu, kterou chtěl svoji etapu s Havlem uzavřít. Dnes však přiznává, že to nejde, a na jaro chystá její dotisk. "Jsem s Havlem spojen navždy, změnil mi život k lepšímu," říká.
Pražské Centrum současného umění DOX vystavuje díla dvou fotografů, kteří dokumentovali život Václava Havla. Bohdan Holomíček živelně zachycoval rušný život na Havlově chalupě Hrádečku, Tomki Němec byl osobním fotografem za Havlova prezidentství. Jejich svědectví dávají dohromady jedinečný obraz někdejšího prezidenta. Černobílé cykly na deseti obrazovkách doplňují fragmenty dosud nezveřejněných videozáznamů dokumentaristy Petra Jančárka z posledních tří let Havlova života. Výstava potrvá do března 2017.
