Již dnes, v úterý 11. listopadu 2025, se ve Vinohradském divadle uskuteční jedinečný galavečer "Dalai Lama 90, Havel 89", který připomene přátelství dvou mimořádných osobností, jež formovalo moderní dějiny.
Ke-šuang Čche, 29letá milovnice outdoorových aktivit, vyrazila spolu se skupinou 4. října z obce Čchü-t s cílem dojít za pět dní do tábora Qomolangma, odkud je výhled na himálajské vrcholy. Její plány se změnily, když udeřila silná sněhová bouře. Nejméně jeden horolezec zemřel na podchlazení a více než 200 dalších zůstává uvězněno na východním svahu hory, uvedla agentura AFP.
Na tibetských svazích Mount Everestu jsou v plném proudu záchranné práce, sněhová bouře tam v horolezeckých táborech na východní straně hory uvěznila asi 1000 lidí. S odvoláním na čínská média o tom v neděli informuje stanice BBC.
Čínský premiér Li Čchiang oznámil začátek stavby největší vodní elektrárny na světě. Obří vodní dílo vyroste na východním okraji Tibetské náhorní plošiny a podle odhadů vyjde na 170 miliard dolarů (3,6 bilionu korun), uvedla agentura Reuters s odvoláním na státní tiskovou agenturu Nová Čína.
Obklopen stoupenci oslavil dalajlama v neděli své 90. narozeniny. Tibetský duchovní vůdce si je připomněl modlitbou za mír. Do severoindické Dharamsály, kde tento nositel Nobelovy ceny za mír sídlí, přicestoval také americký herec a dlouholetý protibetský aktivista Richard Gere.
Dalajlama prohlásil, že by se rád dožil více než 130 let, čímž mezi svými následovníky vyvolal potlesk a jásot. Napsala to agentura Reuters, podle níž se tibetský duchovní vůdce takto vyjádřil den před svými devadesátými narozeninami během ceremonie v severoindické Dharamsále, kde tento nositel Nobelovy ceny za mír sídlí.
Dalajlama oznámil, že po své smrti bude mít nástupce, čímž potvrdil pokračování staleté tradice tibetského buddhismu navzdory tlaku Číny. O nástupci rozhodne výhradně tibetská komunita, nikoli Peking, který se snaží volbu ovlivnit. Dalajlama zdůraznil, že jeho nástupce se narodí ve svobodném světě mimo Čínu.
Devadesátiminutový film Moudrost štěstí natočený ve švýcarské produkci přináší nový pohled na dalajlámovy úvahy, strhující obrazy naší planety i nedávno objevené archivní záběry. Unikátní celovečerní dokument zachycuje dalajlamu poprvé ve velmi intimním spojení s divákem.
Pražský magistrát a většina radnic městských částí vyvěsí v pondělí 10. března na svých budovách tibetskou vlajku jako připomenutí protičínského povstání v roce 1959, při kterém zahynulo nejméně 80 tisíc Tibeťanů. Cílem kampaně, do které se zapojují úřady, školy a instituce, je poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu.
I ve 21. století existují na naší planetě místa, kam dosud nevkročila lidská noha. Jedním takovým je vrchol hory Kailás. Její výška je přitom "jen" 6 638 metrů nad mořem. Mount Everest, který pokořily už tisíce horolezců, je o dva kilometry vyšší. Jak je možné, že Kailás stále odolává?
Český influencer Jan Michálek se o prázdninách vydal do Číny. Navštívil například oblast Sin-ťiang, kde komunistická vláda soustavně utlačuje muslimskou menšinu Ujgurů a posílá je do převýchovných táborů. Podle sinoložky je možné, že se Michálek s čínskou stranou nakonec nedohodl. I tak jej ale mohou použít ke své propagandě. Nebyl by první, koho Peking využil.
Zdravotní stav dalajlamy nahání jeho následovníkům strach. Duchovní vůdce Tibetu, který nedávno oslavil 89. narozeniny, slíbil, že bude žít do 113 let. Mniši ale mluví o tom, že dalajlama nikdy nevypadal slabší.
Stáli proti sobě málem jako soupeři při udílení Nobelovy ceny míru. Nevraživost, když vyhrál dalajlama, ale nepřišla. Místo ní mezi duchovním vůdcem tibetského lidu a Václavem Havlem vzniklo přátelství, které ovlivnilo i zdejší politiku. První návštěvu dalajlamy v Česku a její dopady popisuje nedávno vydaná kniha.
Těsně poté, co čínská vláda v 50. letech potlačila povstání v Tibetu a zabila desítky tisíc lidí, do této provincie dorazila skupina zahraničních novinářů. Mezi nimi i Čech Jan Vinař, který z cesty napsal reportážní knihu. Na vydání čekala až do loňského roku, kdy vyšla s odborným doslovem. "Jde o zajímavý dokument doby a dobovou propagandu," říká religionista Luboš Bělka.
Tibetský duchovní vůdce dalajlama čelí skandálu, kdy políbil na rty nezletilého chlapce a vyzval ho, aby mu "ocucal" jazyk. Nyní se omluvil. V oficiálním vyjádření k události, ke které došlo v únoru v indickém chrámu v Dharamsale, stojí, že dalajlama "často hravě a nevinně škádlí lidi".
Český ministr zahraničí Jan Lipavský na své cestě po Indii podpořil Tibet, který byl v 50. letech násilně anektován čínským komunistickým režimem. V hlavním městě Novém Dillí se setkal se zástupci tibetské exilové vlády, jednání se účastnila tibetská ministryně zahraničí a informací Norzin Dolma a zdejší představitel úřadu dalajlamy Lobsang Shastri.
Jasné vymezení zvoleného českého prezidenta Petra Pavla vůči Číně je v souladu se současným trendem zemí Evropské unie, které v poslední době začaly klást větší důraz na otázky lidských práv a nezávislosti Tchaj-wanu. Peking se naproti tomu pokouší vylepšit své vztahy s Evropou a není pravděpodobné, že by v nejbližší době sáhl k zásadním odvetným krokům vůči Česku.
Lhasa, hlavní město Tibetské autonomní oblasti, je od Šluknovského výběžku na severu Česka vzdálená šest a půl tisíce kilometrů. Přesto zde najdete místo, které Tibet připomíná. Asijskou stezku, jejíž součástí je i ohrada s jaky, tu založila tibetoložka Jarmila Ptáčková.
Vedle bílé buddhistické stúpy, stojící mezi stromy, se pase stádo jaků. Nenacházíme se však v Tibetu. Takto vypadá i jedno místo na severu Čech ve Šluknovském výběžku. Poznávací stezka, o kterou se stará Jarmila Ptáčková, nabízí možnost seznámit se s asijskou architekturou, zvířaty a zvyky bez nutnosti cestovat šest tisíc kilometrů daleko.
Potřeba jmenovat evropského zmocněnce pro otázky Čínou okupovaného Tibetu patřila k tématům, která v úterý v Praze řešili předseda tibetské exilové vlády Penpa Cchering s představiteli českého Senátu. Jednali také o podpoře Tibetu a jeho obyvatel a o vztazích demokratického světa k Číně. S předsedkyní sněmovny pak jednal například o lidských právech nebo o přímějších kontaktech.
Ve špičkovém českém laserovém centru Eli Beamlines čínský vědec Yingliang Liu skončil. Akademie věd mu dala výpověď poté, co na akci pro děti napadl kolegy a pokoušel se roztrhat fotografii exilového tibetského vůdce dalajlamy. Vyvést ho musela policie. Aktuálně.cz popsalo, že následně rozeslal stovkám badatelů obvinění z nacismu. Vedení nyní prověřuje i to, zda se mohl dopustit špionáže.
Dva britští vydavatelé cenzurovali knihy určené západním čtenářům, aby je mohli nechat levně vytisknout v Číně a více na nich vydělali. O nejnovějším případu společností, které se ve prospěch Pekingu vzdávají svobody slova, informoval deník Financial Times.
Tibeťan Döndub Wangčhen nikdy neprotestoval ani jinak čínskou vládu veřejně nekritizoval. Když se ale začala chystat olympiáda v Pekingu v roce 2008, vyrazil s kamerou po Tibetu, aby se zeptal běžných lidí na jejich názor. Za dokument Nechat strach za sebou strávil šest let ve vězení. Před blížícími se zimními hrami, které proběhnou znovu v hlavním městě Číny, poskytl deníku Aktuálně.cz rozhovor.
