Solidární přerozdělování běženců zůstává nadále ústřední součástí azylové politiky, prohlásil mluvčí ministerstva vnitra Johannes Dimroth. Jeho vyjádření je v rozporu se čtvrtečním výrokem jeho šéfa, ministra vnitra Thomase de Maiziéra.
Podle ministra je smysluplnější nejdřív řešit jiná témata, jako jsou společná pravidla azylového řízení a podmínky pro přijímání uprchlíků.
Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére (CDU) sklidil kritiku za svůj návrh, že by Německo mohlo zavést státní muslimské svátky. Podle něj by mohly být významné dny islámu státními svátky v těch oblastech Německa, kde žije hodně muslimů. Podle ministra dopravy Alexandera Dobrindta však zavedení muslimských svátků nepřipadá v úvahu. Naopak šéf sociálních demokratů Martin Schulz se de Maiziéra zastal. V Německu existují státní svátky na celostátní úrovni, řadu svátků ale drží jen některé spolkové země, okresy nebo obce.
Mírového pochodu muslimů, který uspořádali muslimští aktivisté v Kolíně nad Rýnem, dorazilo okolo několika stovek až tisíc lidí. Organizátoři akce přitom doufali ve vyšší čísla. Proti demonstraci se ale tento týden v Německu postavila vlivná muslimská organizace Ditib, do které spadají hlavně příslušníci místní turecké menšiny. Podle Ditib by demonstrace vyslala špatný signál, neboť by muslimy stigmatizovala a lidé by si pak mohli začít myslet, že je mezinárodní terorismus problémem pouze muslimů.
Poté co USA zakázaly laptopy na palubách letadel z deseti převážně muslimských zemí, hrozí toto rozšíření i na evropské státy. Bezpečnostní experti se totiž bojí, že teroristé jsou schopni nainstalovat do notebooků nálože tak, aby je kontroly na letištích nedokázaly odhalit. Potvrzuje to i rok starý případ z letu mezi somálskou metropolí Mogadišo a východoafrickým Džibutskem. V letadle explodoval laptop, který terorista pronesl přes bezpečnostní kontrolu.
Extremisty, kteří mohou chystat teroristický útok, půjde v Německu hlídat pomocí elektronických náramků. Příslušný návrh zákona ve čtvrtek schválil Spolkový sněm. Náramky bylo možné použít už dnes. Nově je ale budou moci dostat lidé, kteří nespáchali žádný trestný čin. Norma počítá také s lepším propojením policejních databází v jednotlivých spolkových zemích a na celostátní úrovni. Opatřeními se snaží Němci zabránit opakování teroristických útoků, jakým byl ten předvánoční v Berlíně. Jeho pachatelem byl islamista Anis Amri, kterého úřady považovaly za nebezpečného a několik měsíců ho sledovaly. Útoku ani tak ale zabránit nedokázaly.
Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére je přesvědčen, že berlínského atentátníka Anise Amriho bylo možné zatknout předtím, než loni v prosinci zaútočil na vánoční trh. Úřady podle něj měly dobré důvody, aby požádaly soud o udělení vazby loni v říjnu, kdy Tunisko potvrdilo jeho totožnost. Německé úřady Amriho považovaly za potenciálně nebezpečného a několik měsíců ho také sledovaly, nakonec ale kvůli nedostatku důkazů sledování zastavily. Vrátit ho zpět do Tuniska, odkud pocházel, se jim nepodařilo. Možná pochybení bezpečnostních složek a politiků zkoumá vyšetřovací komise v Severním Porýní-Vestfálsku, kde se Amri vedle Berlína nejčastěji zdržoval.
Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére (CDU) se obává, že vracení uprchlíků bude letos složitější než dříve. Německo letos deportovalo asi 25 tisíc lidí, hlavně z Albánie, Kosova, Srbska a Makedonie. Jedním z problémů je to, že některé země, například ze severní Afriky, se dosud neměly k tomu, aby svým občanům vydávaly včas potřebné dokumenty. Takové problémy Spolková republika Německo s balkánskými státy řešit nemusela. Aby se počet dobrovolných odchodů dál zvýšil, snaží se Německo uprchlíky motivovat i finančně.
V Německu momentálně vědí o zhruba 570 lidech, kteří by mohli chystat atentát a jsou bezpečnostní hrozbou. Asi 90 z nich je právě ve vazbě. Podle německých kriminalistů se země musí připravit na růst těchto čísel i kvůli méně častým vojenským úspěchům islamistů v Sýrii nebo Iráku. Lidé, kteří tam odešli bojovat po boku džihádistů, se totiž čím dál více vracejí zpátky do Německa.
Počet uprchlíků, kteří se loni pokusili proniknout na území Evropské unie, oproti roku 2015 výrazně poklesl. Běženci to ale budou i letos zkoušet znovu, jak o tom svědčí stovky lidí, které po Novém roce zadrželi na moři příslušníci italské a španělské pohraniční stráže. Původně uprchlíci využívali právě severoafrickou trasu, před několika lety se ale zaměřili na Balkán. Z dat ovšem vyplývá, že se běženci vrací k "osvědčené" trase přes Itálii a Španělsko.
Český ministr vnitra Milan Chovanec chce v Německu řešit spolupráci ČR při repatriaci uprchlíků i lepší fungování hotspotů. Po jednání s německým protějškem pak Chovanec uvedl, že Německo rozumí odmítavému postoji Česka k uprchlickým kvótám. Žádná výzva k naplnění kvót podle něj na schůzce nepadla.
Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére chce snížit nebezpečí terorismu v zemi nasazením moderní techniky. Šéf vnitra chce také zakázat tašky a batohy při velkých akcích jako je každoroční mnichovský pivní festival Oktoberfest.
Německý ministr vnitra Thomas de Maizière chce zakázat nošení burek. Muslimky by podle něj tradiční oděv neměly mít tam, kde "je to nezbytné pro soužití společnosti", například na úřadech či při řízení. Stranický kolega kancléřky Angely Merkelové je rovněž proti trvalé dvojí státní příslušnosti.
Ministr vnitra Thomas de Maiziére představil balíček opatření, který obsahuje posílení německých bezpečnostních složek, integraci přistěhovalců, ale také přísnější postup proti těm imigrantům, kteří se dopustí trestného činu nebo projeví sympatie s terorismem. Jeho přijetí by mělo vést k lepší prevenci extremismu a možných dalších útoků.
Němci reagují na terorismus s překvapivým klidem. I přes počáteční paniku, kterou vyvolalo hned několik útoků během jediného týdne, se situaci podařilo uklidnit. Zásluhu na tom měl i mnichovský policejní mluvčí Marcus da Gloria Martins, který se neúnavně snažil oddělovat fakta od smyšlenek. Stejným způsobem fungují i veřejné debaty, píše britský list The Economist.
Německo zažilo během necelého týdne čtvrtý útok. Odmítnutý žadatel o azyl odpálil v neděli večer v bavorském Ansbachu bombu a zranil 15 lidí. Sám při explozi přišel o život. Podle policie šlo o 27letého Syřana, který měl psychické problémy a v minulosti se dvakrát pokusil o sebevraždu. Dění sledujeme v online reportáži.
Německé úřady by měly bedlivěji sledovat radikální aktivity v mešitách v zemi, vyzývá Volker Kauder, šéf poslaneckého klubu CDU a CSU. "Musíme mluvit o tom, že v některých mešitách se vedou kázání, která nejsou v souladu s naším chápáním státu," řekl Kauder před víkendovým sjezdem protiislámské strany Alternativa pro Německo (AfD), kterého se jako host zúčastní bývalý český prezident Václav Klaus.
Tunisko, Alžírsko a Maroko byly německými úřady zařazeny mezi bezpečné státy a jejich obyvatele žádající azyl v Německu budou posílat zpět. Aby je africké země přijaly, nabídl jim Berlín výraznou finanční pomoc. S odvoláním na německé vládní kruhy o tom ve čtvrtek informoval bulvární deník Bild. Na konci února by měl spolkový ministr vnitra Thomas de Maiziére podniknout cestu do Tunisu, Alžíru a Rabatu, aby svým podpisem stvrdil dohody o navracení neúspěšných žadatelů o azyl.
Německo odpojilo ústřední neonacistický web Altermedia. Součástí zátahu byly razie na několika místech Německa a také ve Španělsku. Zadrženi byli dva lidé, které vyšetřovatelé podezřívají, že stránky spravovali. Vyšetřováni jsou ještě další tři lidé, kteří na web přispívali. Podle ministra vnitra Thomase de Maizièra portál umožňoval šířit rasistické a xenofobní názory, obhajoval útoky na cizince, ospravedlňoval činy nacistického režimu či popíral holocaust. Podle prokuratury byl provozován z ruského serveru, Německo proto požádalo tamní úřady o jeho odpojení. Krajně pravicová uskupení v Německu využívají napjaté situace, která v zemi kvůli uprchlické krizi panuje.
Z Bruselu zaznívají pesimistická slova. Předseda Evropské rady Donald Tusk a nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země Unii v tuto chvíli předsedá, trvají na tom, že má osmadvacítka maximálně dva měsíce na to, aby zachránila Schengen. Rakousko chce zavést strop pro počet přijatých uprchlíků, pro letošní rok to má být 37 500. O stropu pro počet přijatých uprchlíků mluví už delší dobu také Německo. Kancléřka Angela Merkelová se ale brání stanovení konkrétního čísla. Země zároveň prodlouží kontroly svých hranic.
Německo prodlouží na neurčito kontroly, které zavedlo na hranicích kvůli uprchlické krizi. "Nyní nevidím okamžik, kdy by bylo možné kontroly ukončit," řekl rozhlasové stanici MDR ministr vnitra Thomas de Maiziére. Zároveň však podotkl, že národní řešení nemůže být klíčem pro vyřešení uprchlické krize. Německá policie hlídá hranice od září, kdy se prudce zvýšil počet přicházejících běženců, dosud se počítalo s ukončením kontrol v polovině února. Země, které jsou součástí schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol, mohou tyto kontroly obnovit ve výjimečných případech, kdy může být ohrožena jejich bezpečnost nebo veřejný pořádek.
Přípravný duel mezi fotbalisty Německa a Nizozemska se v Hannoveru nekonal, zápas byl hodinu a půl před výkopem z bezpečnostních důvodů zrušen. Monacké knížectví zase zakázalo v souvislosti s pátečními teroristickými útoky v Paříži vstup fanouškům Anderlechtu Brusel na své území na zápas fotbalové Evropské ligy
Prvním čtením prošla ve Spolkovém sněmu novela azylového zákona, která má zrychlit a zjednodušit azylové řízení v Německu. Mezi změnami je například zařazení všech balkánských států na seznam bezpečných zemí či možnost snížit v některých případech žadatelům finanční podporu. Při projednávání vyzval ministr vnitra Němce ke slušnému chování k nově příchozím, od běženců zároveň očekává respektování německých zákonů.
Německé bezpečnostní úřady mají informace, že cíli atentátů by se mohla stát hlavní vlaková nádraží v Berlíně a Drážďanech. Ohroženy jsou údajně také demonstrace protiislámského hnutí Pegida.
