Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle nového průzkumu obsahuje skoro 11 tun zlata, což je pětinásobek původních propočtů. Současná hodnota naleziště je bezmála 30 miliard korun. Kvůli rentabilitě dobývání nyní připadá v úvahu těžba zhruba poloviny tohoto množství. Výsledky průzkumu ložisek kovů u Zlatých Hor dnes zveřejnil státní podnik Diamo.
Katar přestane dodávat zkapalněný zemní plyn (LNG) do Evropské unie, pokud sedmadvacítka nenajde způsob, jak zmírnit nebo zrušit směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD). Na konferenci o energetice v Abú Zabí to podle agentury Reuters řekl katarský ministr energetiky Saad Kaabí.
Jedovatá těžba, špatný vzduch i otrávená perla Arménie. Oblíbené kavkazské destinace trápí chronické problémy s ekologií. Stejně jako za sovětských časů před ochranou přírody dostává přednost zisk. "Evropa, která dováží gruzínský mangan, je částečně zodpovědná za černé řeky a hroucení domů v okolí Čiatury," říká gruzínský aktivista Giorgi Neparidze.
Poslední motorák s cestujícími odjel z velkého nádraží už před 15 roky. Od té doby je vidnavský výběžek v Olomouckém kraji bez železničního spojení, což řadě místních obyvatel vadí. Teď navíc správci tratě oznámili, že by 130 let starou lokálku mohli vytrhat. To kromě zdejších nadzvedlo i firmu Vidnavský kaolin, která by po dnes rezavých kolejích chtěla vozit vytěženou horninu.
Vyhlídalova ulice v Heřmanicích během červencového dopoledne vypadá jak z časopisu. Na stromech dozrávají velké švestky a jablka, lidé pulírují své zahrádky a do toho tu k domům z minulého století roste několik novostaveb. První dojem z okrajové části Ostravy ovšem klame. Jen pár stovek metrů odtud se tyčí umělá hora plná vytěžené hlušiny a chemikálií, která už od 90. let hoří a zamořuje okolí.
Japonsko se od ledna pokusí začít těžit kovy vzácných zemin z hlubokého mořského dna. Bude to první takový pokus na světě, řekl agentuře AFP ředitel vládního programu Šoiči Išii. Japonsko se tento týden zavázalo ke spolupráci s USA, Austrálií a Indií na zajištění stabilních dodávek vzácných zemin. Sílí totiž obava z dominance Číny v dodávkách těchto kovů, nezbytných pro nové technologie.
Dohoda o využití nerostných surovin mezi USA a Ukrajinou je konečně podepsána. Je mnohem lepší než její předchozí verze. Navzdory obrovskému tlaku nakonec Kyjev odrazil "koloniální" požadavky Washingtonu. Pachuť zrazeného spojenectví však na ní v očích Ukrajinců už nejspíš zůstane.
Vlastnictví Grónska je pro USA "absolutní nutností", tvrdil Donald Trump loni v prosinci. Zájem o ostrov ale projevuje dlouhodobě. Minulý týden do Grónska dorazil i americký viceprezident J. D. Vance, který zkritizoval Dánsko za nedostatečnou péči o Grónsko. Politický geograf Adam Kočí z Ostravské univerzity vysvětluje, jak je těžba v Arktidě náročná i proč je region pro Trumpa důležitý.
Podle fotek tehdy bylo v Mostě zhruba tolik sněhu jako nyní. Když před 200 metrů dlouhý a osamělý panelák dorazil první stěhovací vůz, zacouval těsně ke vchodu, aby to manželé Vaicovi ani muži v montérkách neměli daleko, a do nového bytu začali vynášet první kusy nábytku. Takhle před 60 lety začal konec královského Starého Mostu a nedobrovolný přesun lidí do betonových sídlišť nad městem.
Ukrajina by mohla těžit své vzácné kovy spolu se státy, které jí poskytují vojenskou pomoc. Prezident Volodymyr Zelenskyj tak reagoval na návrh Donalda Trumpa, který uvedl, že výměnou za podporu Ukrajině požaduje přístup ke strategickým nerostným surovinám. Kyjev odhaduje zásoby těchto surovin na stovky tisíc tun. Problémem je, že některá naleziště okupuje Rusko, jiná jsou těžko přístupná.
Místní sice protestují, ale do dvou let chce firma Geomet začít těžit krušnohorské lithium v Cínovci nad Dubím. Zatím vše chystá v několika kancelářích a halách. Ty, jak zjistilo Aktuálně.cz, patří manželce zdejšího bývalého dlouholetého starosty Petra Pípala. Nynější zastupitel a hlasitý zastánce těžby lithia v tom, že jeho rodina inkasuje peníze od Geometu, žádný problém nevidí.
V severovýchodní Indii došlo před pár měsíci k přestřelce mezi dvěma mafiánskými skupinami, při níž bylo zničeno několik strojů na zemní práce. Příčinou byly spory o jeden specifický přírodní zdroj.
Po špatných zkušenostech s okolním světem se kmen Mašco Piro z Peru rozhodl pro život v ústraní. Původní obyvatelé, kteří dosud nebyli kontaktováni a jejichž fotografie jsou vzácné, ale začali v poslední době deštný prales opouštět. Na vině jsou těžaři, kteří čím dál víc zasahují do jejich teritoria.
Těžba v hnědouhelném lomu Bílina by mohla skončit do roku 2030, nikoliv v roce 2035, do kterého získal povolení těžby. Skončit s těžbou uhlí do roku 2030 je strategií skupiny ČEZ, Bílina by ale zůstala v provozu až do roku 2035, pokud by nastala nečekaná situace, řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Zlato za desítky miliard, které se skrývá v krajině pod šumavským hradem Kašperk, zůstane pod zemí. Ministerstvo životního prostředí zamítlo žádosti tří společností o stanovení průzkumných území. Těžba by byla v rozporu se zásadami ochrany životního prostředí i veřejným zájmem, uvedli úředníci. "Rozhodnutí vítáme. Bojíme se ale, že není definitivní," říká starosta Kašperských Hor Jan Voldřich.
Šumava je poklad české přírody. A to víc doslova, než se na první pohled zdá. Pod jejími vrcholky se skrývá jedno z největších nalezišť zlata v Česku. Jeho cena podle odhadů přesahuje sto miliard. Vykutat jej v posledních desetiletích chtěli komunisté i těžaři z Kanady, nyní ministerstvo životního prostředí posuzuje další žádosti o průzkum. Místní to ale odmítají. Naše příroda je cennější, říkají.
Lithium za stovky miliard se ukrývá pod kopcem Cínovec v Krušných horách, poblíž česko-německé hranice. Těžit by se zde mohlo už za dva roky. Stát si od toho slibuje peníze, místní se ale bojí o životní prostředí. "Zrovna se to tady vzpamatovalo po tom, co napáchali komunisti, a zase to chtějí zničit," zlobí se. "Povolování je velmi přísné, nic neekologického tady nevznikne," oponují těžaři.
Baškirského aktivistu Faila Alsynova, který brání místní přírodu před těžaři, odsoudil ruský soud ke čtyřem letům ve vězeňském táboře. Shledal ho vinným z šíření nenávisti kvůli vystoupení na loňské demonstraci proti těžbě zlata v Baškortské autonomní republice v ruském Povolží. Odsouzení aktivisty ve středu provázel nevídaně mohutný protest, který přerostl v potyčky s policií.
Budování dálnic, rozšiřování těžby nebo třeba stavba jaderných elektráren by měly být do budoucna rychlejší. Vláda si to slibuje od novely liniového zákona, která v pátek prošla sněmovnou. Návrh snadnějšího prosazení stěžejních, ale často nepopulárních staveb se však nelíbí samosprávám ani ekologům. Vláda podle nich zásadně zasahuje do práv občanů a ochrany životního prostředí.
Tento příběh Češi dobře znají. Město musí ustoupit těžbě, většina domů se zboří, opodál se postaví nové, kostel se přesune. Jenže není řeč o českém Mostu, nýbrž o švédské Kiruně. Místní jsou s tím na rozdíl od původních obyvatel smíření - město je na dolu závislé, a kdyby se nerozšiřoval, mohl by to být jeho konec. I tak je ale cítit i hořkost. "Nová Kiruna není Kiruna," říkají někteří.
Nelegální těžba vltavínů je problém, který budou řešit členové vlády. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se nejedná o jednoduchou záležitost. S nelegální těžbou vltavínů se potýkají jižní Čechy, v některých místech je i zakázaný vstup do lesa kvůli nebezpečně narušené půdě vlivem kopání.
Táboří tu trampové a na místní skály se sjíždí lezci. Posázavský lom Doubí považují lidé z okolí za jedno z nejromantičtějších míst v regionu. Teď ale hrozí, že o něj přijdou. Doubí mají těžaři zasypat materiálem z nedalekého aktivního lomu. Místní se tomu snaží zabránit peticí, kterou podepsal i olympionik Adam Ondra. Zodpovědná firma namítá, že jen vykonává plány báňského úřadu.
Polsko nezavře hnědouhelný důl Turów, ležící nedaleko hranic s Českem, a udělá vše, aby fungoval do roku 2044, prohlásil podle polských médií premiér Mateusz Morawiecki. "Nenecháme zavřít ten důl. Žádný soud v Bruselu nám nebude říkat, co je energetická bezpečnost," řekl premiér během návštěvy Turówa podle webu polského rozhlasu.
Stránka společnosti Diamville na sociální síti Instagram má okolo 200 sledujících. Víceméně jen zveřejňuje fotografie diamantů a informace o nich. Ve skutečnosti ale za stránkou stojí ruští žoldnéři z Wagnerovy skupiny, kteří nejen takto prodávají diamanty z Afriky, píše belgický deník De Standaard. Podle něj skupina hojně vyváží diamanty právě do Belgie.
