"Tím, jak parazité musí unikat a být pořád o krok vepředu před hostitelem, často vyvinuli mechanismy, které ostatní organismy nemají," popisuje své zkoumání Julius Lukeš z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Nedávno získal nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava. "Potěší to ego," přiznal pro Aktuálně.cz.
V Česku se vyskytl první případ onemocnění zvaného difylobotrióza. Způsobuje ji střevní tasemnice škulovec široký. Nemocí se nakazil sedmatřicetiletý muž poté, co snědl jikry štiky z přehrady Lipno, uvedli vědci z Biologického centra Akademie věd. Vajíčka parazita mohl do přehrady zanést turista z oblasti, kde se škulovec běžně vyskytuje, například z Ruska, dodali odborníci.
V opavské nemocnici se léčí čtyři pacienti nakažení vzácným parazitem. Jedná se o liščí tasemnici, která se do lidského těla může dostat například pojídáním tepelně neupravených lesních plodů. V Česku už lékaři zaznamenali několik desítek pacientů s tímto onemocněním a jejich počet stále roste. Profesorka Libuše Kolářová z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se studiem tohoto druhu tasemnice dlouhodobě zabývá. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, jak se člověk tasemnicí nakazí, proč případů nákazy přibývá a kdy může být mazlení se psem rizikové.
Čeští vědci objevili v lososech na Aljašce tasemnici, která může parazitovat i na člověku. Lidé se touto tasemnicí můžou nakazit, pokud snědí nedostatečně tepelně upravené maso pacifických lososů. Mohlo by se to stát například při konzumaci sushi nebo sashimi vyrobených z této ryby.
Všichni jedli tatarský biftek ze syrového hovězího masa nebo krvavý hovězí steak
Hygienici v Moravskoslezském kraji evidují 14 laboratorně potvrzených případů nákazy
Inkubační doba je dlouhá, což komplikuje přehled o skutečné situaci
V péči lékařů jsou ale i další tři lidé. U nich parazita rozbory zatím nepotvrdily
Hygienici nevylučují, že by se počet nakažených mohl dále zvyšovat
