Čeští vědci upozorňují na dramatické změny v Antarktidě, tají i vrcholky ledovců, což se dříve nestávalo. Na vině jsou nečistoty, které přináší vítr z odledněných a vyschlých částí a které se na vrcholcích hromadí. Tmavé znečištěné plochy více pohlcují sluneční záření a absorbují více tepla, což urychluje tání.
Největší ledovec světa A23a se nachází poblíž Antarktidy severně od souostroví Jižní Orkneje a rozlohou se vyrovná Zlínskému kraji. Odborníci očekávali, že se bude plavit po nejmohutnějším oceánském proudu a postupně tát. Jenže místo toho se chytil do "pasti".
Na vlastní oči viděla tající ledovce na Arktidě, Antarktidě i v rovníkových oblastech. Jako polární bioložku ji zajímají především mikroorganismy, které v extrémním prostředí dokážou přežít. Neméně zapáleně ale Marie Šabacká přibližuje, jak klimatické změny mohou dopadat na lidi, kteří na póly ani do tropů nikdy nevyrazili. V rozhovoru vysvětluje, proč Zelená dohoda není hrozba, ale příležitost.
Ledovec Adamello se úplně rozpustí do roku 2080, uvádí deník La Repubblica a další italská média s odkazem na výsledky studie italských vědců z projektu Climada. Do této doby roztaje i za předpokladu, že se podaří dodržet mezinárodní klimatické závazky. Pokud se je dodržet nepodaří, mohl by ledovec zmizet ještě dříve.
Cestování na nejjižnější kontinent Země dosáhl nového milníku. Počet návštěvníků v letošní turistické sezoně podle předpokladů poprvé dosáhne sta tisíc, což je čtyřicetiprocentní skok oproti předchozímu rekordu, upozornil na nejnovější data server BBC Earth. Navzdory přísným bezpečnostním opatřením mohou lidé představovat podle vědců pro kontinent biologický hazard.
Ledovec se začal posouvat poté, co byl usazený na mořském dně přes tři desítky let. Obří kus ledu pojmenovaný A23a o rozloze téměř 4000 kilometrů čtverečních se v roce 1986 oddělil od antarktické pevniny, brzy však zakotvil ve Weddellově moři, a stal se tak prakticky ledovým ostrovem. V uplynulém roce se však začal unášet značnou rychlostí pryč a nyní se chystá vyplout mimo vody Antarktidy.
Od antarktického Bruntova ledovce se odlomila obří ledová kra o rozloze asi 1550 kilometrů čtverečních. To je přibližně třikrát více než plocha celé Prahy. Podle vědců se jedná o přirozený proces, který nesouvisí se změnami klimatu. Britští glaciologové, kteří na místě spravují výzkumnou stanici, zachytili masivní puklinu na kameru.
Ledovce, které pokrývají vysoké pohoří na severozápadě Číny, tají v posledních letech rychleji, než tomu bylo ještě před pár desetiletími. Spolu se zvyšující se teplotou představují pro obyvatele žijící pod jejich úpatími hned několik problémů, mimo jiné častější záplavy a také období sucha.
Tání ledových příkrovů v Grónsku a na Antarktidě odpovídá nejhoršímu možnému scénáři Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) ohledně zvyšování hladiny oceánů. Vyplývá to z nové studie publikované v magazínu Nature Climate Change, podle níž ledovce z Grónska a Antarktidy zvedly hladinu oceánů od roku 1992 o takřka 1,8 centimetru.
Zní to šíleně. Jeden den s vysokou teplotou by nebyl problém, ale je zarážející, že tahle teplá vlna trvá už od prosince, říká vedoucí Centra polární ekologie Jihočeské univerzity Marie Šabacká. V sibiřském městečku Verchojansk o víkendu naměřili teplotu 38 °C. Vysychá tamní permafrost, takže jsou mnohem častější takzvané zombie požáry a narušuje to celý vodní cyklus, vysvětluje.
Park Sokolniki je pro Moskvany tradiční destinací, kam si v zimě chodí zabruslit nebo zalyžovat. Letos však teplé počasí tyto aktivity ohrozilo, teplota v hlavním městě Ruska je v prosinci nejvyšší za 133 let. Podobné problémy s rostoucími teplotami mají i lidé v jiné typicky mrazivé oblasti - na americké Aljašce.
S výraznými dopady klimatických změn se potýká i Švýcarsko, které se otepluje dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr. Zemi trápí dlouhodobé tání sněhu a ledu. Ubývá i množství ledovců, které lákají turisty. Podívejte se na fotografie, které výrazné změny v Alpách zachycují.
Aljašku trápí kromě rozsáhlých požárů také tání ledovce. Kajakáři v aljašském jezeře našli tři mrtvá těla Evropanů, kteří se zde plavili v úterý 30. července v ranních hodinách. Tři lidé přišli o život údajně kvůli kusům ledu, které těla obklopovaly. Vzhledem ke zvyšujícím se teplotám způsobuje oddělující se led z ledovce Valdez dramatické zvyšování hladiny vody v jezeře. Záběry pochází z následujícího dne po tragédii.
Minimálně od konce 70. let minulého století na dvou zemských pólech docházelo k opačným jevům. Na severu pomalu roztával led, zatímco na jihu jeho množství rostlo. Posledních pár let to ale už neplatí. Jak zjistili vědci z americké NASA, led ubývá i na Antarktidě.
Sezona tání letos zasáhla Grónsko dříve, než je obvyklé. Ostrov přišel minulý čtvrtek během jediného dne o dvě miliardy tun ledu, což se v prostředku června nestává. Pokud bude situace pokračovat, může letošní rok překonat dosud naměřené rekordy.
V tomhle ročním období by mělo v Grónsku tát čtyřikrát méně ledu, upozorňuje ekolog Alexander Ač. Svět obletěl snímek psí smečky, která vypadá, jako kdyby běžela po hladině moře. Ve skutečnosti se spřežení na fotce dánského vědce brodí vodou z tajícího ledovce na severozápadě ostrova. Průměrná teplota v Grónsku je teď asi o jeden a půl stupně vyšší než průměrná teplota v minulém století, říká Ač. Bez vlivu člověka by téměř neexistoval důvod pro to, aby globální teplota rostla. Odhady klimatických i ekologických modelů se spíše zhoršují, dodává.
Na paradoxní proces u grónského kontinentálního ledovce zaviněný uvolňováním metanu přišel mezinárodní vědecký tým. Nechyběli v něm ani čeští zástupci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Studie ukazuje, že biologické procesy pod ledem mohou ovlivňovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře a následně i celoplanetární klima. Studie vyšla 3. ledna v prestižním světovém časopise Nature.
Možnost, že byste našli indický ostrov Ghoramara na mapě, se každý rok zmenšuje. Dnes má asi 4,5 čtverečního kilometru, přitom před dvaceti lety byla jeho rozloha téměř dvojnásobná. Kvůli klimatickým změnám však jeho obyvatelům mizí půda doslova pod nohama. Na ostrově jich žije ani ne pět tisíc. Pokud by jim vláda nabídla bezpečnější místo, což se zatím nestalo, přesídlili by tam. "Pokud na ostrov udeří tsunami nebo tajfun, budeme vyřízeni," říká jeden z představitelů ostrova Sanjiv Sagar.
V červnu se od ledovce Helheim v Grónsku odlomil ledovec o velikosti dolního Manhattanu. Jev se podařilo zachytit americkému fotografovi Lucasi Jacksonovi. Ledovce v Grónsku dlouhodobě trpí vlivem klimatických změn. Jejich proměny zkoumá od roku 2015 i projekt NASA.
Tání ledovců v rakouských (podobně jako v sousedních italských a švýcarských) Alpách pokračuje rychleji, než se předpokládalo. V polohách nad 3000 metrů býval sníh celoročně, dnes tu v létě zbyly pouze špinavé zbytky ledovců překryté bílými plachtami, které je mají chránit před sluncem. Do konce století mají podle vědců ledovce zmizet z Alp úplně.
Vědci z newyorské univerzity natočili velkolepé oddělení masy ledu od ledovce Helheim ve východní části Grónska. Celá akce trvala asi 30 minut. Příčinou oddělení ledovce byl vliv globálního oteplování, které způsobilo nárust hladiny moře.
Na řece Mandavě ve Varnsdorfu platí druhý stupeň povodňové aktivity. Hladina stoupla během noci, v 05:00 dosáhla 96 centimetrů, stav pohotovosti se tu vyhlašuje při 90 centimetrech. Vyplývá to z údajů Českého hydrometeorologického ústavu. První stupeň povodňové aktivity platil na Mandavě ve Varnsdorfu od pondělních 20:00, během noci tak hladina stoupla přes 25 centimetrů. Hladiny toků v České republice se budou podle meteorologů zvedat kvůli dešti a tajícímu sněhu i v následujících dnech, povodňové ohrožení se ale nečeká. Na únor poměrně teplo bude do čtvrtka, kdy se očekávají nejvyšší venkovní teploty. Rtuť teploměru vystoupá nad deset stupňů Celsia.
Výstraha před povodněmi, kterou meteorologové vyhlásili v neděli, už neplatí. Hladiny řek rozvodněných kvůli tajícímu sněmu začaly v noci klesat. Vodní toky na Šumavě v neděli dosáhly druhého povodňového stupně, na první povodňový stupeň se dostaly řeky v podhůří Krkonoš a Orlických hor. Na některých tocích Orlických hor nižší povodňový stupeň stále platí - rozvodněné jsou v Březné v Hoštejně a Moravské Sázavě v Lupěném. Bdělost platí také na Jizeře v Železném Brodě.
V důsledku oteplení, deště a tání sněhu se v neděli zvedly hladiny některých šumavských řek. Na druhý povodňový stupeň vzstoupaly Vydra v Modravě a Otava v Rejštejně. Ještě večer by se mohly druhé povodňové stupně objevit na více místech. Meteorologové nevyloučili, že v noci a nad ránem mohou řeky místy krátkodobě překročit i třetí, tedy nejvyšší povodňový stupeň, je to ale málo pravděpodobné.
Ital chce odvážným experimentem poukázat na globální oteplování a motivovat lidi k větší zodpovědnosti k přírodě.
V Kanadě se nachází desetina všech světových ledovců. Pokud lidé radikálně nezmění svůj přístup k životnímu prostředí, čeká je katastrofa, varují kanadští vědci.
