Světelné znečištění za stále větší problém považuje astronom a iniciátor vzniku Beskydské oblasti tmavé oblohy Jan Kondziolka. Hrozbou je především přibývající LED osvětlení ve studených tónech. Světelný smog podle něj škodí nejen přírodě, ale i lidem, kterým může způsobovat například potíže se spánkem.
Světelné znečištění v Evropě zasahuje 99 procent obyvatel a za poslední čtvrtstoletí vzrostlo o polovinu. Ohrožuje lidské zdraví a rizikem je také pro přírodu. I proto si jej vybralo Česko jako jednu z priorit svého předsednictví v Radě Evropské unie. Na rozdíl od ostatních problémů životního prostředí má poměrně snadné řešení - méně svítit, říká za české předsednictví Anna Pasková.
Hvězdy lze ve městech pozorovat o poznání hůř než na venkově, často nejsou vidět vůbec. Může za to jev zvaný světelné znečištění. Ten s sebou podle vědců nese i závažnější důsledky. V ohrožení je nejen lidské zdraví, ale především příroda, varuje Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. Téma chce ministerstvo životního prostředí zvednout během předsednictví Rady Evropské unie.
Poctivě zhasínat všechna světla uvnitř místnosti je dlouhodobě jednou ze základních rad, které lékaři dávají lidem, jimž se v noci nedaří usnout. Kvalitu spánku ale může zhoršovat i umělé osvětlení z ulice, což pak zejména u dětí a dospívajících vede k výkyvům nálady a mnohdy až k duševním problémům. S tímto zjištěním přišli v nové studii vědci z amerického Národního ústavu pro duševní zdraví.
Přehrada Šance v Beskydech se dočkala nového osvětlení, to však sklízí kritiku za to, že vytváří zbytečně velký světelný smog, a to navzdory tomu, že byla na místě v roce 2013 založena Beskydská oblast tmavé oblohy. Správce přehrady však kritiku odmítá, podle něj je míra světla na fotografiích zkreslená.
Rok od roku bohatší světelná výzdoba v městech negativně působí na lidský organismus. Podle místopředsedy České astronomické společnosti Pavla Suchana by proto lidé měli se světly raději šetřit a chovat se ohleduplně. Jaký dopad má nejčastěji používané modré světlo na lidské zdraví a kde si odpočinout od světelného znečištění?
V pátek 27. července nastane nejdelší zatmění Měsíce v tomto století. Jedná se o mimořádnou událost, úkaz totiž potrvá téměř hodinu a tři čtvrtě. Delší zažije lidstvo až v roce 2123. Podívanou tentokrát lidem nezkazí ani přesvícená města s příliš světlou oblohou. Pozemšťané se nicméně každodenně okrádají o úchvatné úkazy na obloze. Světelný smog, způsobený nadměrným a chybným způsobem osvětlení, skryl většinu hvězd na obloze, ve městech jich tak k vidění zbývají z tisícovek pouhé desítky.
Částice plastů se uvolňují z kosmetiky i syntetického oblečení, jsou jich plné oceány, upozorňuje Jan Freidinger z hnutí Greenpeace. Ryby si je podle něj pletou s přirozenou potravou, mikročástice na sebe navíc vážou nejrůznější toxické látky. Milovníci ryb podle vědců snědí až 11 tisíc mikroplastových částic ročně, říká. Klasických plastů může být do roku 2050 v oceánech víc než ryb. V nakládaní s plasty podle Freidingera máme velké rezervy. Jen třetina plastů ze žlutých kontejnerů se zrecykluje, zbytek většinou skončí na skládce, dodává.
Podle studie České astronomické společnosti je nová chráněná krajinná oblast Brdy velmi zajímavá kvůli tmavé obloze i nočním ekosystémům. V lokalitě totiž prakticky neexistuje umělé osvětlení. Podle astronomů jsou tak Brdy vhodné k pozorování noční oblohy. Navíc umělé světlo neomezuje ani živočichy, především pak ty noční.
Tma v noci již není samozřejmostí. A tato skutečnost přináší spoustu rizik nejen pro člověka, ale také pro živočichy a rostliny, o nemožnosti pozorovat hvězdnou oblohu ani nemluvě. Proti světelnému znečištění se rozhodli bojovat středoškolačky z Ondřejova. Jejich projekt Zachraňme tmu zvítězil v anketě o nejlepší dobrovolnický počin Gratias Tibi.
Blíží se svátek svatého Vavřince (10. srpna) a s ním i každoroční srpnový meteorický roj Perseid, "slz svatého Vavřince". Ideální podmínky však nastanou až na Zuzanu a na Kláru. Kromě meteorické podívané se půjde pokochat krásným seskupením dorůstajícího Měsíce s Marsem a Saturnem a jasnou hvězdou Antares. Při troše štěstí půjde zahlédnout i Mléčnou dráhu, Jupiter či hvězdokupy Plejády a Hyády.
