Neuvěřitelná cesta života. Tak by se dal ve zkratce popsat příběh britského dobrodruha Karla Bushbyho, který jde kolem světa už 27 let. Pěšky. Jen s batohem, neuvěřitelným odhodláním a dvěma pravidly, kterých se navzdory všemu drží od samého začátku. Jedno z nich teď ale může jeho téměř tři dekády trvající cestu zastavit. Těsně před cílem.
George a Josh Kohlerovi, otec a syn z Anglie, se letos v březnu vydali na mimořádnou misi: na kole chtějí objet celý svět. Během víc než roku plánují projet čtyři kontinenty, desítky zemí, nastoupat výškový ekvivalent 22 Mount Everestů, urazit přes 29 tisíc kilometrů a také překonat hned několik Guinessových rekordů.
V roce 1998 se rodil Google, v Británií byla panovnicí Alžběta ll. a čeští hokejisté na Turnaji století v Naganu vyhráli zlaté olympijské medaile a na druhém konci zeměkoule se britský výsadkář Karl Bushby vydal z Chile na cestu kolem světa – pěšky. Měl 500 dolarů v kapse, 58 tisíc kilometrů před sebou a odhodlání, které by vydalo na několik životů. Teď, po 27 letech, se konečně blíží domů.
Přinášíme vám výběr dvanácti výrazných fotografií, které dokumentují zajímavé události, kulturní tradice a přírodní scenérie z celého světa za uplynulý týden. Tyto snímky zachycují sílu emocí a příběhů, jež vás vtáhnou do atmosféry posledních dní plných dramatických událostí, zvratů i významných momentů.
Na plnění snů není nikdy pozdě. To dokazují dvě osmdesátnice, Ellie Hamby a Sandy Hazelip z amerického Texasu, které se rozhodly, že dobrodružství nezná žádné věkové omezení. V 81 letech tak vyrazily na 80denní cestu kolem světa a staly se mediální senzací, inspirací i miláčky sociálních sítí.
Z jeptišky se stává múza, šimpanz zavřený v zoo přemítá o světě, fanoušci prožívají basketbalový zápas. Přes 419 tisíc fotek ze všech koutů planety ukazuje náš svět v celé šíři – od radostných momentů po ty, které budí kontroverze. Mezi nejlepšími snímky prestižní fotografické soutěže nechybí ani práce českých autorů.
Humor, emoce, všední chvíle i nečekané momenty. Každá fotografie je zastavený okamžik lidského života. Od momentky dívky s cigaretou na londýnské ulici přes nafukovacího krokodýla až po novou inscenaci slavného „polibku na Times Square“ od Julie Deanové nebo odpočívajícího kuchaře v Hongkongu na snímku Jamese Tyea. Takto vidí svět nejlepší street fotografové.
I cesta může být cíl. Touto myšlenkou se řídil dánský světoběžník Thor Pedersen, který se rozhodl procestovat všechny země světa, aniž by jedinkrát vstoupil na palubu letadla. Jeho dobrodružná mise ho zavedla do míst, kde na něj mířili zbraní, prodělal mozkovou malárii a kvůli covidu zůstal dva roky uvězněný v Hongkongu. Nakonec ale do cíle dorazil – i když mnohem později, než plánoval.
Některá jídla se stala ikonami svých zemí – třeba francouzský croissant, japonské sushi nebo indické curry. Jiná si své místo na talířích vydobyla nenápadně a postupně. Ať už jste vášniví cestovatelé, nebo jen milovníci dobrého jídla, tenhle kvíz vás provede kulinární mapou světa.
Americký prezident Donald Trump zřejmě sní o návratu k mocenskému uspořádání světa podle starého modelu – jedno území, jedna velmoc. Podle analýzy deníku The New York Times usiluje o tiché rozdělení světa mezi Spojené státy, Rusko a Čínu. Inspiraci hledá u historických impérií i u autoritářských vůdců současnosti.
Když se řekne "útěk z civilizace", mnohým se vybaví romantická představa o volnosti, hvězdách nad hlavou a žití mimo systém. Jenže málokdo se do takového způsobu bytí skutečně pustí. Tenhle kluk s batohem ano. Jan Bednář alias Nomád se společně se svým věrným psím společníkem Obi-Wanem vydal na pouť, která změnila všechno. Nejen směr jeho cesty, ale především jeho život.
Zaniklá místa i nesmrtelné klenoty. Ačkoliv se česká židovská ghetta mohou v některých aspektech lišit, všechny spojují tragédie spjaté s druhou světovou válkou, pogromy a někdy také rozsáhlými požáry. Prohlédněte si snímky zachovalých i zmizelých míst a budov a projděte se historií židovských ghett na našem území. Které čtvrti neztratily své silné kouzlo a kde najdete pouhé trosky či náhrobky?
Americký prezident Donald Trump úřaduje ve svém druhém funkčním období prvních 100 dnů a podle ekonoma Petra Bartoně se zatím zdá, že jeho politika je spíše chaotickou improvizací, nežli nějakou promyšlenou strategií. "Pokud to je šachová partie, tak má tolik rozměrů, že si na to budete muset pozvat nějakého ufona," komentuje zejména zahraniční politiku USA ve Spotlight News.
Společné jedení z jednoho talíře nebo házení svatební kytice patří mezi zvyky, které dobře známe i u nás. Za českými hranicemi ale narazíme na rituály, které nás zaskočí, pobaví nebo dokonce šokují. Balancují totiž na hraně mezi folklorem, mystikou i komedií. Platí zkrátka: jiný kraj, jiný mrav.
Donald Trump má rád show a drama. "A pokud to bylo jeho cílem, tak se mu to daří dobře," glosuje amerikanista a bývalý diplomat Bořek Lizec. "Myslím si, že Trump přišel s vizí principiálně změnit chování Spojených států, a to jak v politické, tak v ekonomické oblasti. S tím byl zvolen a to se od něj dalo čekat," dodává Lizec pro Spotlight Aktuálně.cz.
Jakkoli bizarní se cizincům může zdát šlehání pomlázkou a polévání studenou vodou, Češi žasnou nad tím, jak Velikonoce oslavují lidé v zahraničí. Jedna z nejkontroverznějších tradic z pohledu katolické církve se drží na Filipínách, kde se k oslavě zmrtvýchvstání Ježíše Krista nechávají lidé dobrovolně bičovat a přibít ke kříži.
Waldemar Matuška ve slavné písni zpívá, že bájné Eldorádo lze najít v nás samotných. Nálezci skutečných pokladů by však mohli nesouhlasit. Nezměrná bohatství ukrytá hluboko pod zemí či na mořském dně čekala na své nalezení stovky i tisíce let. Podívejte se na nejznámější nalezené poklady světa. Od Tutanchamonovy hrobky přes relikviář svatého Maura až po poklad z Vysoké u Jevíčka.
Opuštěné hotely, psychiatrické léčebny, divadla nebo celé ostrovy, města a vesnice. Mezi důvody, proč v takových oblastech po celém světě už nikdo nepobývá, najdeme živelné pohromy a také tragické historické události, které tudy často nemilosrdně prošly. Podívejte se do galerie na místa, která ve vás vzbudí poetické i postapokalyptické pocity.
Kdysi patřily mezi vyhledávané destinace, kam se sjížděly davy návštěvníků. Když se po nich ale místo lidí prošly dějiny nebo ekonomická krize, o svůj lesk přišly a zapomnělo se na ně. Hřbitov vlaků v Bolívii, kyperské město Varosha či bývalé vězení Rummu v Estonsku. Podívejte se na dechberoucí opuštěná místa, o které člověk ztratil zájem a postupně si je bere zpět příroda.
Představte si, jak světová města vypadala před více než sto lety – Paříž ještě neznala Eiffelovku, New York se teprve chystal vyrůst do výšky a pražské tramvaje se míjely s kočáry i prvními automobily. Bez moderního ruchu, vizuálního smogu a zástupů turistů měla tato města úplně jiný charakter. Galerie nabízí působivé srovnání.
Jiný kraj, jiný mrav, říká se. Jak se ale liší světové země v sexualitě, ukazují různé průzkumy veřejného mínění. Nejvíce hrátek si užívají Řekové, naopak zdrženlivější jsou země Dálného východu a východní Evropy. A jak jsou na tom Češi? Ti mají méně sexu než v minulosti a za život vystřídají průměrně pět sexuálních partnerů.
Hustý černý kouř stoupající z komínů lze čas od času pozorovat každou zimu třeba i v tuzemsku. Na světě jsou však místa, která toxickými oblaky štiplavého kouře ničí okolní přírodu i lidské zdraví už dlouhé dekády. Bez přestávky každý den. Podívejte se na řeky, do kterých byste rozhodně neměli vstupovat, i města, kde se lidé nedožívají ani padesáti let.
Ročně je navštěvují miliony věřících. Ať už je to samotné centrum římskokatolické církve ve Vatikánu, místo narození Ježíše Krista či posvátná řeka Ganga v Indii. Výprava na významná poutní místa je pro stoupence mnoha náboženství úkolem, kterému by rádi dostáli alespoň jednou za život. Podívejte se na ta nejdůležitější z nich.
Strach nás děsí a zároveň přitahuje. Celý svět je navíc plný míst opředených záhadami a tragickou minulostí. Mnohá z nich proto mají obývat duchové. Ať už jde o hrady, opuštěné ostrovy, lesy, či hřbitovy. Máte pro strach uděláno? Podívejte se na místa s temnou minulostí, kde lidé pociťují úzkost a nevysvětlitelný chlad na zátylku.
Který ze zaniklých států měl na vlajce znak žlutého kladiva a kterému náležela černo-žluto-bílá vlajka? Vyzkoušejte si v kvízu své znalosti vlajek zaniklých státních útvarů.
Na světě leží téměř dvě stovky států, které jsou členy Organizace spojených národů. Mnohé z nich jsou známé, některé jsou ale tak malé, že je naleznou jen skuteční znalci. Jak uspějete vy? Vyzkoušejte si velký kvíz Aktuálně.cz.
