Čeští zemědělci zdražují a podle supermarketů zvedají ceny víc, než je nutné. Šéf svazu obchodníků dokonce farmáře obvinil, že záměrně šroubují ceny před volbami. Agrárníci se brání, že jde o nesmysl. Obě strany přitom používají jiná data, navíc podle ekonoma Petra Bartoně mají "máslo na hlavě" obchodníci i zemědělci.
Obchodníci za poslední měsíce šponovali ceny většiny potravin výš a rychleji, než jak zdražovali dodavatelé či zemědělci. Nyní sice nárůst cen zbrzdil a některé ve srovnání s rekordními hodnotami dokonce mírně klesly, další vývoj je ale nejasný. Zástupci obchodů tvrdí, že od ledna opět zdraží. Aktuálně.cz přináší srovnání, kdo má na zvýšení cen největší podíl.
Finální podoba novely zákona o významné tržní síle zvýhodňuje podle Svazu obchodu a cestovního ruchu holding Agrofert. Novelu v pátek schválila sněmovna. Podle prezidenta svazu Tomáše Prouzy na poslední chvíli prosazené pozměňovací návrhy poslanců hnutí ANO směřují proti původnímu záměru zákona, který má chránit menší firmy před tržní silou větších společností.
Čeští vinaři odmítají případné zavedení spotřební daně na produkci tzv. tichého, tedy nešumivého vína. Podle nich by to poškodilo tuzemský trh a zvýhodnilo zahraniční vinaře. Řekl to prezident Vinařské unie ČR Ondřej Beránek. V současnosti v Česku platí nulová spotřební daň na tiché víno a podle průzkumu vinařů změnu nepodporuje žádná z velkých politických stran.
Na Velký pátek budou muset mít letos všechny obchody zavřeno. Běžně přitom nesmějí být prodejny nad 200 metrů čtverečních podle zákona o prodejní době v maloobchodě v provozu jen na Velikonoční pondělí. Aktuální nařízení ale vyplývá z platného vládního usnesení v boji proti koronaviru, kdy ve státní svátky mohou fungovat jen čerpací stanice, lékárny či prodejny na letištích nebo nádražích.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vydalo na výzvu profesních organizací stanovisko k maloobchodnímu prodeji velikonočních výrobků, jako jsou dekorace či pomlázky. Sdělení ministerstva zveřejnil na svém webu Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. Řetězce už dříve toto zboží nabízely, považovaly ho podle do té doby dostupných výkladů za výjimky ze zákazu maloobchodního prodeje.
Evropská unie už vyhlíží návrat cestování. Zavedení "covid pasů", jejichž parametry ve středu představila Evropská komise, vítá ministr zahraničí Tomáš Petříček i čeští europoslanci. Podle Petříčka je klíčové, aby absolvování testu nebo existence protilátek v těle měly v certifikátu stejnou váhu jako očkování.
Vláda by se příště na změně opatření měla podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) nejdříve dohodnout, a teprve poté o ní mluvit do médií. Svým postupem podle svazu opět v mnoha lidech vzbudila naděje, když o otevření prodejen mluvila jako o hotové věci. Obchodníci znovu zbytečně investovali desítky milionů korun do přípravy na obnovení provozu.
Svaz obchodu a cestovního ruchu navrhne po vzoru Německa snížení DPH na potraviny. Její hodnota by se tak z 15 procent mohla snížit na deset procent. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl prezident svazu Tomáš Prouza. Návrh svazu je reakcí na novelu zákona o povinných kvótách na potraviny na pultech obchodních řetězců, kterou svaz kritizuje.
Slevové akce se u velkých obchodních řetězců rušit nebudou a nízkopříjmových skupin obyvatel se změny v chystané novele zákona nedotknou. Na Žofínském fóru to řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).
Evropská legislativa ohledně dvojí kvality potravin se stihne schválit do evropských voleb, které budou v druhé polovině letošního května, věří eurokomisařka Věra Jourová. Uvedla to na kulatém stole, na kterém se zástupci obchodních řetězců hovořila právě o této problematice. Podstatou problému je především stav, kdy se pod jednou marketingovou značkou a ve stejném obalu skrývá v různých státech odlišné složení potravin. Složení je však řádně uvedeno na obalu.
Albert na Chodově, DM drogerie ve Velkém Týnci, Lidl v Ostravě a Siko koupelny na pražském Zličíně. To jsou čtyři vítězové třetího ročníku soutěže Diamantová liga kvality. Ta se při hodnocení obchodů opírá významně o nákup "neznámého zákazníka" - takzvaný mystery shopping.
Zprostředkovatelé nabídek energií by měli být regulováni a mít stejné povinnosti jako obchodníci, kteří jsou držiteli licence. Po dnešním jednání zástupců státní správy a obchodníků s energiemi, které na ministerstvu průmyslu a obchodu uspořádal Svaz obchodu a cestovního ruchu, to uvedl prezident svazu Tomáš Prouza. Právě na trh s energiemi se podle nedávného vyjádření České obchodní inspekce v podobě takzvaných "energetických šmejdů" přesunula problematika nekalých obchodních praktik z klasických předváděcích akcí, kde byly nabízeny například hrnce.
Prouza střídá v čele Svazu obchodu a cestovního ruchu Martu Novákovou, která byla jmenována ministryní průmyslu a obchodu.
Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková nám oznámila: "Žádný ministr zemědělství není jmenován bez požehnání Agrární a Potravinářské komory."
Budou české obchody zavřeny kromě některých svátků také v neděli? Část prodejců to navrhuje, větší podporu však zatím nemají.
Hygiena při prodeji nebalených potravin není na dostatečné úrovni - rezervy jsou jak na straně obchodníků, tak i v chování zákazníků. Právě během zimního období častěji hrozí různé virózy, navíc před Vánoci přibývá počet nakupujících.
Tuzemští zemědělci nyní podle Mariana Jurečky prodávají litr mléka zhruba za stejnou cenu jako v roce 2004, kdy čtvrtka másla stála 25 korun. Dnes je to více jak jednou tolik. Obchodníci se ale brání, že jejich marže vysoká není, v průměru prý dělá 14 procent.
Vysoká cena másla není podle Svazu obchodu a cestovního ruchu způsobena vysokými maržemi obchodníků, ale nedostatkem mléčného tuku a zvýšenou poptávkou po másle. Do této oblasti by vláda zasahovat neměla, reagují řetězce na plány ministerstva financí a předsedy vlády.
Čeští obchodníci sdružení v Asociaci českého tradičního obchodu (AČTO) vystupují ze Svazu obchodu a cestovního ruchu. Rozhodla o tom valná hromada asociace. Z dalších členů o vystoupení uvažují skupina COOP či řetězec Hruška. Mezi členy AČTO jsou mimo jiné prodejny Enapo, Eso market, Družstvo CBA, Čepos, Brněnka, Sklizeno či výrobci Plzeňský Prazdroj a Rudolf Jelínek. Členy Svazu obchodu jsou z maloobchodníků převážně zahraniční řetězce. "Čím dál tím více se lišíme v názorech na řešení situace v maloobchodu v ČR," řekl šéf asociace Zdeněk Juračka. Týká se to například názorů na zákon o významné tržní síle, podnákupní ceny nebo obchodní obslužnosti venkova.
V pondělí 8. května opět platí zákaz prodeje ve větších obchodech. Varování Svazu obchodu, podle něhož přijdou o práci tisíce zaměstnanců, se ale zatím nenaplňuje. Naopak: prodejny stále shánějí nové pracovníky. Zákaz je však znát na tržbách řetězců - část zákazníků sice nakoupí jindy, část ale utratí peníze úplně jinde. Výklad zákona opět vyzkouší e-shop Alza, když v pondělí nechá své prodejny otevřené.
Průzkum potravinářské komory, která sdružuje dodavatele, naštval Svaz obchodu, který hájí zájmy supermarketů. Podle průzkumu komory mají obchodníci na některých potravinách až stoprocentní marže. "Průzkum je účelový, o předražených potravinách ale nemůže být řeč," tvrdí šéfka Svazu obchodu Nováková.
Svaz obchodu a cestovního ruchu ve čtvrtek dopoledne ukázal nejnovější studii ohledně vylidňování venkova. Podle této studie pokračuje odchod mladých a vzdělaných lidí do měst. Nejvážnější situace existuje v odlehlých oblastech, které jsou nejvíce vzdálené od krajských center a lidé se do nich jen obtížně dostávají hromadnou dopravou. Studii si objednali zástupci obchodu a cestovního ruchu, kteří chtějí po politicích a státních úřednících, aby vážnou situaci řešili větší podporou venkova a podnikatelů.
Ostravský hypermarket Globus a znojemský Albert získaly nejvíce bodů v prvním ročníku akce pořádané Svazem obchodu. Do hodnocení se přihlásilo 19 prodejen z největších řetězců. Menší sítě nebo samostatné prodejny se nezúčastnily, jejich asociace brzy představí vlastní systém certifikace.
Podle letáků s akčními nabídkami potravin nakupuje sedm z deseti domácností, ukázal nový průzkum společnosti Gfk. Přítomnost českého a regionálního zboží je při výběru nákupního místa důležitá pouze pro šest procent domácností. Obliba řetězců u spotřebitelů meziročně mírně vzrostla.
