Nechat si odnosit dítě náhradní matkou je v podstatě medicínskou léčbou neplodnosti. Ve světě se k této metodě leckde přistupuje otevřeně a svědomitě. U nás jde o praktiku, kterou obstupuje šedá zóna. S čím se musí všechny zúčastněné strany u náhradního mateřství vyrovnávat, vysvětluje v rozhovoru advokát Lukáš Mach.
Dominika je zkušená náhradní matka. Mirka naopak vlastní děti mít nemůže. Aktuálně.cz mapuje příběhy dvou žen, které mají zkušenosti s takzvaným surogátním mateřstvím. V Česku je náhradní mateřství skryté v šedé zóně, není zakázané, ale ani není právně ukotvené, což přináší nejistotu. Pro všechny.
V nové sérii Náhradníci ztvárnila polovinu páru, který se v neúspěšné snaze o dítě rozhodne pro surogátní, tedy náhradní mateřství. I přesto, že má herečka pro ty, kteří se pro tuto cestu rozhodnou, pochopení, osobně raději nechává věcem volný průběh. “Jde to mimo mě, protože je to proti přírodě. Když moje tělo nebylo schopno otěhotnět, tak to tak prostě je,” říká Jana Plodková.
"Pro homosexuální páry je to jediná cesta, jak přijít k biologickým potomkům. Je to téma pro etiku jako jakýkoliv jiný pár,” vysvětluje etička Barbora Řebíková k tomu, kdo by měl mít nárok přijít k dítěti s pomocí náhradní matky. "Já se sama nabídla," říká Radka Zítková, jež svému bratrovi a jeho manželovi darovala vajíčko pro náhradní matku. Jaká to má úskalí?
Existuje představa, že sňatky gayů a leseb mohou pohltit manželství muže a ženy jako oceán bájnou Atlantidu. Hle: magické myšlení. Co se rodin týká, máme palčivý problém úplně jinde.
Bezdětné páry a ženy, které si potřebují přilepšit, našly způsob, jak si vzájemně vypomoci. Bez právního rámce, na hraně zákona a podle úsloví, co není zakázáno, je dovoleno, se u nás rodí čím dál víc dětí náhradním maminkám, podle neoficiálních odhadů až 250 ročně. Svou dělohu a břicho "nepronajímají" za úplatu, to by bylo trestné. Dostávají nicméně finanční kompenzaci za bolestné či ušlý zisk, někdy se rovněž s biologickými rodiči domluví na dlouhodobé finanční podpoře.
