Čechy zabíjí bůček a cigarety. Ukazují to data Eurostatu, podle nichž se Česko stále drží v první desítce zemí, kde se umírá hlavně na srdeční choroby. Podle posledních dat vezmou tyto nemoci život více než 40 tisícům místních obyvatel ročně. Jsou taky jedním z nejčastějších důvodů, proč lidé skončí v nemocnicích - tvoří pětinu všech hospitalizací. Jak člověk pozná například infarkt?
Veronika Rosová do Portugalska přijela poprvé před 19 lety. Ještě jako studentka vyrazila s kamarádkou stopem. Dva roky nato se přestěhovala za přítelem do malého rybářského městečka Olhão, zhruba 12 kilometrů od algarvské metropole Faro. Dnes se svým manželem podniká na solných polích.
Letošní pokus rybářů a vědců s roztokem chloridu sodného v řece Bečvě nemohl ohrozit kvalitu vody, ani tamní flóru a faunu. Tvrdí to zástupci hustopečské rybářské organizace, kteří v pátek kvůli podezření ohledně porušení vodního zákona vypovídali na České inspekci životního prostředí. Odkazují na studie odborníků i rozhodnutí zlínského krajského úřadu, podle kterého o porušení zákona nešlo.
Žlutá pramenitá jezírka v zásadité půdě v provincii Čching-chaj na severozápadě Číny připomínají obrovská smažená vejce. Podle místní televize jsou ve městě Mang-ja tisíce malých slaných pramenů, které mají převážně azurovou, tmavě modrou, bílou a hnědou barvu. Žlutý pramen je velmi vzácný.
Ve vesnici Kvankhidatl na jihu Ruska místní vyrábějí sůl jedinečnou a starobylou metodou. Tvrdí, že ji dokážou udělat nejčistší a nejchutnější na světě. Reportáž Rádia Svobodná Evropa ukazuje den ve společnosti jedné z posledních dagestánských rodin, která se tímto způsobem už po generace živí.
Na Burlinském jezeře v ruském Altajském kraji vedou koleje pod vodou. Vlak po nich vozí sůl, která se těží ze dna. Každoročně se jí vytěží 65 tisíc tun.
Keltská mořská sůl je vytěžená tradičním způsobem v Guérande ve Francii, proto je momentálně nejzdravějším a jedním z nejdražších druhů soli na trhu. Mělká slaniska bretaňské Guérande jsou tvořena velmi jedinečným typem jílu, který má čistící funkci vody. Ruční sběr je v Guérande tradicí už po tisíciletí, zdejší sůl obsahuje nejširší spektrum makrominerálů potřebné pro organismus a mnohdy ji najdeme v obchodech také ve formě “sel Gris”, tedy šedé soli. Ceny v u nás se pohybují od 85 Kč za 100 gramů.
Půlkilový balíček himalájské soli stojí v Česku zhruba 30 až 80 korun. Je tak několikanásobně dražší než obyčejná bílá. Obchody vychvalují její čistotu a šetrnost k lidskému organismu. Růžová sůl je ale ve skutečnosti velký podvod na spotřebitele. Jak upozornil server Business Insider, není zdravější a její těžba naopak škodí životnímu prostředí.
Tým mezinárodních vědců tvrdí, že solná jeskyně Molhan v Izraeli je nejdelší na světě. Po posledním měření jim vyšla délka 10 kilometrů. Do této doby se za nejdelší solnou jeskyni světa považovala jeskyně Namakdan v jižním Íránu.
Největší solnou pláň na světě Salar de Uyuni naleznete na jihu Bolívie v nadmořské výšce 3650 metrů. Je to skvělé místo pro hru s perspektivou. Fotografie, které si tu uděláte, rozhodně budou stát za to. Celý výlet začíná u pohřebiště vlaků. Ty tu jsou odložené už od 40. let minulého století.
Nečekaně klidnou zastávkou na cestě do Chorvatska jsou Sečoveljské soliny u hranic s Chorvatskem. Kaskádovité mělké nádrže táhnoucí se až k obzoru jsou ideálním místem, pokud si chcete odpočinout od davů turistů. Na dřevěných chodnících se zároveň můžete nerušeně kochat i několika sty druhů ptáků a rostlin. Celá oblast blízko obce Seča je totiž chráněnou přírodní rezervací.
Nejčastěji se množství cukru pohybovalo od 70 do 80 procent. U některých nápojů ho dítě získá víc, než by mělo přijmout za celý den.
Firma T Machinery z Ratíškovic vyrobila přes sto tun vážící stroj na hlubinnou těžbu draselné soli. Zařadila se tak mezi zhruba pět firem na světě, které podobný typ strojů vyrábějí. Tento gigant dokáže vyrubat až osm tun soli za minutu. Za 60 milionů ho koupila ruská těžební společnost Uralkali.
Čeští vědci prokázali, že ledové květy neničí ozonovou vrstvu. Ledové květy jsou slané krystaly z mořské soli. Experti si mysleli, že vítr unáší jejich složku – slané aerosoly – do atmosféry. Ty umožňují takzvanou bromovou explozi, tedy intenzivní uvolňování bromu z mořské soli do atmosféry. Tato exploze přispívá k ničení ozonu nad Arktidou a Antarktidou. Brněnští vědci ale tuto dosavadní hypotézu vyvrátili. Dva roky je pozorovali pomocí speciálně upraveného mikroskopu a napodobili velice přesně dané prostředí. Jedině tak mohli dosáhnout daných výsledků.
Normy na potraviny pro vaření školních obědů jsou zastaralé, platí už přes 20 let. Obsahují například velké množství mléka, neřeší kvalitu potravin či pestrost stravy. Státní zdravotní ústav připravuje metodiku, která zohlední nové poznatky o výživě a mohla by spotřební koš nahradit.
Japonská univerzita vynalezla revoluční příbor, který sám generuje slanou chuť a není tudíž nutné jídlo solit. Vidlička je zatím ve fázi testování. Vyzkoušet si ji ale může kdokoli, a to jen v konkrétní japonské restauraci. Vynálezce hodlá nyní pracovat na příboru, který ošálí i milovníky cukru. Na pultech obchodů by se měla vidlička objevit v průběhu příštího roku.
Japonští výzkumníci vytvořili vidličku, která využívá elektrický proud, aby vytvořila pocit slané chuti na jazyku.
Neúspěšně dopadl pokus vysát sůl z paluby české lodi, která od pondělí blokuje labskou vodní cestu v Drážďanech. Náklad kvůli vysoké vlhkosti zhrudkovatěl a ucpal rozvody sacího bagru. Zhruba o půlnoci technici vysávání zastavili a krizový štáb nyní zvažuje jiný způsob vyložení soli.
Podle původních návrhů ministerstva školství by se ve školách nesměly prodávat nejen chipsy a cola, ale také ovocné jogurty, ochucená mléka ani vánočka či termix. S tím ale nesouhlasili zástupci potravinářů. Ministerstvo nakonec limity na množství soli, cukru a tuku u potravin nabízených dětem zmírnilo. Nově by si tedy děti ve škole mohly kupit i dříve zavrhovanou vánočku, tvarohový dezert Termix či třicetiprocentní eidam. Jogurtů, ochucených mlék či smetanových krémů typu Bobík a Lipánek zařazených do programu Mléko do škol se změny zatím nedotknou. Ve školách si je děti za dotovanou cenu budou moct koupit i nadále.
Tradiční české smetanové krémy jako Bobík nebo Lipánek, ale i některé ovocné jogurty zřejmě budou muset změnit recepturu. Dnes si je děti mohou za poloviční cenu koupit ve školách díky dotacím z Evropské unie. Ta však chce, aby byly méně sladké. Program Mléko do škol, který měl podpořit konzumaci mléčných výrobků, vznikal před více než deseti lety. Od té doby se začalo mnohem více dbát na zdravou stravu. Zástupci mlékařů odmítají navrhované velmi přísné limity, ale zároveň přiznávají, že množství cukru v těchto výrobcích budou muset snížit. A někteří na tom už pracují.
Ministerstvo školství chtělo ze škol dostat nezdravé colové nápoje, smažené hranolky či chipsy, mimo jiné proto, aby omezilo vzrůstající obezitu u dětí. Podle návrhu vyhlášky, kterou ministerstvo připravilo, bude však muset ze škol zmizet potravin mnohem více. Přísným limitům na množství soli, tuku a cukru totiž nevyhovují ani výrobky zařazené do projektu Mléko do škol. Problém mají některé ovocné jogurty, smetanové krémy, ochucená mléka. Přísné vyhlášce se brání potravináři, odborníci na výživu ho podporují.
Američtí výživoví odborníci si vzali na paškál oblíbený hamburger Big Mac z řetězce rychlého občerstvení McDonald´s a ukázali jeho konzumentům, jak ovlivňuje zdraví člověka. Nadměrná konzumace dvoupatrového hamburgeru může způsobit onemocnění cév a srdce a po prvních minutách vyvolává podobné mozkové změny, které navozují opiáty.
Kampaň odstartovala v první polovině června. Cílem je až do konce srpna propagovat polské potraviny v České republice a také na Slovensku.
Solení Čechů přesahuje několikrát denní doporučený příjem, říká garantka projektu "Vím, co jím" Václava Kunová. Dodává, že je nutné tlačit i na výrobce, aby snižovali množství soli ve svých produktech
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) na nás útočí nová epidemie: obezita. Česko se přitom při posledním měření dostalo na špici evropského žebříčku. Počet tlouštíků podle odhadů ještě poroste.
Loni klesla spotřeba chleba, hovězího masa, ovoce, zeleniny, brambor či cukru.
