"Byl to klukovský sen," vypráví majitel trampovny v Oldřichovském sedle v Jizerských horách Josef Heindorfer, kterému nikdo neřekne jinak než 'Koza'. Z trosek bývalé hájenky, kterou v roce 1993 koupil, vybudoval během let vyhlášený podnik. Na pečené vepřové koleno sem z hor slézají po setmění trampové i horolezci. "Teď se ale všechno hroutí, trampové vymírají," dodává vzápětí třiasedmdesátník.
Takzvané "hodolanské peklo" na Olomoucku, poválečný sběrný tábor spojený s odsunem Němců, mučením a vraždami mužů, žen i dětí, připomíná prozaická prvotina novinářky Veroniky Jonášové. Vyprávění nazvané Ada, které vydává nakladatelství Argo, je založené na autorčině rodinné historii. Předlohou se stal osud její praprababičky Hedwigy Müllerové.
Jakákoliv připomínka "organizovaného odsunu" Němců z českého pohraničí vyvolává bolestné vzpomínky na obou stranách, třebaže od jednoho z největších vysídlení lidí (téměř 3 miliony) uplynulo 25. ledna 2021 pětasedmdesát let. V dnešní galerii přinášíme vzpomínky těch, kteří byli do Německa vysídleni jako děti. A tak je potřeba jejich svědectví i vnímat.
Odsun, nebo vyhnání? Kdybych si měl vybrat, tak říkám vyhnání. Ukázalo se, že doba je vymknutá z kloubů, nejchudší obyvatelé vesnice si vybrali ty nejbohatší a vzali si jejich baráky, říká producent Martin Růžička. Film popisuje incident z konce 2. světové války v obci Tušť. Hodně jsem myslela na to, jak bych se zachovala já sama. A odpověď na to nemám, dodává herečka Magdaléna Borová.
Prakticky ze dne na den přišlo po 2. světové válce mnoho sudetských obcí o většinu obyvatel. Místo odsunutých Němců přišly tisíce českých náhradníků, kteří opuštěné nemovitosti obsadili. I po 70 letech je však podle výzkumníka Masarykovy univerzity Štěpána Mikuly poznat, kde Češi žijí staletí a kam se jen přistěhovali. Lidé v dříve německých obcích si od sebe drží odstup a dlouho v nich nevydrží.
Sudetští Němci po letech opět diskutovali o Benešových dekretech. Téma otevřel státní tajemník německého ministerstva vnitra.
Krutá historie dala podle šéfa Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernda Posselta sudetským Němcům za úkol být mostem mezi Českem a Bavorskem, respektive Německem. Spolupráce Čechů a Němců má podle něj hluboké kořeny. Vztahy sudetských Němců a Čechů prošly v posledních letech značnou proměnou, kdy se namísto sporů o takzvané Benešovy dekrety klade spíše důraz na to, co obě skupiny spojuje. V podobném duchu by se podle představ pořadatelů měl nést i letošní sjezd.
Vicepremiér Pavel Bělobrádek se zúčastní sudetoněmeckého sjezdu, který se koná začátkem června v Augšpurku. Předseda lidovců by tam měl přednést projev. Už před dvěma lety český vicepremiér poslal video se svou zdravicí, kterou tehdy sjezd přivítal potleskem. Hlavním cílem Bělobrádkovy účasti na sudetoněmeckém sjezdu je přispět k dalšímu pokroku ve smiřování mezi Čechy a sudetskými Němci. Loni se jeho sjezdu jako první člen české vlády oficiálně zúčastnil ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).
Bylo načase, aby ministr vlády přijel za krajany, byla to dohoda v rámci koalice, hovořil jsem o tom s premiérem, ministrem Babišem i opozičními stranami, říká ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) o své účasti na sudetoněmeckém sjezdu. Problém s cestou podle něj neměl ani prezident Zeman, do očí a před svědky mu prý řekl něco jiného, než co později tvrdil mluvčí Ovčáček. Herman se po návratu sešel i se šéfem Českého svazu bojovníků za svobodu Vodičkou, aby si celou věc vysvětlili. Herman prý má pochopení i pro Vodičkova protiuprchlická slova z piety v Terezíně. Je podle něj třeba zastavit příčiny té invaze. Dodává, že migranti tu chtějí žít s námi, ne my s nimi, a musí se přizpůsobit.
Šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt přesto připomněl, že vysídlení byl chladnokreně naplánovaný válečný zločin. Téma Benešových dekretů ale nezmínil.
Na sjezdu v Augsburgu souhlasili se změnou stanov Sudetoněmeckého krajanského sdružení, z nichž byla letos v březnu vypuštěna zmínka o vracení majetku v Česku.
Bernd Posselt mluvil o Miloši Zemanovi, ale jménu se záměrně vyhýbal
