Známe to téměř všichni. Po vydatném obědě se opřeme do židle, cítíme se plní a jsme si jistí, že další sousto už nepřipadá v úvahu. Jenže pak přijde otázka „kdo si dá dezert?“ – a najednou se zdá, že by se do nás přece jen něco sladkého ještě vešlo. Jak je možné, že vždycky máme místo na dezert? Podle vědců nejde o slabou vůli ani výmluvu.
Vánoční svátky jsou časem rodiny, odpočinku a… spousty jídla. Od štědrovečerní večeře přes cukroví až po jednohubky při návštěvách u příbuzných – nejedna porce svátečních dobrot dokáže náš žaludek pořádně zatížit. Pokud se i vy po pár dnech cítíte těžce a přeplněně, nejste sami. Naštěstí existuje několik ověřených způsobů, jak ulevit trávení a zároveň si Vánoce pořádně užít.
James Ellingsworth, influencer a tvůrce obsahu na Instagramu, se rozhodl sníst jedno z nejsmradlavějších jídel na světě. Virální klip, který nasbíral přes devět milionů zhlédnutí, zachycuje jeho drastickou reakci při ochutnávce tradiční švédské delikatesy známé jako Surströmming. Nejenže potrápil svůj žaludek, ale zápachu z "lahůdky" se nemohl zbavit ani po důkladné očistě.
Vynechání masa je dnes běžnější než kdy dříve – a to z důvodů zdravotních, etických i environmentálních. Ať už jde o pár týdnů, měsíc, nebo dlouhodobou změnu, dopady na tělo (a dokonce i psychiku) mohou být překvapivé. Výzkumy ukazují, že krátkodobá bezmasá období přinášejí viditelné fyziologické změny, ale zároveň vyžadují pečlivé plánování.
Venku je tma už odpoledne a vy se cítíte bez energie, i když spíte dost? Možná za to nemůže jen sychravé počasí, ale načasování vaší večeře. Naše biologické hodiny v zimě tikají v těsném závěsu za sluncem. Odborníci upozorňují, že posun posledního jídla, byť jen o hodinu dříve, může v tomto období zásadně ovlivnit to, jak spalujete tuky, i to, jak ráno vstanete z postele.
Přerušovaný půst se v posledních letech stal populárním stravovacím vzorcem. Často se mu ale přisuzují vlastnosti, které věda ne vždy potvrzuje. Co ukázal nový průzkum? Pochopili jsme tento způsob (ne)konzumace jídla špatně?
Nároky lidí při návštěvě restaurací rostou, požadují stále větší kvalitu jídla i pití, ale nejsou ochotni si za ni zaplatit. Vyplývá to z průzkumu od agentury Perfect Crowd ve spolupráci s Asociací hotelů a restaurací a společností Rational. Restaurace si ale nemohou i vzhledem k rostoucím nákladům a nedostatku personálu dovolit zlevnit, řekli ve čtvrtek novinářům zástupci společnosti.
Že komáři neměli ani kapku vína, víme z lidové písničky. A ačkoli už je po komáří sezoně, teď se jasně ukazuje, že nejde jen o nepodloženou spekulaci. Nová vědecká studie naznačuje, že víno komárům opravdu moc nevoní. Zato pivo a trocha vášně? To je jiná liga.
Pokud se běžný úkon, jakým je napíchnutí sousta na vidličku, promění v nepřekonatelnou bariéru, máte před sebou každodenní problém. Jak se zbavit při stravování závislosti na pomoci druhých? Adéla toužila po samostatnosti. Chtěla se najíst sama. Pro někoho běžný úkon, pro ni zásadní problém. Tak se zrodil Vidlík, vynález, který pomáhá lidem s handicapem.
Omezit sladké nápoje, méně soli, povinně víc luštěnin a ryb, zelenina nebo ovoce v každém denním jídle, povinný podíl biopotravin, omezit maso. Ministerská vyhláška o školním stravování je před schválením. Odborníci ale varují, že na revoluční změnu nejsou připraveny školy, kuchařky ani samotné děti. Zdravější stravování se navíc také prodraží.
Špatná nálada, ospalost, nechuť k pohybu, bolesti svalů a kloubů – tak po dlouhé zimě vystavuje tělo člověku svůj „účet“. Jarní únava dopadá hlavně na ženy, čím dřív ji překlenou, tím líp pro jejich fyzické i psychické zdraví.
Bufety, kde si lidé mohli dát na stojáka párek s hořčicí a zapít to půllitrem piva, byly základním pilířem socialistického stravování. Neméně oblíbené byly před revolucí také mléčné bary, ve kterých člověk zase mohl posnídat sladký loupák s kakaem. Dnes už jsou ale kdysi tak populární jídelny k vidění nanejvýš v televizních seriálech. Zavzpomínejte si, jak za totality vypadalo rychlé občerstvení.
Na tradiční štědrovečerní večeři není nic špatného, špatné ale je, že se lidé během svátků přestanou hýbat, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz gastroenterolog Pavel Kohout, přednosta Interní kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
"Češi jedí málo ovoce a zeleniny, asi i nadbytek soli a vysokou konzumaci červeného masa, to jsou obecné trendy. Je ale těžké říct, co z toho je ten největší problém," říká nutriční epidemioložka Eliška Selinger k tomu, že špatná strava u nás může za předčasná úmrtí častěji než třeba cigarety a alkohol. Jak jíst zdravě a vyhnout se průmyslově zpracovanému jídlu? A platí, že jsme to, co jíme?
Zdravou stravu si leckdo stále plete s přísnou dietou. Výživový poradce Petr Havlíček ovšem upozorňuje, že pokud chce člověk zhubnout, hladovět by rozhodně neměl. Dobrá životospráva podle něj stojí na pestrém jídelníčku, dostatku spánku a pohybu i zvládání stresu. V rozhovoru přibližuje, proč Češi patří k nejobéznějším evropským národům a jakou daň platí obyvatelé západního světa za své pohodlí.
Trojici populárních zahraničních fastfoodů McDonalds, Burger Kingu a KFC přibyla v Česku nová konkurence. Na pražském Václavském náměstí v pátek otevřel Popeyes, americký řetězec rychlého občerstvení se zaměřením na kuřecí maso. Navzdory deštivému počasí čekaly před pobočkou desítky lidí už několik hodin před otevřením, tři nejvytrvalejší strávili ve frontě dokonce déle než den.
Češi za jídlo utratí 20 až 30 procent měsíčních příjmů. Ve srovnání se zbytkem Evropy je to spíše podprůměr, podobně jsou na tom třeba Slováci či Rakušané. Při výběru restaurace se lidé v Česku nadále řídí hlavně cenou a také časem. Průměrná cena obědů přitom setrvale roste, ukazuje mezinárodní průzkum Barometr Food.
K snídani kuličky mletého hovězího ponořené v másle, k obědu steak a k večeři žebírka. Žádná zelenina, žádné přílohy a cukry. Někomu to zní jako sen, jinému jako noční můra. Takzvaná carnivore dieta poslední dobou získává popularitu. Příznivce láká touha zhubnout, vyřešit chronické zdravotní problémy nebo se v postmoderní době vrátit zpět k údajným kořenům a dát sbohem současné stravě.
Nejoblíbenějšími jídly v českých školních jídelnách jsou svíčková omáčka, filet z tresky a smažený řízek. Ze sladkých jídel si žáci a studenti nejčastěji objednávají dukátové buchtičky s vanilkovým krémem a mezi polévkami kraluje zeleninový vývar s rýží.
Stravenky, paušál, dovozy obědů či kantýna. Stravování je nejčastěji nabízeným zaměstnaneckým benefitem v Česku. Nabízí ho na trhu až 93 procent firem. Populárním lákadlem pro zaměstnance je ovšem i využití služebního telefonu či počítače a také nejrůznější formy pojištění, vyplývá z aktuálního průzkumu Hospodářské komory.
Někdy se lidé s poruchou imunity už narodí, jindy si ji naopak způsobí sami. Obranyschopnost může podle imunoložky Zuzany Střížové oslabovat nedostatek spánku a pohybu, špatné stravovací návyky i pošramocená psychika. Dlouhodobý neventilovaný stres také zvyšuje riziko rakoviny, jejímuž výzkumu se věnuje. V rozhovoru mimo jiné vysvětluje, jak lze nádorová onemocnění léčit pomocí imunitních buněk.
Odborníci na etiketu by jezení s otevřenou pusou označili za známku špatného vychování či rovnou nechutný zlozvyk. Podle vědců z Oxfordské univerzity má ovšem ne zrovna elegantní způsob žvýkání jídla svoje výhody. Pokrmy totiž díky němu chutnají lépe a člověk si je užije všemi smysly.
„Zjistil jsem, že klienti to nemají lehké. Největší překážkou je hlava, nevěří si a jejich motivace upadá. Cítil jsem to i sám na sobě. I já jsem při hubnutí selhával, přestože jsem trenér a přesně jsem věděl, co mám dělat,” líčí kouč Matúš Špirko, jak přibral čtvrt metráku, aby se lépe vcítil do svých klientů, kterým pomáhá s hubnutím.
Univerzita Karlova začala ve svých menzách čepovat vlastní pivo Slušné číslo. Vyvinula ho Matematicko-fyzikální fakulta spolu s Pivovarem Ferdinand. "Nejde o marketingovou ozdobu, ale o důstojnou, vtipnou a originální prezentaci celé Univerzity Karlovy," řekl při slavnostním přiťuknutí rektor školy Tomáš Zima. Pivo navazuje na loňskou čtrnáctku Pěkný číslo, obě při výrobě hojně využívají čísla pí.
V roce 2019 trpěla nadváhou či obezitou zhruba pětina českých dětí ve věku mezi 11 a 15 lety. Už před pandemií tak Česko patřilo k evropským zemím, které se nejvíce potýkaly s dětskou obezitou. Jak tuto situaci ovlivnila pandemie? A co s sebou přináší takzvané nutriční skóre, které připravuje EU? Nejen o tom hovořila v podcastu Aktuálně.cz klinická nutriční terapeutka Edita Weidenthalerová.
Rostlinné náhražky mléčných výrobků se stávají čím dal větším hitem a v obchodech se objevuje sójové mléko i veganský sýr. Vědci teď ale přišli se zjištěním, že mléčný tuk pro člověka není tak škodlivý, jak mnozí předpokládají. Lidé s větší spotřebou mléčných produktů podle nich naopak čelí nižšímu riziku výskytu kardiovaskulárních onemocnění.
