"Bez peněz do Los Angeles? I policisté mi řekli: To nedáš, je to blbost. Někdo tě zabije nebo okrade," říká o své cestě z východního na západní pobřeží USA cestovatel Vojtěch Pechar alias Mullet na tripu, který projel Ameriku napříč bez jediného vlastního dolaru. Jídlo, nocleh i peníze mu dávali místní. Jak nebezpečná taková cesta je a na co musí být cestovatel připravený? A bál se vůbec někdy?
Hraje v Národním divadle, má za sebou hlavní roli v muzikálu Lazarus i spoluúčast na scénáři představení Bezruký Frantík. Letos ho ve Zlaté kapličce čeká Shakespeare a na Kampě zase inscenace o Martě Kubišové. Přesto Igoru Orozovičovi divadlo nestačilo a s autorskými písněmi vyráží na hudební turné. V rozhovoru mluví o cestách mimo západní civilizaci, environmentálním žalu i srbských kořenech.
„Nebojím se, strach mám jen s řidiči, kteří jezdí nebezpečně. A jednou jsem stopnul gay pár, který mě chtěl dostat do nějakého aktu,” líčí středoškolák Šebestián Bok, který v létě vyhrál závod přes několik evropských zemí. „Museli jsme projet povinná místa a k tomu plnit předepsané úkoly. Jedním z nich bylo usmažit u někoho doma sýr, což se nám povedlo v jedné honosné vile v Lucembursku," dodává.
Vyzkoušel jsem všechny způsoby cestování, ale rád se vracím ke stopování. Člověk by měl zemi zažít, nejen projet. Stopování je na ústupu, mladé to netáhne, říká cestovatel Slávek Král, který procestoval 86 států po celé planetě. Vyzkouším všechno, stopnul jsem si letadlo, loď i pohřebák nebo pašeráky, v Rusku mě zavřeli kvůli chybějícímu razítku. Na rok mi stačí batoh s 13 kily, dodává.
Martin Půlpán se nerad nazývá cestovatelem, považuje se spíše za obyčejného kluka s batohem, co se toulá světem. Jako první Čech překonal pěšky a stopem legendární hedvábnou stezku na trase z Evropy do Číny. Byl zatčen v Abcházii, vyslýchán v Číně, zamiloval se ve Střední Asii a v září o tom všem vydá knihu. Cestovat podle něj může každý a finance nejsou bariérou – stačí dvě stovky na den.
Ujít alespoň 100 kilometrů, navštívit minimálně dva checkpointy a splnit dané výzvy - takové byly podmínky výzvy Objev Česko. Přes 250 účastníků si zkusilo stopnout bagr, podojit krávu nebo založit oheň bez sirek. Od neděle 9. srpna do soboty 15. putovali Českem, aby překonali sami sebe, poznali zákoutí své země a zlepšili okolí. Cestou tak pomohli uklidit zámek nebo vyčistit zarostlé jezírko.
Uplynulý rok byl bohatý na zážitky, redaktoři Aktuálně.cz se podívali na místa po celém světě, odkud přinesli řadu zajímavých reportáži. Tady je třináctka míst na světě, která stojí za návštěvu.
Je omyl, že může za teroristické útoky, s něčím takovým by nesouhlasil, zvrtlo se to až po jeho smrti, míní cestovatelka a spisovatelka Milena Holcová, která vydala knihu Já nic, já Mohamed. Není to propagace islámu, chtěla jsem ale prolomit schémata. Jako Češi jsme experti na to, že o tom nic nevíme, ale je nám všechno jasné, vysvětluje žena, která ve třiceti letech opustila právnickou praxi a začala cestovat. Dnes je čím dál obtížnější uniknout turistice, všude se na vás vrhají průvodci, destinace, kde ještě pořádně nikdo nebyl, jsou tak tři čtyři, lituje Holcová.
Nizozemec Maurice Baltissen není žádný stydlín. Když začíná stopovat, vysvleče se donaha a intimní partie zakryje jen cedulkou s požadovanou destinací, případně tričkem své značky Birthdaysuit, kterou před pěti lety založil. Protože chtěl trika s motivem malého dítěte dostat do celého světa, nenapadlo ho nic lepšího než všechny kontinenty procestovat a dobrodince, kteří mu poskytnou odvoz, jídlo nebo přístřeší, tričkem odměnit. O svých cestovatelských zážitcích bude jednatřicetiletý grafický designér 10. listopadu vyprávět na letošním ročníku pražské konference TEDxPrague a s některými z nich se svěřil i Aktuálně.cz.
Již brzy se vám může stát, že potkáte u silnice robota s cedulí, jenž na vás bude mávat. Patrně půjde o humanoidní stopařku Matyldu, která se potřebuje dostat z Jablonce nad Nisou přes Pardubice a Plzeň až do Pelhřimova. "Když jí zastavíte, ona vám už řekne co a jak. Pakliže byste ji svezli dle jejích instrukcí, můžete si ji až na 24 hodin půjčit a vyzkoušet, co všechno umí," vysvětluje její konstruktér Michal Seidl. Pokud se celý experiment povede a ona v pořádku dorazí do cíle, půjde o světovou raritu.
V sobotu večer zemřela v rakouských Alpách jedna z účastnic letošního cestovatelského závodu LowCost Race. Čtyřiadvacetiletou Ivu z dvoučlenného týmu Tofu paštikářky našli záchranáři v Krimmelském vodopádu bez známek života. Vyšetřování je teprve na začátku, první informace ale naznačují, že se pravděpodobně jednalo o nešťastnou nehodu. Ostatní účastníci závodu se vzdali bodování a uctili památku spolusoutěžící, organizátoři pomáhají pozůstalým. „Nehoda nás velmi zasáhla. Snažíme se co nejlépe postarat o její blízké,“ říká zakladatel závodu Miky Škoda v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Podle něj nehodě nešlo zabránit a každý účastník plní soutěž dle svého uvážení.
Od začátku února stopuje Alena Machálková sama napříč africkým kontinentem. Začínala v Kapském Městě, kde strávila dva roky studiem managementu rozvoje. Nyní se nachází v Ugandě a na kontě má 10 tisíc kilometrů. Do cíle jí přitom zbývá ještě jednou tolik, míří totiž až na nejsevernější cíp Norska a Evropy. Chce lidem ukázat neznámou různorodost afrického života a příběhy lidí z 54 zemí druhého největšího kontinentu. Aktuálně.cz ji zastihlo na pár minut na Skypu.
Jako dítě toužil po cestách do vysokých hor, které vídal v televizi. Ve skautském oddíle si vypěstoval dobrodružnou povahu a díky filmu Statečné srdce se rozhodl odjet na první výlet do Skotska. Celoživotní touha po navštěvování neznámých krajin s co nejmenším rozpočtem jej nakonec inspirovala k založení závodu LowCost Race. Jeho cílem je překonat za deset dní co největší vzdálenost bez útraty, zato s co nejvíce zážitky, na které budou účastníci vzpomínat celý život. "Lidé se díky LowCost Race naučí odhadovat a důvěřovat druhým, ale také používat selský rozum," říká Miky Škoda v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Stopoval jsem od svých patnácti, ale už nikdy stopovat nebudu, nejlíp se píše o chvílích, kdy umírám. Do Konga se nikdy nechci vrátit, to, jak špatně se tam cítíte, se nedá s ničím srovnat, říká Tomáš Poláček, který měl za cíl do svých čtyřiceti projet stopem celý svět. Dodává, že na své cesty se příliš nepřipravuje, většinou ani neví, jaké počasí je v zemích, kam jede. Při stopu Afrikou málem umřel na malárii, nakonec mu zachránili život v Rabatu v nemocnici.
Každé dva roky vyráží interiérová designérka Jindřiška Váchalová se svým synem na měsíc dlouhou cestu do zahraničí. Projeli spolu už kus světa, od Peru přes Bhútán po Galapágy. Na seznamu jejich dobrodružných tras nechybí ani středoamerické státy Guatemala, Honduras a Belize, jež jsou považovány za jedny z nejnebezpečnějších (neválečných) států na světě. Ostřílení cestovatelé se však špatnou pověstí nenechali zastrašit a vyrazili poznávat indiánské památky i zastrčené ráje. Jindřiška Váchalová v rozhovoru pro Aktuálně.cz přiznává, že jejich středoamerická výprava byla tou nejbláznivější, jakou zatím zažili.
Přinášíme vám druhý díl cestopisu o stopování po severní Indii. Dobrodružnou trasu z himálajského Léhu do údolí Nubra přibližuje Adéla Procházková. "Podrbeme unavené přežvýkavce za ušima a na splasklých hrbech, co vypadají jak vypuštěné. Svezení odmítneme, pokračujeme dunami po svých. Obloha bez mráčku a vedro na padnutí, jak se na poušť patří. U Diskitu potkáme velbloudího utečence, jak se schovává v proudu ledové říčky za keřem, labužnicky ojídá listy a jeho výraz se dá bezpečně označit za úsměv od ucha k uchu. Takhle asi chutná čerstvě nabytá svoboda."
Přinášíme vám první díl cestopisu o stopování po severní Indii. Dobrodružnou trasu z himálajského Léhu do údolí Nubra přibližuje přispěvatelka Adéla Procházková. "Všechno je jednou poprvé, opakuji si s každým poskočením na sixpacku PET lahví s kolou. Jednou rukou se držím okraje korby, druhou se snažím v polotmě za jízdy z krosny vylovit bundu. Začíná se ochlazovat a vítr, který profukuje starou plachtou nad námi, zebe. Navíc rozdmýchává tlustou vrstvu prachu ze špinavé podlahy. Slzí mi oči. Snažím se je upírat na jedinou viditelnou výseč zeleně v hloubce mezi horami, ze které ujíždíme. Aby se mi přestalo chtít zvracet. Doufám, že v tomhle případě platí pravidlo poprvé a naposledy."
Cestovatelé Adéla Procházková a Pavel Rujzl se vydali na vlastní pěst z himálajského Léhu do údolí Nubra a zpět. "Počáteční cestu do údolí Nubra jsme absolvovali ještě jako nestopaři ve sdíleném džípu. Krkolomnou prašnou silničku nad poslední osadou před průsmykem zablokoval sesuv kamení. Hada úzkých serpentin přetnul hned v několika "poschodích". A tak jsme se v koloně džípů a motorek ve 4500 m.n.m. zasekli na čtvrt dne, ačkoliv běžně celá cesta z Lehu až do Diskitu na začátku údolí Nubra zabere necelé čtyři hodiny," píše cestovatelka ve své reportáži.
„Omán je úžasný v tom, že podobná země neexistuje. Nabízí kombinaci úžasných lidí a hezké přírody. Má všechny atributy pro to, aby se tam jezdilo, ale stejně se tam nejezdí, protože nemá reklamu,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz fotograf Pavel Svoboda. Cestování propadl v době svých studií geografie. Jako milovník přírody vyrazil na několik měsíců na Island, což byl podle něj jeho největší zlom v dosavadním životě. Z koníčka se postupně vyklubala práce na plný úvazek. Podíval se několikrát do Asie, Jižní Ameriky i na Arabský poloostrov. A díky fotografování zažil mnoho neobvyklých momentů, třeba velbloudí závody v arabském Ománu.
Do Česka vstoupila mezinárodní skupina BlaBlaCar nabízející spolujízdu. Koupila i službu Jízdomat, přes niž se řidiči se zájemci o svezení domlouvali v posledních pěti letech. Redaktorka Aktuálně.cz vyzkoušela, jak teď společné cestování v Česku funguje. Zatímco na některých trasách si lze vybrat čas i značku auta, jiné úseky jsou obsazené jen velmi sporadicky.
"Jezdil jsem na korbách mezi banány a kokosy, i se zfetovanými řidiči," líčí v rozhovoru pro Aktuálně.cz reportér Tomáš Poláček.
Příští týden začne tradiční stopování chráněných šelem žijících převážně v Beskydech
Čtvrtek 18. července: Zprávy ze světa v rychlém přehledu
Jste-li studenti, tak zkuste vlak, jinak se vydejte stopovat na internet
Autobusová doprava doplácí na zdražení, ve vlacích cestujících přibývá
Stopování patří neodmyslitelně ke koloritu silnic v České republice. Předpisy v evropských zemích, tak jako u jiných případů, se však liší.
