„Změna času je podle mého názoru velký přežitek z dob minulých,“ říká s úsměvem vlakvedoucí Phan Anh Tran, kterého fanoušci železnice znají z Instagramu pod přezdívkou Večerka na kolejích. „Noční dálkové vlaky mohou najednou získat hodinu zpoždění, když se čas posouvá dopředu. Když se naopak posouvá zpět, vlaky vyčkají ve stanici do svého odjezdu,“ popisuje Tran průběh střídání času na dráze.
Česko čeká o víkendu změna času. V noci ze soboty na neděli se ve tři hodiny hodinové ručičky posunou o hodinu zpět. Z průzkumů ovšem vyplývá, že většina Čechů změnu času odmítá a přála by si její zrušení.
V neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve 02:00 posunou o 60 minut vpřed, noc tak bude o hodinu kratší. Letní čas bude platit následujících sedm měsíců, do 26. října. Přechod na letní čas má podle odborníků ale svá úskalí, je s ním spojeno třeba vyšší riziko dopravních nehod.
Počínaje nedělním ránem se někteří lidé v Libanonu začnou řídit letním časem a další budou podle oficiálního rozhodnutí vlády používat ten zimní až do 20. dubna. Informovala o tom v neděli agentura Reuters. Jedná se důsledek sporu mezi náboženskými a politickými představiteli.
V noci na neděli skončí letní čas a začne platit standardní středoevropský čas. Ve 3:00 se hodiny posunou zpátky na 2:00, noc tak bude o hodinu delší. Zimní, astronomický čas bude platit do poslední březnové neděle příštího roku, tedy pět měsíců.
Letní čas bude v dalších pěti letech stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou nedělí a trvat do poslední neděle v říjnu. Nařízení v pondělí schválila vláda, informovala na tiskové konferenci ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Blíží se podzim a s ním i střídání času. Příští rok si měli Češi - a s nimi i zbytek Evropy - čas na hodinkách přeřídit naposledy. Teď to však vypadá, že na to v roce 2021 nedojde. Zatímco hodiny tikají dál, Evropská komise se nijak nehrne do toho, aby přijala konečné rozhodnutí. Členské státy navíc nejsou po roce a půl ani o krok blíž k rozhodnutí, jaký čas si vlastně chtějí ponechat.
V noci na neděli začal letní čas. Ve dvě ráno se hodiny posunuly na tři, takže lidé měli noc o hodinu kratší. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí a neplní již svůj původní účel, tedy úsporu energií.
Začátkem roku Evropský parlament oznámil, že si obyvatelé EU naposledy přeřídí hodiny v roce 2021. Termín ale začíná být v ohrožení. Jednání na úrovni unie se zpožďují a většina států stále neví, zda si vybrat standardní, nebo letní čas. Někteří lékaři ale už nyní před celoročním letním časem, který upřednostňuje větší část Čechů, varují. Milionům lidí by podle nich zhoršil život.
Evropští poslanci v úterý podpořili plán na zrušení povinného střídání standardního a letního času v roce 2021. Chtějí ale, aby členské státy Evropské unie svůj postup koordinovaly, aby se předešlo případnému narušení fungování jednotného trhu. S ukončením seřizování hodinek každého půl roku musí nakonec souhlasit i členské země. Návrh příslušné směrnice počítá s tím, že jednotlivé státy si samy určí, zda zachovají nastálo standardní či letní čas.
Vláda o věci diskutovala v závěru jednání v reakci na iniciativu Evropské komise ukončit příští rok povinné střídání času.
Letní čas končí, v neděli ve 3:00 ráno se hodiny posouvají na 2:00. Vracíme se tak ke standardnímu středoevropskému času. Přeřizování hodinek ale možná už brzy bude minulostí. Evropská komise totiž nedávno schválila návrh na zrušení střídání času. Zatím není rozhodnuto, který jako jediný zůstane, ale po vzoru Slováků by to mohl být zimní. Státy se totiž chtějí shodnout a Slováci už si vybrali. Přitom Češi by preferovali čas letní.
Miliony lidí mají se střídáním času problém, provokuje nespavost nebo deprese, míní europoslanec Pavel Svoboda, který patří k hlavním kritikům střídání letního a zimního času. Podle návrhu Evropské komise by mohlo skončit už příští rok na jaře, to v případě, že se státy rozhodnou pro zachování letního času. Česká republika si na to ještě neudělala názor, bylo by ale dobré, aby na sebe časy v jednotlivých zemích nějak logicky navazovaly, třeba Polsko už se rozhodlo pro letní, říká Svoboda.
Na základě výsledkůu ankety mezi občany EU se Evropská komise rozhodla navrhnout zrušení střídání času. Pro se vyjádřilo 84 procent respondentů.
Změny času mají ale řadu odpůrců, podle nich nepřinášejí žádné energetické úspory a lidem narušují vnitřní biorytmy.
Lidé si budou muset do odpočtu k ohňostroji jednu vteřinu přidat. O vložení tzv. přestupné sekundy rozhodla Mezinárodní služba rotace Země kvůli postupnému zpomalování zemské rotace. V Česku bude vzhledem k časovému GMT+1 vložena vteřina navíc až v noci ze 31. prosince 2016 na 1. ledna 2017 po 0:59:59 SEČ.
V noci na neděli začne letní čas. Ve 02:00 si lidé musejí posunout hodinky o hodinu dopředu, sobotní noc tak bude o 60 minut kratší. Letní čas potrvá zhruba sedm měsíců a skončí 29. října. Motivací pro zavedení zimního a letního času byly energetické úspory během světových válek. Stále ale existují snahy ho zrušit. Vědci totiž upozorňují, že změna času je pro lidské tělo nepřirozená. Podle nich se tím rozbíjí vnitřní sehraný biorytmus. To u citlivějších jedinců provází únava, ospalost a dezorientace, jež vedou ke krizovým situacím. Vyrovnat se se změnou dá tělu zabrat, může to trvat i více než týden.
Motivací pro zavedení zimního a letního času byly energetické úspory během dvou světových válek. Dnes už to nedává smysl. Noc ze soboty na neděli bude o 60 minut kratší.
V neděli 25. října ve tři ráno v noci končí letní čas. Přechod na ten zimní sice přináší ráno hodinu spánku navíc, má i svá rizika. Společnost je totiž nastavena na tzv. skřivany, tedy "ranní ptáčata". Sovy, tedy lidé, jejichž tělo potřebuje pozdě usínat a pozdě vstávat, tak musejí fungovat i v době, kdy na to jejich tělo není připraveno. "Zimní čas připravuje sovy o potřebnou dobu strávenou na přirozeném světle, což může přinést psychologické problémy, a sova si může ještě více připadat odtržená od společnosti," říká Denisa Janečková, vedoucí pracovní skupiny pro spánkové zvyklosti Národního ústavu duševního zdraví.
Důvody ke změně času byly možná v roce 1979, kdy soudruzi potřebovali, aby se šetřilo s energií. Asi deset let se úspory projevovaly, dnes už to nemá žádný vliv, říká odpůrce letního času Petr Šilar.
Od půlnoci tak má Egypt o dvě hodiny více než na nultém poledníku v Británii, a tedy stejný čas jako ve střední Evropě. Časové skoky přinesly změny režimu i horko o ramadánu.
Posouvání času přináší řadu zvýšených zdravotních rizik, jako jsou infarkty a nespavost
Petici proti změnám času musí podepsat aspoň milion lidí z různých zemí EU.
Jednotlivé tiky se od sebe rozcházejí nanejvýš o biliardtinu tisíciny
Rozhovor se senátorem Petrem Šilarem o iniciativě proti změně času
Od 1. srpna se lidé budou moci připojit k iniciativě za zrušení změny času
