Viděli jsme zničené budovy a silnice, krvavé skvrny, spálená auta na ulicích a improvizované hroby. Země, která bývala lidem bezpečným domovem, teď připomíná jen utrpení, říká Matilda Bognerová, šéfka Monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině. V rozhovoru pro Aktuálně.cz líčí příběhy lidí, kteří se stali oběťmi ruských válečných zločinů. Její tým sbírá v zemi přímá svědectví.
Před 80 lety, 14. října 1943, vypuklo povstání v nacistickém vyhlazovacím táboře na východě Polska Sobibor. Tři sta vězňů využilo zmatku a z tábora uprchlo. Naprostou většinu ale nacisté postupně polapili a zabili. Posléze byl tábor zrušen. I tak zde nacisti povraždili na čtvrt milionu lidí.
Rusové na Ukrajině posílají své odpůrce do izolačních věznic a mučíren, popisuje ruské filtrační tábory ukrajinská poslankyně Lesja Vasylenková, která válečné zločiny mapuje. Upozorňuje, že Ukrajinci jimi procházejí při nucených deportacích do Ruska. Jsou mezi nimi i děti, kterých už vojáci podle dat ukrajinské vlády, které má redakce k dispozici, přes hranice převezli téměř 200 tisíc.
Dehumanizace protivníka byla ve válkách vždy hlavním nástrojem k páchání zvěrstev. V armádách diktátorských režimů, jako nyní v případě Vladimira Putina, jsou vojáci indoktrinováni tím, že u civilních cílů tam nejsou matky s dětmi, ale jen nějací narkomani a fašisté. Tím se u vojáků snižuje jejich tendence soucítit s druhými, uvádí pro Aktuálně.cz psycholog Daniel Štrobl.
Masivní únik finančních údajů od neznámého whistleblowera, který zveřejnil interní dokumenty švýcarské banky Credit Suisse, odhaluje podle německého deníku Süddeutsche Zeitung přibližně 100 miliard švýcarských franků (cca. 2,3 bilionu korun), které mohou být spojeny s nezákonnými praktikami - korupcí, vraždami nebo obchodem s lidmi. Jedna z největších soukromých bank na světě obvinění odmítá.
V devadesátých letech minulého století nedostala šanci pouze demokracie, ale také zločinci. Oproti socialismu až čtyřnásobně narostl počet trestných činů, přibylo vražd, které byly leckdy brutální a odehrávaly se na veřejnosti. Řada z nich přitom zůstala neobjasněná. Podle kriminologa Miroslava Scheinosta toto období v lecčem připomínalo éru amerického mafiána Al Capona.
Sametová revoluce nepřinesla jen naděje v lepší budoucnost, ale i vzestup podsvětí, které svobodu chápalo po svém. Do doby, kdy se titulky novin plnily vraždami a mafiáni policistům dlouho unikali, se teď vrací krimi série Devadesátky. V rozhovoru na ni vzpomíná bývalý šéf pražské mordparty Josef Mareš, který se na novince České televize podílel jako scenárista a byl u vyšetřování známých případů.
Wendy Weinová z amerického státu Michigan se loni v červenci rozhodla, že zabije svého bývalého manžela. Sama se ale vražedkyní stát nechtěla, a tak zkusila najít pomoc na internetu. Rychle narazila na stránku RentAHitman.com (v překladu "Najměte si vraha"), která ji přesvědčila. Vyplnila požadované údaje a vraždu objednala. Teď ji čeká nejméně devět let ve vězení.
Přesně před 80 lety, 16. října 1941, odjel z nádraží Praha-Bubny první vlakový transport s českými Židy do ghetta v polské Lodži. Odstartoval nacistickou likvidaci přibližně 80 tisíc českých Židů, kteří zahynuli na území okupovaného Polska, Pobaltí a Běloruska. Transporty nevyvolaly větší zájem české veřejnosti. "Akce proběhla bez závady," konstatovala u jednoho z prvních pražská policie.
Před 128 lety, 27. ledna 1895, se narodil legendární velitel Pražského povstání generál Karel Kutlvašr. Životní útrapy, zatčení komunistickou StB i okamžiky jeho propuštění z nespravedlivého žaláře svěřila Kutlvašrova žena Jelizaveta svému deníku. "Dva esenbáci Karlíčka odvedli. U nás zůstali čtyři muži a udělali prohlídku. Nebyla jsem polekaná, ale šíleně rozzlobená," vzpomínala na osudný den.
Před 76 lety, 1. října 1946, tribunál v Norimberku vynesl dvanáct rozsudků smrti a dalších trestů pro představitele německého nacistického režimu. Podívejte se v unikátních fotografiích na příběhy lidí, kteří byli za zločiny během války odsouzeni a mnozí přitom tvrdili, že o nich buď nevěděli, nebo jenom museli poslouchat rozkazy.
Joshua Spriestersbach měl v posledních letech velkou smůlu. Nejdřív skončil na ulici bez střechy nad hlavou a poté strávil skoro tři roky v psychiatrické léčebně. Policie si ho totiž spletla se zločincem hledaným kvůli drogám, a i když muž opakoval, že je nevinný, dlouho mu nikdo nevěřil.
Před třemi desítkami let vznikla Policie České republiky z českých složek tehdejší Veřejné bezpečnosti. Formálně tak zanikl policejní sbor vytvořený úřady komunistického režimu krátce po skončení druhé světové války. Ten naopak po převzetí moci komunisty v roce 1948 nahradil prvorepublikové četnictvo i státní a obecní policii.
Nizozemská policie zatkla dva muže, kteří jsou podezřelí z pokusu o vraždu investigativního novináře Petera de Vriese. Na dálnici v Amsterdamu zastavili automobil, který v úterý odpoledne krátce po činu odjel od budovy televize RTL, kde reportér pracoval.
Osada Ležáky na Chrudimsku byla 24. června 1942, čtrnáct dní po vyhlazení Lidic, nacisty vypálena a její obyvatelé zavražděni. Němci se mstili za to, že se místní lidé účastnili odboje, ukrývali vysílačku Libuše a pomáhali výsadkářům skupiny Silver A, která spolupracovala na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Nacisté zastřelili 33 dospělých, 11 dětí zplynovali.
Středa 10. června 1942. Den, který otřásl válkou pustošeným světem. Nacisté srovnali se zemí Lidice, středočeskou obec s 503 obyvateli. Přes sto domů včetně kostela zmizelo. Zmizeli i lidé. Muže zastřelili, ženy a děti odvlekli do koncentračních táborů nebo poslali na poněmčení. Lidickou tragédii nepřežilo 192 mužů, 60 žen, 88 dětí. Po druhé světové válce se vrátilo pouze 143 žen a 17 dětí.
Aby unikly pozornosti policie, používaly tisíce kriminálníků speciálně upravené telefony s aplikací Anom, která slibovala utajenou šifrovanou komunikaci. Co zločinci ale nevěděli, bylo, že do zpráv jim ve skutečnosti viděli vyšetřovatelé z americké FBI a australské policie. Rozsáhlá akce vyvrcholila tento týden zatčením více než 800 lidí z několika zemí.
Před sedmašedesáti lety zemřel po zásahu elektrickým proudem na státní československé hranici radiomechanik Jiří Vorlíček. V květnu letošního roku se dočkal rehabilitace. Soud rozhodl, že se mu stala křivda ze strany státu. Vorlíček je vůbec první obětí elektrických zátarasů, která se dočkala rehabilitace.
