Pražským Žižkovem od října už nepovede Koněvova ulice, ale Hartigova. Rada města v pondělí odsouhlasila přejmenování tři a půl kilometru dlouhé ulice. Místo sovětského maršála Koněva ponese jméno po prvním žižkovském starostovi Karlu Hartigovi. Zhruba pět tisíc obyvatel ulice si tak bude muset vyměnit doklady. Budou na to mít čas do března příštího roku.
Pozoruhodná stavba na pražském Žižkově patří mezi ukázkové příklady meziválečné avantgardní architektury. Dům Radost navrhli mladí projektanti Karel Honzík a Josef Havlíček na přelomu 20. a 30. let minulého století a uplatnili tak nejnovější dobové poznatky. Tehdy proto vznikla nadčasová budova, která i dnes překvapí svou promyšleností.
Novou adresu v občanském průkazu mohou mít od října lidé z Koněvovy ulice na pražském Žižkově. Přejmenování na Hartigovu podle českého vlastence, prvního žižkovského starosty Karla Hartiga, se blíží do finále. Názvem se teď budou zabývat pražští radní. Pokud nové jméno schválí, půjde o jednu z nejvýraznějších změn od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Manželce básníka Miloše Doležala se udělalo zle ze vteřiny na vteřinu. Stihla se napít a konstatovat bolest hlavy, než její muž z vedlejší místnosti uslyšel ránu. Z mdlob ji ještě vzkřísil. Krátce nato už ze samoty na Vysočině „vrtulník odnáší tělo s duší nachovou“. Drnčí sklo. Poslední, co mu řekla, bylo: promiň.
Na brutalistní budově bývalého Telecomu na pražském Žižkově se objevila záhadná malba postavy v černé mikině s kapucí držící v náručí zřejmě nahou ženu. "Zachránce žen" namaloval pouliční umělec, který vystupuje pod jménem JW17, na takzvaný Mordor kvůli tomu, že stavba brzy půjde z k zemi.
Nejvíce poboček České pošty se ruší v Praze. Na Praze 3 má ze šesti zůstat jen jedna. Zákazníci ani zaměstnanci to nechápou. "Mladí si s tím poradí, ale co staří lidé?" ptá se zaměstnankyně na přepážce v Roháčově ulici. Za dopoledne reportérka Aktuálně.cz nepotká nikoho, kdo by si na omezování poboček nestěžoval. Jsou mezi nimi ale takoví, kteří na poštu skoro nezavítají.
Magnesii Literu letos poprvé získal romský autor. Novinář Patrik Banga zaujal debutem Skutečná cesta ven, v němž popisuje, jaká byla pro Romy 90. léta, dospívání na Žižkově i to, jak segregované školství formovalo jeho dětství a dospívání. Při této příležitosti připomínáme rozhovor, který s Bangou na Aktuálně.cz vyšel loni v listopadu.
Po čtyřech letech oprav se 28. října 2022 pro veřejnost otevřelo Armádní muzeum na Žižkově. Tisíce exponátů - zbraní, stejnokrojů či výstroje - ve speciálně nasvícených vitrínách doplňují například repliky zákopů či nákladního vagonu, jimiž se přesouvali čs. legionáři po Rusku. Nicméně muzeum je zároveň architektonickým dílem mimořádné kvality. I jeho nynější modernizace získala prestižní ocenění.
Unikát v sakrálních stavbách. Jedinečný, zachovalý kubistický interiér. To je Betlémská kaple. Nikoliv ta na Starém městě v Praze, ale ta, která se ukrývá na jednom z žižkovských vnitrobloků. Vznikla mnohem dřív než její stejnojmenná, známější kaple. Pojí se s ni rodina Fafkových, která ukrývala parašutisty, ale i undergroundová kapela The Plastic People of the Universe.
Když se v dubnu 1912 u dnešní ulice Na Vápence na pražském Žižkově otevírala moderní vozovna tramvají, okolí mělo blíže klasickému venkovu než městu. Bloky činžovních domů ještě nestály, byla zde jen pole. V sousedství tehdy stávala pouze malá fabrika na kotle. V průběhu následujících let však Žižkov zažil nebývalý rozmach a význam vozovny stoupl. Letos uplynulo 110 let od jejího zprovoznění.
Po změně názvu části Korunovační ulice v Praze 6, kde sídlí ruská ambasáda, na Ukrajinských hrdinů, má k přejmenování blízko další z ulic hlavního města – Koněvova. Shodla se na tom pražská místopisná komise i radnice Prahy 3, kde se ulice pojmenovaná po sovětském maršálovi nachází. Zjišťovat ale bude ještě názor místních. Na jejich nesouhlasu dřívější návrhy na přejmenování ztroskotaly.
V době, kdy mu bylo kolem 20 let, nafotografoval dokumentarista Karel Cudlín soubor snímků zachycující život Romů ve starých pavlačových domech na pražském Žižkově. Bezmála 30 fotografií je nyní vystaveno na žižkovském Kostnickém náměstí a ještě zbývá pár dní, kdy je možné je vidět.
Autobusová linka číslo 101 pražské městské hromadné dopravy nově povede až na Žižkov. Autobusy budou stavět například i na nové zastávce U Prdlavky, která vznikla ve Slavíkově ulici v Praze 3. Název nové zastávky odkazuje k filmu Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka Vrchní, prchni!, jehož hlavní hrdina Dalibor Vrána poblíž bydlel.
Nákladové nádraží Žižkov v Praze už dlouhé roky neplní svou původní funkci. Přestože na něm v posledních letech probíhaly různé aktivity, jako například bleší trhy či nárazové kulturní akce, velká část areálu ležela ladem. Podívejte se, jak kdysi klíčové zásobovací nádraží vypadalo dříve a jaké plány s ním mají developeři.
Žižkov, nazývaný pražský Montmartre, byl vždy svébytnou čtvrtí. Vznikl v roce 1875 jako samostatný celek pod názvem Královské Vinohrady I. Tato část se pak v roce 1877 přejmenovala na Žižkov, který byl roku 1881 povýšen na město a o jednačtyřicet let později začleněn do nově vzniklé Velké Prahy. Aktuálně.cz přináší další díl seriálu o pražských čtvrtích.
Prahou se šine starý volkswagen, řídí ho Mireček a říká mu Golfík. Veze pizzu, ale pod jejími osminkami se ukrývá také speciální zboží. Debutová komedie Ubal a zmiz jede na vlně stylových britských gangsterek režiséra Guye Ritchieho. Po česku, tempem omláceného Golfíka. Nelze se na ni zlobit.
Návrh rozvlněných věží s výškou až 100 metrů v projektu Centrum Nového Žižkova v Praze 3 musí architektka Eva Jiřičná změnit. Rozhodla o tom světová organizace UNESCO. Ve svém stanovisku požaduje, aby nové stavby na místě dřívějšího areálu Telecomu s 96 metrů vysokou telekomunikační věží nepřesahovaly okolní zástavbu a mohou být tak vysoké maximálně 54 metrů.
Fotbalisté Viktorie Žižkov budou nadále působit v druhé lize. Tradiční pražský klub po změnách ve vlastnické struktuře a dohodě s radnicí obdržel licenci, která je nezbytná pro účast v druhé nejvyšší soutěži. Domácí zápasy bude Viktoria znovu hrát na stadionu v Seifertově ulici, v minulé sezoně byla v azylu na Proseku.
Pětadvacátého března 1991 začal zkušebně vysílat 216 metrů vysoký televizní vysílač na pražském Žižkově. Už od počátku stavby v listopadu 1985 vyvolávala věž kontroverze. Dokonce byla před několika lety v mezinárodní anketě označena jako druhá nejošklivější stavba světa. Nicméně mezitím se vysílač s restaurací a vyhlídkou stal neodmyslitelnou součástí panoramatu Prahy. Podívejte se, jak se stavěl.
