Čtvrtina území Evropské unie je postižena vodní erozí. A do roku 2050 budou až čtyři miliardy lidí na světě žít v suchých oblastech, což může způsobit mnohem větší migrační vlnu, než jakou Evropa zažila v roce 2015. To je jen několik důvodů, proč by změna klimatu měla zajímat i Evropu, ačkoliv drtivější důsledky pocítí jiné kontinenty.
Šestnáctiletá švédská aktivistka Greta Thunbergová, která v posledním půlroce inspirovala statisíce školáků na celém světě k boji za ochranu klimatu, se ve středu ve Vatikánu setkala s papežem Františkem. Na závěr jeho generální audience na náměstí Svatého Petra s ní papež krátce hovořil a ona přitom držela ceduli s nápisem "Připojte se ke klimatické stávce".
Indonésie a Malajsie, které se stále potýkají s vysokým množstvím lidí žijícími pod hranicí chudoby, našly před více než 30 lety cestu, která zaručovala části obyvatel obživu a zároveň zlepšení ekonomiky země. Tyto státy na jihovýchodě Asie vsadily na pěstování palmy olejné, produkující žádaný palmový olej, který lze díky jeho nízké ceně nalézt v potravinách, kosmetických výrobcích a biopalivech. Nové evropské nařízení by ale mohlo produkci palmového oleje výrazně omezit.
Máme nejčistší auta v historii, říct, že je teď zakážeme, je ideologická zhůvěřilost, EU nás nutí nasazovat baterie tam, kde se to nevyplatí a nebude to užitečné, kritizuje v duelu DVTV redaktor Světa motorů Martin Frei. Neznamená to, že skončí automobilová doprava tak, jak ji známe, kvůli výfukovým plynům ale umírají ročně tisíce lidí, to je národní zdravotní havárie, se kterou musíme něco dělat, oponuje analytik Glopolis Vojtěch Kotecký.
"Město ani příroda tvůj vajgl nepotřebuje. Vajgl není hnojivo, patří do popelníku." Tento vzkaz našli ve čtvrtek ráno na jednom ze svých oblíbených míst kuřáci z firem sídlících v jedné z kancelářských budov v pražském Karlíně. A co víc: z nevzhledného prostoru plného nedopalků se stal záhon pro květiny. Za akcí stojí iniciativy Envirostyl a BezVajglu.cz, které si dávají za cíl zbavit Prahu nepořádku způsobeného kuřáky a šířit osvětu.
"Vítejte ve světě, kde se noční můra stala každodenní realitou," hřmí hlas Miroslava Krobota ve filmových ukázkách, které se budou od 8. dubna promítat v českých kinech. Nejedná se však o trailer na skutečný film, ale o spot organizace Greenpeace, která se snaží upozornit na dopady změn klimatu.
Hnědouhelná elektrárna Počerady vypustila v roce 2018 do atmosféry nejvíce oxidu uhličitého z českých zdrojů, přes 5,5 milionu tun. Na druhém místě skončila další elektrárna společnosti ČEZ Tušimice II s více než 4,4 milionu tun CO2, třetím největším znečišťovatelem byla elektrárna Chvaletice skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače.
Dva evropské druhy čolka vydávají pod vodou pro člověka těžko slyšitelný zvuk podobný klikání. Tuto dosud neznámou kuriozitu odtajnil čerstvý výzkum vědců z české Akademie věd pod vedením docenta Lumíra Gvoždíka. Klikání čolků je zatím pro vědce záhadou, může se ale jednat o přelomový objev. "I po 250 letech od svého vědeckého popisu nás dokázali čolci překvapit," říká Gvoždík.
Nanoroboti nás začnou léčit do 10 nebo 20 let, precizně umožní odstranit nádor v břiše, mikrorobot zase může fungovat jako velmi přesný skalpel v oku, má průměr červené krvinky a můžete ho navigovat až k sítnici, popisuje Martin Pumera, který v Praze vede Centrum pro pokročilé funkční nanoroboty. Vědci se předhánějí, kdo to dokáže první, říká jeden z nejcitovanějších chemiků světa. Využití už teď nacházejí při likvidaci ekologických škod, protože dokážou vyčistit půdu od chemického znečištění.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) odmítá kritiku, která minulý týden zazněla na protestech studentů. Podle nich politické elity nedělají dost pro odvrácení klimatické katastrofy. Brabec tvrdí, že důležité změny odstartovaly právě za jeho vedení resortu, zatímco začal bojovat s pozůstatky minulosti - přesvědčením, že globální oteplování neexistuje, které podle něj v Češích vyvolal bývalý prezident Václav Klaus. Dodává ale, že záchrana klimatu začíná u každého z nás. Lidé musí přestat nezřízeně nakupovat a například rodiny se musí vzdát více aut.
Devět z deseti vzorků vody z Vltavy a Labe obsahovalo mikroplasty. Loni v září je odebrala organizace Greenpeace v Praze, Ústí nad Labem a Hřensku na Děčínsku. Nejvíce mikroplastů bylo ve vodě odebrané poblíž výpusti čistírny odpadních vod v Ústí nad Labem-Neštěmicích.
Po vzoru švédské environmentální aktivistky Grety Thunbergové v pátek nešly do školy tisícovky českých studentů. Přidali se k celosvětové studentské stávce za klima Fridays For Future. Výsledkem je nyní dvoutýdenní "ultimátum" adresované českým politikům. "Jsme ochotni stávkovat dál. Řešení změn klimatu vnímáme za životně důležité," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz organizátorka stávky v Ostravě Ema Ostřížková.
Česká republika bude schopna snížit emise skleníkových plynů minimálně o 45 procent do roku 2030 a emise o 80 procent v roce 2050. S předstihem plní své závazky vyplývající z klimaticko-energetického balíčku EU i z Pařížské dohody. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) to uvedl v reakci na páteční studentskou stávku.
V českých médiích rezonovala zpráva, že v průběhu příštích několika desetiletí může na světě vyhynout až 40 % druhů hmyzu. Jak se tato černá éra hmyzu promítla do české přírody? Po ohrožených druzích jsme pátrali s entomologem Igorem Malenovským z Ústavu botaniky a zoologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.
Když si loni bývalý předseda Strany zelených pořídil za půjčené peníze zanedbaný barokní zámek ve středočeské obci Osečany, napsali o něm někteří komentátoři, že se zpronevěřil svým levicovým ideálům. Matěje Stropnického (35) přitom nečekal žádný rozmařilý život zámeckého pána, ale naopak tvrdá práce při rekonstrukci, bydlení v těžko vytopitelných sálech nebo koupelna bez osvětlení. "Nikdy předtím jsem nežil ekologičtěji a skromněji než teď v Osečanech. Obnovovat zchátralý zámek je spíš náročný úkol než dovolená," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Kromě toho mluví také o svém divadelním debutu v inscenaci Úplné zatmění, kde si po boku svého přítele zahrál prokletého básníka Paula Verlaina.
Případy, kdy sníh zčernal nebo zezelenal, vyvolávají stále větší znepokojení. Jak velké obavy bychom měli mít kvůli čím dál tím víc barevnému sněhu, se ptá britský list The Guardian.
Setkat se s hrdličkou divokou v přírodě je čím dál větší vzácnost. Přitom její zpěv opěvoval již Karel Hynek Mácha v proslulé básni Máj, ve které hrdliččin zval ku lásce hlas. „Hrdlička divoká patří mezi rychle ubývající ptačí druhy naší krajiny,“ říká ředitel České společnosti ornitologické (ČSO) Zdeněk Vermouzek ohledně důvodů, proč ornitologové hrdličku vyhlásili Ptákem roku 2019.
Zuzana Čaputová. Pro mnoho Čechů ještě před několika dny neznámé jméno, nyní se o této pětačtyřicetileté právničce mluví jako o favoritce slovenských prezidentských voleb. Kdo je žena, která vede v posledních předvolebních průzkumech?
Kožešinové farmy v Česku zejí prázdnotou. Ke konci ledna museli podnikatelé zabít poslední zvířata a chov ukončit. Přikázal jim to zákon, který před bezmála třemi lety předložila padesátka poslanců napříč politickým spektrem a který nyní nabyl účinnosti. Majitelé si přitom stěžují, že kompenzace nabízené státem jsou směšné v porovnání s náklady, jež museli na provoz vynaložit, a někteří se ještě snaží zákaz kožešinových farem zvrátit.
Ve švýcarském Davosu, kde právě probíhá Světové ekonomické fórum, diskutují světoví lídři o způsobech, jak zlepšit svět. Řeší rovnoprávnost, digitální bezpečnost nebo také klimatické změny a způsoby, jak je zmírnit. Zatímco však mluví o tom, jak bojovat s globálním oteplováním, média poukazují na obrovské množství soukromých letadel, kterými političtí a ekonomičtí představitelé do Davosu přiletěli.
