Obyvatelé hustě obydlených oblastí Prahy a Kladna letos a příští rok výrazněji pocítí hluk letadel. Podle informací Aktuálně.cz plánuje Letiště Praha opravu hlavní ranveje a provoz po oba roky na několik měsíců odkloní na vedlejší dráhu. A to zřejmě i v létě, kdy je letiště nejvytíženější.
Pro ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) jde o věc nejvyšší důležitosti. Než bude za pár měsíců po podzimních sněmovních volbách končit, přeje si splnit svůj sen o petkové "revoluci", která by zcela změnila současný systém používání PET lahví a plechovek. Jenže podle informací Aktuálně.cz žádná revoluce nebude. Proti ní je nejen opozice, ale také mnozí vládní politici.
Ostrava se dál léčí z průmyslové minulosti. Na haldě v Heřmanicích ale jako by se zasekl čas. Místním lidem zbarvuje unikající popel ovoce na zahradách dočerna a řešení ekologické zátěže stále nepřichází. Nejdříve bylo v plánu odval odtěžit, teď jej má zabezpečit sarkofág. A v kopci mezitím doutná oheň. Vrty v posledních dnech zkoumají, zda se nemůže dostat až ke skládce chemického odpadu.
Plán na rozšíření Letiště Václava Havla o novou ranvej je znovu na stole. Středočeský kraj po dřívějších soudních tahanicích zahájil územní řízení o stavbě. Proti té ale protestují okolní obce, městské části i ekologové. Obávají se dalšího zhoršení už tak silného hluku i zvýšení emisí. Podle letiště ale otevření nové dráhy povede k pravému opaku.
Čím dál větší davy turistů zahlcují Krkonoše, Šumavu či Beskydy. Lidé chodí i na místa, kde měla dříve zvířata klid, a příroda trpí. Proti fenoménu zvanému overturismus nyní stát zakročí. Ze švýcarských fondů vyčlení 660 milionů na udržitelný turismus, dalších 300 milionu na posílení biodiverzity. O podporu mohou už nyní žádat projekty nad 70 milionů korun, menší budou následovat na jaře.
Už od dětství ji fascinovala biologie a příroda. Největší vášní osmnáctileté gymnazistky Kristýny Říhové je však mořská biologie. Stav oceánů jí leží na srdci, a zřejmě právě proto se jí v hlavě zrodila myšlenka, jak přispět ke snížení jejich znečištění. Její oceněný projekt má snížit množství odpadu v oceánech.
Za komunismu se zde zpracovávala uranová ruda a nebezpečný odpad se volně vypouštěl do obřích odkališť. Bylo ho 36 milionů tun. Už přes desetiletí se laguny u jihočeských Dívčic zaváží a sanují. Přichází ale další problémy. Někdo sem navezl statisíce tun strusky obsahující škodliviny. Obec kvůli tomu podává trestní oznámení. Provozovatel se naopak chce bránit a stěžuje si na poškození pověsti.
Zdraví 11 milionů dětí ve východopákistánské provincii Paňdžáb je ohrožené kvůli znečištění vzduchu, které se v zemi v posledních letech změnilo na páté roční období. Varování vydal Dětský fond OSN (UNICEF) a citovala z něj agentura AP.
Továrna Synthos v Kralupech nad Vltavou je největším výrobcem pěnového polystyrenu v Evropě. Patří ale také mezi největší znečišťovatele ovzduší v Česku. V novém žebříčku se stala "skokanem roku". Loni vypustila více než dvojnásobek nebezpečného styrenu, který může způsobovat rakovinu. Místní si stěžují na bolesti hlavy i silný zápach. Firma tvrdí, že za to mohou poruchy a situace se letos zlepší.
Apartmány a hotely pro tři tisícovky lidí by mohly v příštích letech vyrůst u Lipna na poloostrově Radslav. Zcela tak obklopí klidnou chatovou oblast. Jejím obyvatelům se záměr nelíbí. "K chatařům 20. století přibudou chataři 21. století," hájí záměr starostka Černé v Pošumaví. "My si sem jezdíme odpočinout, oni vyblbnout," namítají místní. Přehradou tak otřásá další spor o výstavbu.
Míst, jako je přírodní koupaliště v Motole, už v Praze moc nezbývá. Návštěvník zde nenajde žádný luxus, ale dá si pivo a párek a má dost místa na válení na dece. Budovy jsou ale v žalostnému stavu a město chystá rekonstrukci. Plán se nelíbí části občanů. Místo jako z Rozmarného léta nahradí megalomanské wellness centrum, míní a podepisují petici. Tu podpořili i Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř.
Unikátní útvar Panská skála, jinak též Varhany, patří k nejznámějším přírodním památkám Česka. V její těsné blízkosti chce nyní společnost Norma s podporou města postavit supermarket. Část místních proti tomu sepsala petici. "Sami si navždy zničíme krásné prostředí," říkají. Firma už vyrazila do protiútoku - připravila petici za stavbu supermarketu.
Městský soud v Praze ve středu rozhodne o výstavbě lanovky v Brně, která má spojit univerzitní kampus s výstavištěm. Podle odpůrců nedává smysl, místa už spojuje trolejbusová linka. Stavba za miliardu by cestu urychlila jen o dvě minuty. Ohrozila by podle nich také zvířata. Vedení města naopak trvá na tom, že ulehčí dopravě a poslouží jako atrakce pro turisty.
Čápi v Česku mají za sebou rekordní sezonu. Ornitologové a dobrovolníci letos napočítali 837 hnízd se vzrostlými mláďaty, nejvíc za deset let. "Nárůst je opravdu citelný," říká ornitoložka Gabriela Dobruská, koordinátorka programu Čapí hnízda. V rozhovoru vysvětluje, co za tímto úspěchem stojí, jakou roli v tom sehráli hraboši nebo která slavná čapí pranostika už dnes zcela neplatí.
Rozporuplné reakce vyvolal v Božím Daru návrh ministerstva životního prostředí na vytvoření chráněné krajinné oblasti Krušné hory. Části místních vadí, že osada Ryžovna má být v nejméně chráněné zóně. Bojí se, že ji zastavějí developeři. Starosta Jan Horník naopak jakoukoli ochranu odmítá. "Žádný ochranář z Prahy nebo z Varů to tady nezná tak jako my," míní.
Takový začátek září Česko nepamatuje. Teploty jsou neobvykle vysoké, ještě více ale překvapuje jiná věc. Bezprecedentně vysoké riziko požárů. To navíc bude pokračovat i příští týden. Vlivem klimatické změny bude ale takto extrémních roků přibývat. "Požární sezona bude začínat a končit dříve," říká klimatolog Miroslav Trnka. A varuje lidi, aby byli obzvláště opatrní.
Kůrovcová kalamita, která poslední roky ničila české lesy, je u konce. Důvod k optimismu ale není. Šlo jen o první vlnu, problém může být za pár let zpět. A je obrovské riziko, že bude ještě horší, říká profesor Tomáš Hlásny z České zemědělské univerzity. Upozorňuje, že i snaha o vysázení pestrých a odolných lesů může skončit fiaskem. Kvůli problému, který politici ignorují.
Elektrokola jsou fenomén. Díky zabudovanému motorku je snadnější vyrazit na celodenní cyklovýlet i v náročném terénu, třeba v horách. Jenže zatímco spoustě lidí se tím otevřely nové možnosti poznávání krajiny, ona samotná trpí. Do odlehlých oblastí se dostává mnohem více turistů než dříve a příroda nemá šanci si odpočinout. A to pro ni může mít nezvratné následky, upozorňují ochranáři.
Vyhlídka Máj u nádrže Štěchovice nabízí jeden z nejhezčích pohledů na meandrující Vltavu. Jenže zatímco sociální sítě každý rok zaplavují tisíce fotografií z tohoto místa, úřad blízkých Krňan zahlcují stížnosti místních. Hlasitými sportovními auty jim turisté často vjedou až na dvůr, okolní lesy pak zaplavuje nepořádek. "Ničí přírodu, ničí okolí. A my z toho nic nemáme," zní z obce.
Za padesát let přibylo v řekách a potocích druhů hmyzu a dalších bezobratlých, kteří jsou dobrými bioindikátory. Toky se postupně zotavují z dopadů průmyslového znečištění a dalších lidských zásahů. Podle nového výzkumu většině původních druhů zatím neškodí ani klimatická změna. Vědci ale přinášejí také špatné zprávy.
