Posledních 20 let obcházeli vědci a dobrovolníci nejrůznější komunity v Evropě, Asii, Africe a Americe a prosili je o vzorky vajec slepic domácích. Tým pod vedením českého vědce chtěl díky nim rozpoznat, do jaké míry se do našeho jídelníčku dostává znečištění. Výsledky prokázaly, že většina odebraných vzorků nesplňuje evropské limity na bezpečnost potravin.
Poslední přirozené útočiště vzácných goril horských se ocitá v ohrožení. Demokratická republika Kongo rozhodla, že vydraží povolenky na těžbu ropy a zemního plynu v oblastech, kam zasahuje také část národního parku Virunga, který je zapsán na seznamu UNESCO.
Horké dny v městech budoucnosti by měly být podle expertů pro obyvatele o poznání příjemnější než v současných zástavbách. Nabídnou více stínů pod stromy, procházku kolem vodního kanálu a také větší chládek uvnitř. Čtvrti, které se nyní v Česku staví, ale mají k ideálu daleko. "Opatření se sice do mnoha projektů zahrnují už dnes, ale je to jen dobrovolné," říká ekoložka Petra Kolínská.
Hasiči v Řecku bojují s desítkami požárů porostu, z nichž největší ničí lesy u národního parku Dadia na severovýchodě země. Oheň na území s chráněnými lesy a mnoha druhy vzácných živočichů, zejména ptáků, se snaží zastavit na 320 hasičů, kterým pomáhají dobrovolníci i vojáci. Požáry způsobené suchým a horkým počasím v neděli dál zaměstnávaly krizové složky v Itálii či Slovinsku.
S konkrétním návodem, jak zabránit suchu a dobře hospodařit s vodou v krajině, přichází ekolog Jiří Malík. Autor mezinárodně oceňovaného modelu návratu vody na Broumovsko vysvětluje, proč jsou v Česku sucho a ničivé přívalové deště čím dál větší problém. Lidem radí zadržovat vodu přímo na zahradách. Třeba tím, že kromě stromů vysadí i keře, zbaví se bazénu či nebudou trávník sekat na krátko.
Ministryně pro životní prostředí Anna Hubáčková nastínila v pondělí odpoledne europoslancům v Bruselu plán českého předsednictví ve svojí agendě. Před členy výboru pro otázky životního prostředí ji čekala přátelská atmosféra; na konci debaty, která trvala půldruhé hodiny, si ale někteří europoslanci postěžovali, že se vlastně nic nedozvěděli.
Loni Ben Cristovao překvapil deskou šmrncnutou rockem, na novém albu Protenkontrast se znovu pouští do rapu. I za cenu neúspěchu pořád zkouší nové věci, a to nejen v hudbě. Před dvěma lety si s kamarády otevřel veganskou pivnici, která navzdory pandemii funguje doteď. V rozhovoru popisuje, proč by si připadal jako pokrytec, kdyby jedl maso, i proč úplně chápe účastníky protestů Black Lives Matter.
Hvězdy lze ve městech pozorovat o poznání hůř než na venkově, často nejsou vidět vůbec. Může za to jev zvaný světelné znečištění. Ten s sebou podle vědců nese i závažnější důsledky. V ohrožení je nejen lidské zdraví, ale především příroda, varuje Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. Téma chce ministerstvo životního prostředí zvednout během předsednictví Rady Evropské unie.
Měli bychom ji totiž (také) obnovovat. A prozatím největší krok k tomu udělala tento týden Evropská komise. Po letech příprav představila pravidla, která - pokud je sedmadvacítka schválí - už během několik málo let začnou vracet do evropských krajin živou přírodu ve velkém i malém. V dobrém bychom se tak konečně rozešli s jednou úspěšnou tradicí starého kontinentu.
Křivoklátsko skrývá jeden z nejzachovalejších komplexů smíšených lesů v Česku. I proto by jej ochranáři i vláda rádi brzy vyhlásili novým národním parkem. Starostové blízkých obcí jsou ale proti, podle nich už je oblast chráněná dost. Reportér Aktuálně.cz vyrazil na místo s šéfem místních ochranářů Jaroslavem Obermajerem a zjišťoval, co by vyhlášení národního parku Křivoklátsku přineslo.
Klimatické změny budou mít dopad i na lidská těla, která se budou postupně smrskávat. Představitelé budoucích generací tak budou menšího vzrůstu než jejich předkové. Tvrdí to paleontolog Steve Brusatte z Edinburské univerzity, podle kterého drobnější savci dovedou lépe přežívat ve vysokých teplotách.
Ve středu se bude v Evropském parlamentu hlasovat o důležitých klimatických opatřeních, která povedou k zpřísnění emisních limitů pro nová auta, což by fakticky znamenalo zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory do roku 2035 a postupné zpřísňování norem v letech 2025 a 2030.
Do konce roku skončím ve funkci, oznámil před několika dny ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss. Podle svých slov tak reaguje na politický tlak, kterému měl čelit od vypuknutí kauzy Bečva, zároveň ovšem odmítá, že by byl zodpovědný za pomalé vyšetřování případu. Jinak ovšem smýšlí politici i ekologické organizace. Měl odejít už dávno, říkají někteří z nich.
Jihomoravská oblast Soutok, známá také jako Moravská Amazonie, patří pro své lužní lesy k nejcennějšímu přírodnímu bohatství Česka. Dosud ale byla chráněná jen z velmi malé části. To se letos změní. 1. července na místě vznikne nová chráněná krajinná oblast, schválila ve středu vláda. Podívejte se v galerii Aktuálně.cz, jaké krásy Soutok skrývá.
Vláda v programovém prohlášení slíbila nový národní park Soutok. Nyní couvá. Podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) by bylo na místě vhodnější vyhlásit chráněnou krajinnou oblast. Česku ovšem dochází čas. Pokud nezajistí ochranu Soutoku, může skončit i u evropského soudu. Řešení prozatím vláda vidí v zavedení dvou maloplošných chráněných území. Mohla by vzniknout do roka.
Není žádný hezoun z plakátu, s počítači si dlouho rozuměl líp než se ženami a namísto lyrických veršů si libuje v sebeironii. Písničkář Pokáč se stal nepravděpodobnou hvězdou české hudební scény a na letošek chystá svůj zatím největší koncert. V rozhovoru vystudovaný informatik popisuje, jak své nedostatky proměnil v přednosti a proč jsou stereotypy o absolventech technických oborů občas pravdivé.
Už za pár let chce mít vláda z Křivoklátska funkční národní park. Přípravy ovšem komplikují jednání s obcemi, které vyhlášení odmítají - obávají se zejména návalu turistů. "Díky národnímu parku budeme moct naopak turisty usměrnit," namítá ministryně Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Upozorňuje navíc, že se zvýšeným počtem turistů musí Křivoklátsko počítat i v případě, že národní park nevznikne.
Jak i po smrti co nejméně zatížit životní prostředí, řeší čím dál více Čechů. Zájemci o šetrný pohřeb mohou nechat popel svých blízkých uložit například v Lese vzpomínek na pražském Ďáblickém hřbitově, mnoho dalších možností ale na rozdíl od jiných zemí nemají. To by se mohlo v příštích letech změnit. Zelené pohřebnictví bude brzy běžné, věří expert ministerstva pro místní rozvoj Tomáš Kotrlý.
Na Ďáblickém hřbitově v Praze už sedm let funguje Les vzpomínek. Jde o dosud nejužívanější způsob ekologického pohřbívání v Česku - lidský popel zde umisťují ke stromům, a to buď v rozložitelné urně, nebo jen volně do hlíny. "Místo nabízí možnost pro lidi, kteří touží po šetrnějším, přírodě bližším způsobu pohřbení," uvádí Tereza Chmelařová, správkyně lesa a členka spolku Ke kořenům.
