


Arménie
Arménská republika se osamostatnila po rozpadu Sovětského svazu. Hlavním městem Arménie je Jerevan.



Arménská republika se osamostatnila po rozpadu Sovětského svazu. Hlavním městem Arménie je Jerevan.



Byli hladoví, zesláblí, mnozí na hranici smrti. Takhle zastihla koncem ledna 1945 sovětská Rudá armáda poslední zbytky vězňů v komplexu nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau na jihu Polska. U příležitosti 75. výročí jeho osvobození, které připadne na 27. ledna, připomínáme příběhy přeživších nacistických hrůz.



Každý z účastníků schůzky obdržel jeden protokol, který byl přísně tajný, a řada exemplářů se v chaosu konce války ztratila. Po ní byl objeven jen jeden exemplář tohoto patnáctistránkového dokumentu.



Lidé mají hluboko ve svých kořenech některé věci, je tam nedůvěra k Židům, takhle se divili moji předci v období hilsneriády, říká Tomáš Jelínek o náladách v Prostějově, které začaly v souvislosti s debatou o revitalizaci židovského hřbitova v Prostějově. Jelínek věří, že k revitalizaci v horizontu let dojde, bude to prý za cenu nedorozumění a protižidovských nálad, což projekt údajně poškozuje.



Česká mantra: nejsme antisemité, anticikánisté, rasisté, my ne. Do toho ale jede židovské spiknutí, zednářské lóže a jiné po století šířené nesmysly.



Spojené státy se aktivně podílely na vypracování rezoluce k židovským osadám, kterou v pátek schválila Rada bezpečnosti OSN a kterou Izrael kategoricky odmítá. Řekl to mluvčí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Ten se rozhněval na americkou vládu již za to, že USA zdržením se při hlasování umožnily přijetí rezoluce požadující po Izraeli, aby přestal s výstavbou židovských osad na okupovaných palestinských územích. Spojené státy nepodpořily Izrael v této otázce poprvé od roku 1979. Washington vysvětlil nynější nepoužití svého práva veta tím, že rozšiřování osad poškozuje snahy oživit mírový proces na Blízkém východě. Izrael o víkendu oznámil, že se rezoluci nepodřídí.



Továrna v Brněnci, kde Oskar Schindler zachránil během druhé světové války životy 1200 Židů, postupně chátrá. Možná se to změní a bude z ní muzeum.



Švédské úřady formálně prohlásily za mrtvého diplomata Raoula Wallenberga, který během druhé světové války zachránil desetitisíce maďarských Židů před deportací do koncentračních táborů. Informovala o tom v pondělí agentura AP. Wallenberga v roce 1945 zatkla v Budapešti sovětská kontrarozvědka a od té doby je nezvěstný. Švéd Wallenberg působil za druhé světové války jako tajemník švédské mise v Budapešti, kam odešel v roce 1944 ve svých 32 letech. V maďarské metropoli během války zřídil několik úkrytů pro Židy a rovněž pro ně zajišťoval diplomatické pasy. Před deportací do nacistických koncentračních táborů tak zachránil zřejmě přinejmenším 20 tisíc Židů.



Poslanecká sněmovna ve středu odsoudila rezoluci UNESCO s názvem Okupovaná Palestina. Ta používá pro místa v jeruzalémském Starém Městě pouze arabské názvy. Například prostor u Zdi nářků, což je nejvýznamnější židovská památka, je v rezoluci označen arabským názvem a hebrejský je v závorce. Usnesení, které schválili poslanci, kritizuje rezoluci jako nenávistnou a protiizraelskou. Pro stanovisko hlasovalo 119 ze 149 přítomných poslanců z řad ČSSD, ANO, KDU-ČSL, TOP 09, ODS a Úsvitu. Proti byli jen čtyři poslanci KSČM.



Rodrigo Duterte se znovu omluvil Židům za nedávný výrok, v němž přirovnal svůj tvrdý boj proti nelegálnímu obchodu s drogami k vyhlazování Židů za druhé světové války. Bylo to velmi špatné a omlouvám se za to, prohlásil v synagoze ve filipínském hlavním městě Manile. Duterte dodal, že není rasista a připomněl, že jeho bývalá žena měla židovské kořeny.



Chasidští židé z celého světa se sjeli do středoukrajinského města Umaň, aby oslavili Roš ha-šana, židovský Nový rok. Na třídenní oslavy, které začaly 2 října, mělo dorazit až 30 000 poutníků. Oslavy se konají v ulicích celého města. Lidé tančí, jedí a modlí se. Umaň je poutní místo, ve kterém se nachází hrob známého chasidského rabína Nachmana z Braclavi.



Společenství různých kultur Brno odjakživa obohacovalo a vtisklo mu osobitý ráz. Archeolog a etnograf Michal Doležel proto uspořádal několik prohlídek po městě a ukázal zájemcům skryté stopy, které po sobě Židé a Němci zanechali. Některé najde člověk na nečekaných místech. Třeba tam, kde býval židovský hřbitov, je teď páté nástupiště nádraží. Ironií dějin právě odtud odjížděly transporty do koncentračních táborů.



Je potřeba nezkreslovat historická fakta, tímto způsobem se to děje, říká ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát a dodává, že ho zaráží, proč filmaři neměli podmínku, že polep bude sundán. Je to prý důkaz toho, že v případě kšeftu není žádná míra mravní.



Po více než roce jednání dospělo české ministerstvo zahraničí s německou protistranou k dohodě. Zhruba patnáct českých Romů, kteří přežili útrapy německých koncentračních táborů, zřejmě dostane jednorázově vyplaceno po 2500 eurech (68 tisících Kč). Stejnou částku vyplácí německé úřady od srpna také Němcům, kteří za druhé světové války nebo po jejím skončení dělali nucené práce. Nárok na ni mají i sudetští Němci, kteří museli po skončení druhé světové války pracovat na území tehdejšího Československa.



Pět let vězení vyměřil soud v německém Detmoldu 94letému Reinholdu Hanningovi. Obžaloba mu přičítala podíl na smrti 170 000 lidí. Někdejší člen nacistických jednotek SS působil v letech 1942 až 1944 jako dozorce v koncentračním táboře Osvětim. Tam mimo jiné dohlížel na přijíždějící židovské transporty. Muž se u soudu hájil, že nesloužil ve vyhlazovací části Březinka. Obhajoba pak tvrdila, že Hanning nikdy osobně žádného vězně nezbil či nezabil. V Německu šlo zřejmě o poslední proces s nacistou.



Po Terezínské tryzně za mnou přišli někteří politici a děkovali mi, že jsem tam promluvil i za ně, říká rabín v rozhovoru s Karlem Hvížďalou.



V dnešní době musíme docházet ke smíru a nikoliv společnost radikalizovat, říká k projevům Štěcha a Vodičky v Terezíně předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek. Antisemitismus je v Česku podle něj naštěstí na nízké úrovni, obává se ale nárůstu konspiračních teorií.



Zlehčování útoků tím, že si za ně „sluníčkáři“ mohou sami, je odporné a nebezpečné. Židé si za nenávist také mohli sami, říkalo se kdysi.



Příběh sira Nicholase Wintona a jeho záchrany stovek židovských dětí je světově proslulý. Jenže stovky dětí zachránily také dánské matky, které uposlechly výzvy Ženské ligy pro mír a svobodu a staly se dočasnými pěstounkami židovských dětí ze střední Evropy, včetně osmdesáti školáků z Československa. Jejich příběhy vypátrala česká novinářka a badatelka Judita Matyášová, a jak říká, stalo se tak za vteřinu dvanáct. Hrstce pamětníků, kteří ještě žijí, je totiž dnes kolem devadesáti let. Podařilo se jí také uskutečnit setkání "dětí" po sedmdesáti letech a natočit působivý dokument Na Sever, jenž právě vstoupil do kin. V rozhovoru pro Aktuálně.cz i vyvrací některé mýty o siru Wintonovi.



Na židovském hřbitově v Budapešti v pátek uložily kosti nalezené před pěti lety při opravě Markétina mostu. Pravděpodobně se jedná o pozůstatky 3600 maďarských Židů zavražděných koncem roku 1944. Během deseti týdnů bylo tehdy deportováno do vyhlazovacích táborů přes 420 tisíc lidí. Většina válku nepřežila.