Reklama
Reklama

Židé


Vlajka Arménie
Vlajka Arménie
Vlajka Arménie

Arménie

Arménská republika se osamostatnila po rozpadu Sovětského svazu. Hlavním městem Arménie je Jerevan.

Protižidovské nálady v Prostějově? Lidé říkají podobné věci jak za protektorátu, tvrdí Jelínek
Protižidovské nálady v Prostějově? Lidé říkají podobné věci jak za protektorátu, tvrdí Jelínek
Protižidovské nálady v Prostějově? Lidé říkají podobné věci jak za protektorátu, tvrdí Jelínek

Protižidovské nálady v Prostějově? Lidé říkají podobné věci jak za protektorátu, tvrdí Jelínek

Lidé mají hluboko ve svých kořenech některé věci, je tam nedůvěra k Židům, takhle se divili moji předci v období hilsneriády, říká Tomáš Jelínek o náladách v Prostějově, které začaly v souvislosti s debatou o revitalizaci židovského hřbitova v Prostějově. Jelínek věří, že k revitalizaci v horizontu let dojde, bude to prý za cenu nedorozumění a protižidovských nálad, což projekt údajně poškozuje.

Reklama
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Rezoluci o židovských osadách pomáhaly vypracovat USA. Je hanebná, nepodřídíme se jí, tvrdí Izrael.

Spojené státy se aktivně podílely na vypracování rezoluce k židovským osadám, kterou v pátek schválila Rada bezpečnosti OSN a kterou Izrael kategoricky odmítá. Řekl to mluvčí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Ten se rozhněval na americkou vládu již za to, že USA zdržením se při hlasování umožnily přijetí rezoluce požadující po Izraeli, aby přestal s výstavbou židovských osad na okupovaných palestinských územích. Spojené státy nepodpořily Izrael v této otázce poprvé od roku 1979. Washington vysvětlil nynější nepoužití svého práva veta tím, že rozšiřování osad poškozuje snahy oživit mírový proces na Blízkém východě. Izrael o víkendu oznámil, že se rezoluci nepodřídí.

Raoul Wallenberg
Raoul Wallenberg
Raoul Wallenberg

Švédské úřady prohlásily za mrtvého zachránce Židů Wallenberga, nezvěstný byl 71 let

Švédské úřady formálně prohlásily za mrtvého diplomata Raoula Wallenberga, který během druhé světové války zachránil desetitisíce maďarských Židů před deportací do koncentračních táborů. Informovala o tom v pondělí agentura AP. Wallenberga v roce 1945 zatkla v Budapešti sovětská kontrarozvědka a od té doby je nezvěstný. Švéd Wallenberg působil za druhé světové války jako tajemník švédské mise v Budapešti, kam odešel v roce 1944 ve svých 32 letech. V maďarské metropoli během války zřídil několik úkrytů pro Židy a rovněž pro ně zajišťoval diplomatické pasy. Před deportací do nacistických koncentračních táborů tak zachránil zřejmě přinejmenším 20 tisíc Židů.

Reklama
Jeruzalém, Zeď nářků
Jeruzalém, Zeď nářků
Jeruzalém, Zeď nářků

Sněmovna odsoudila rezoluci UNESCO o Zdi nářků. Je nenávistná a protiizraelská, odhlasovali poslanci

Poslanecká sněmovna ve středu odsoudila rezoluci UNESCO s názvem Okupovaná Palestina. Ta používá pro místa v jeruzalémském Starém Městě pouze arabské názvy. Například prostor u Zdi nářků, což je nejvýznamnější židovská památka, je v rezoluci označen arabským názvem a hebrejský je v závorce. Usnesení, které schválili poslanci, kritizuje rezoluci jako nenávistnou a protiizraelskou. Pro stanovisko hlasovalo 119 ze 149 přítomných poslanců z řad ČSSD, ANO, KDU-ČSL, TOP 09, ODS a Úsvitu. Proti byli jen čtyři poslanci KSČM.

Rodrigo Duterte
Rodrigo Duterte
Rodrigo Duterte

Filipínský prezident se osobně omluvil Židům za výrok o Hitlerovi

Rodrigo Duterte se znovu omluvil Židům za nedávný výrok, v němž přirovnal svůj tvrdý boj proti nelegálnímu obchodu s drogami k vyhlazování Židů za druhé světové války. Bylo to velmi špatné a omlouvám se za to, prohlásil v synagoze ve filipínském hlavním městě Manile. Duterte dodal, že není rasista a připomněl, že jeho bývalá žena měla židovské kořeny.

Židé slaví Nový rok. Tisíce nadšených Chasidů při něm zaplnily město na Ukrajině
Židé slaví Nový rok. Tisíce nadšených Chasidů při něm zaplnily město na Ukrajině
Židé slaví Nový rok. Tisíce nadšených Chasidů při něm zaplnily město na Ukrajině

Židé slaví Nový rok. Tisíce nadšených Chasidů při něm zaplnily město na Ukrajině

Chasidští židé z celého světa se sjeli do středoukrajinského města Umaň, aby oslavili Roš ha-šana, židovský Nový rok. Na třídenní oslavy, které začaly 2 října, mělo dorazit až 30 000 poutníků. Oslavy se konají v ulicích celého města. Lidé tančí, jedí a modlí se. Umaň je poutní místo, ve kterém se nachází hrob známého chasidského rabína Nachmana z Braclavi.

Procházka Brnem
Procházka Brnem
Procházka Brnem

Foto: Hřbitov je pod pátým nástupištěm. Němci a Židé z Brna odešli, tajemství zůstala

Společenství různých kultur Brno odjakživa obohacovalo a vtisklo mu osobitý ráz. Archeolog a etnograf Michal Doležel proto uspořádal několik prohlídek po městě a ukázal zájemcům skryté stopy, které po sobě Židé a Němci zanechali. Některé najde člověk na nečekaných místech. Třeba tam, kde býval židovský hřbitov, je teď páté nástupiště nádraží. Ironií dějin právě odtud odjížděly transporty do koncentračních táborů.

Reklama
Lety u Písku Trestný tábor
Lety u Písku Trestný tábor
Lety u Písku Trestný tábor

Německo zřejmě odškodní české Romy, kteří přežili holocaust, peníze nabídne i sudetským Němcům

Po více než roce jednání dospělo české ministerstvo zahraničí s německou protistranou k dohodě. Zhruba patnáct českých Romů, kteří přežili útrapy německých koncentračních táborů, zřejmě dostane jednorázově vyplaceno po 2500 eurech (68 tisících Kč). Stejnou částku vyplácí německé úřady od srpna také Němcům, kteří za druhé světové války nebo po jejím skončení dělali nucené práce. Nárok na ni mají i sudetští Němci, kteří museli po skončení druhé světové války pracovat na území tehdejšího Československa.

Arbeit macht frei. Osvětim
Arbeit macht frei. Osvětim
Arbeit macht frei. Osvětim

Dozorce z Osvětimi dostal u soudu pět let vězení. Podílel se na smrti 170 000 lidí

Pět let vězení vyměřil soud v německém Detmoldu 94letému Reinholdu Hanningovi. Obžaloba mu přičítala podíl na smrti 170 000 lidí. Někdejší člen nacistických jednotek SS působil v letech 1942 až 1944 jako dozorce v koncentračním táboře Osvětim. Tam mimo jiné dohlížel na přijíždějící židovské transporty. Muž se u soudu hájil, že nesloužil ve vyhlazovací části Březinka. Obhajoba pak tvrdila, že Hanning nikdy osobně žádného vězně nezbil či nezabil. V Německu šlo zřejmě o poslední proces s nacistou.

Reklama
Trailer dokumentu Na Sever
Trailer dokumentu Na Sever
Trailer dokumentu Na Sever

Židovské děti nezachraňoval jen Winton, ale i dánské matky, říká Češka, co našla zapomenuté dějiny

Příběh sira Nicholase Wintona a jeho záchrany stovek židovských dětí je světově proslulý. Jenže stovky dětí zachránily také dánské matky, které uposlechly výzvy Ženské ligy pro mír a svobodu a staly se dočasnými pěstounkami židovských dětí ze střední Evropy, včetně osmdesáti školáků z Československa. Jejich příběhy vypátrala česká novinářka a badatelka Judita Matyášová, a jak říká, stalo se tak za vteřinu dvanáct. Hrstce pamětníků, kteří ještě žijí, je totiž dnes kolem devadesáti let. Podařilo se jí také uskutečnit setkání "dětí" po sedmdesáti letech a natočit působivý dokument Na Sever, jenž právě vstoupil do kin. V rozhovoru pro Aktuálně.cz i vyvrací některé mýty o siru Wintonovi.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama