Na koloběžce ujela desítky kilometrů s čivavou trpící epilepsií, která miluje jízdu v košíku. Největší odměnou jí ale nebyla samotná trasa, nýbrž nezapomenutelné setkání. „Příběhy a situace, které díky Stezce člověk zažije, jsou úžasné,“ říká Veronika Štrossová. Právě na trase se jí splnil životní sen. Potkala divoké vlky.
Britka Hayley Ruberyová si přes facebookový marketplace pořídila starý, vlhký karavan Van Royce z roku 1989 za pouhých 500 liber (asi 14 tisíc korun). Spolu s partnerem Benem, navzdory plným úvazkům v práci, strávili tři měsíce po večerech a víkendech na jeho kompletní přeměně. Ze zchátralé maringotky na odpis tak vznikl stylový obytný vůz.
„Nemusíme být milé. Nemusíme se omlouvat. Můžeme zkrátka říct: Chci jít sama. A to stačí.“ Slova Jasmíny Houdek, lektorky Moderní sebeobrany, zní jednoduše. Ale pro mnoho žen, které se vydají samy na trek, představují zásadní změnu myšlení. Protože právě na cestách, kde bychom měly zažívat svobodu, dobrodružství a klid, s námi často jde i jeden nečekaný společník - strach.
Ženy, které před rokem 1990 žily a pracovaly v Německé demokratické republice (NDR), berou v průměru vyšší důchod než ženy ze západního Německa. Vyplývá to ze studie, kterou ve čtvrtek zveřejnil institut Prognos. Průměrně je renta vyšší o 357 eur (8800 Kč). Ve východním Německu totiž více žen pracovalo na plný úvazek.
Na západní straně Šumavy, v drsném i krásném kraji, žije a pracuje Lucie Marunová. Mladá hajná lásku k lesům a myslivosti zdědila po svém otci, i proto již dva roky je realitou jejích dní ticho a dřina. A někdy i vůně střelného prachu. Lucie prý ke štěstí nepotřebuje mnoho, naplňuje ji totiž péče o rovnováhu přírody - s respektem, pokorou a láskou. A to i ke zvěři, kterou občas musí usmrtit.
Ve středu 15. června 1904 bylo krásné počasí. Na výletní loď General Slocum se nalodilo 1331 natěšených členů Evangelické luteránské církve svatého Marka. Většina z nich byly ženy a děti. Všichni byli oblečeni ve svých nejlepších šatech, ve vzduchu bylo cítit radostné očekávání. Mnoho z nich se na tenhle den těšilo celý rok. Nikdo netušil, že se výlet za chvíli změní v obrovskou tragédii.
Mezi autory převratných vynálezů, které dnes považujeme za samozřejmost, najdeme geniální ženy, jejichž práce zůstávala dlouho v ústraní. Myčka nádobí od Josephine Cochraneové osvobodila ženy od nekonečného mytí, stěrače Mary Andersonové zachraňují životy řidičů, wi-fi technologie Hedy Lamarrové propojuje svět. Podívejte se na další příběhy žen, které se prosadily době navzdory.
"Sládkovské řemeslo mi vonělo odmalička," přiznává Žaneta Petružálková. Otci, který pracoval jako sládek v Plzeňském Prazdroji, pravidelně nakukovala přes rameno při vaření domovarů. Už tehdy prý věděla, že jednou půjde v jeho stopách. "Cesta to ale byla trnitá. Táta říkal, že to není práce pro holku, takže byl nejdřív proti," dodává žena, která dnes pracuje jako sládková v pivovaru Zlatá kráva.
Sebevědomí není něco, co získáme jednou provždy. Mění se s námi – podle situací, nálad i životních etap. A právě proto si zaslouží naši pozornost a péči. Jak o něj nepřijít a udržet si zdravou víru v sebe sama i v náročných obdobích? Prozkoumejte tipy od psycholožky, které vás mohou posunout dopředu.
Stály po boku mužů, kteří rozpoutali peklo. Jaké byly osudy Evy Braunové, fanatické Magdy Goebbelsové, elegantní Karoly Frankové či chladné Liny Heydrichové? Poodhalte 80 let po válce příběhy žen, které se zapsaly do temných dějin Třetí říše, protektorátu i fašistické Itálie. Jejich životy byly plné luxusu, intrik, ale i tragédií ve stínu zrůdných ideologií.
Přestože ženy tvoří polovinu populace a často i polovinu pracovního týmu, jejich odměňování a pozice v byznysu tomu stále neodpovídají. V Česku berou v průměru o 20 procent méně peněz než muži. Kromě pracovních povinností jsou často těmi, kdo nesou hlavní břemeno domácnosti. Co jim v cestě vzhůru skutečně brání – a co s tím?
Jednadvacetiletá cestovatelka Leonie Bucheggerová má na kontě už přes 60 navštívených zemí – a ještě víc hejtrů. Poslední čtyři roky cestuje po celém světě – od Evropy přes Jižní Ameriku až po Asii. Říká, že svým životním stylem ráda boří zažité stereotypy o tom, jak by žena měla žít. „Komentáře plné mizogynie mě nepřekvapují. Lidi prostě nevědí, co si počít s tím, že si žiju podle sebe,“ dodává.
Pohled z kabiny motoráku jí učaroval. Ranní romantika s vycházejícím sluncem v očích strojvedoucí Alexandry Horké vyvažuje všechny těžkosti spojené s její profesí. Vydala se do mužského světa, kde je potřeba síla a odolnost, ale nelituje. Vlaky si zamilovala už dávno, jen cesta k nim byla klikatá.
Hluk, bláto, prach. Na první pohled nehostinné místo. Mistrová z lomu Mořina Zuzana Hrabinová to však vidí docela jinak. Pro Aktuálně.cz vypráví, proč si vybrala práci, kde síla a ego hrají velkou roli. Už půl roku velí partě mužů, svádí souboj s předsudky a každý den musí obhajovat svou pozici. Být jedinou ženou v pánském kolektivu je totiž pořádná výzva.
Lidé, kteří nežijí v monogamních vztazích, jsou v lásce stejně šťastní jako ti, co mají jednoho stálého partnera. Nejsou ale výrazněji spokojenější v sexu než tradiční páry. Zjistila to nová studie, o které píše server deníku The Guardian. Výsledky platí pro heterosexuály i pro účastníky studie z řad LGBT+ komunity.
Letos uplyne 80 let od konce druhé světové války a s ním spojených válečných hrůz. Příběh osvobozování Evropy Rudou armádou však není jen vzletným triumfem nad nacismem, ale také temnou kapitolou sexuálního násilí. Statisíce žen se staly oběťmi systematických znásilnění, která poznamenala generace.
Forty Elephants – legendární dámský gang, který po desítky let terorizoval Londýn. Ženy z chudinské čtvrti Elephant and Castle vytvořily nejobávanější zločineckou organizaci své doby. Jejich dokonale naplánované loupeže, elegantní móda a neotřesitelná soudržnost z nich udělaly fenomén britské kriminální scény první poloviny 20. století. Nyní lze zhlédnout seriál o jejich působení.
Následující optická iluze má odhalit skryté složky osobnosti. Na obrázku se nachází žena s rukama za krkem, ale i temná lebka. Podle toho, co vidíte jako první, zjistíte, zda patříte mezi vůdčí typy lidí.
"Skleněný strop" je metafora, která označuje neviditelnou bariéru, jež brání určité demografické skupině ve vzestupu ve společenské hierarchii. Poprvé se ale použila v souvislosti s překážkami v kariéře úspěšných žen. Přečtěte si příběhy jedenácti průkopnic, kterým se podařilo skleněný strop zbořit a inspirovat tak další generace žen k překonávání profesních bariér.
"Lidé dnes neustále nadávají, že obsah na sociálních sítích není autentický. Když se ale najde někdo, kdo se o autenticitu snaží, stejně to nemá snadné," říká Ivana Jungová, která svými tanečními improvizacemi dobyla český Instagram. "Jsem normální ženská, kterou baví pohyb. Jako introvert můžu tancem vyjádřit, co slovy neřeknu," popisuje žena, která tančí dál navzdory vlně kritiky a posměchu.
