Evropský parlament ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu 2027.
Ještě nedávno emisní povolenky určené domácnostem představovaly pro velkou část české populace čistě abstraktní pojem. Ale přitom lidé, kteří vytápějí zemním plynem, mohou vidět reálný dopad přímo ve svých smlouvách s dodavateli již nyní. Tedy to, o kolik zaplatí víc - účet za topení plynem se rodinám zvedne o tisíce korun ročně.
Evropská unie dává sbohem ruskému plynu i ropě. Po letech, kdy Moskva využívala energetiku jako páku vůči Evropě, se klíčové instituce EU shodují na konci dovozu ruských fosilních paliv. Zbývá doladit, kdy přesně dovozy skončí a jak zabránit možnému obcházení zákazu.
Ropa, plyn a uhlí budou mít i po roce 2050 dominantní postavení v celosvětových dodávkách energie, protože růst poptávky po elektřině bude rychlejší než přechod na obnovitelné zdroje. Vyplývá to z aktuální zprávy poradenské společnosti McKinsey. Pokračující využívání fosilních paliv představuje velkou výzvu pro dosažení globálních klimatických cílů.
S novými emisními povolenkami se zatím obchoduje jen na zkoušku a přes média a sociální sítě už létají na téma zdražení absurdní částky, které mají na jedné či druhé straně buď vyděsit voliče, nebo je naopak chlácholit. Zelené odpustky čeká start v roce 2027 a bolet budou. Žádný dnes učiněný odhad však nemusí nastat. Ale ani nemusí být chybný.
Britská společnost BP učinila u pobřeží Brazílie svůj největší objev ložiska ropy a zemního plynu za posledních 25 let. Objev je pro firmu povzbuzením, vzhledem k tomu, že se rozhodla zrušit svoji plánovanou expanzi do obnovitelných zdrojů energie a znovu se zaměřit na těžbu ropy a zemního plynu.
O kolik nám zdraží za rok a půl benzin vlivem emisních povolenek? O tři, nebo o deset korun na litr? A o kolik tisíc ročně podraží plyn a zejména uhlí? Českem se míhají racionální i katastrofické scénáře. A "povolenkovou směrnici" se v Bruselu na poslední chvíli snaží česká vláda zmírnit. Podle ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské žádná katastrofa nepřijde a zelené odpustky mají svůj význam.
Kanadská společnost Central European Petroleum (CEP) oznámila, že u severozápadního pobřeží Polska, poblíž přístavního města Svinoústí, objevila pravděpodobně největší ložisko ropy a zemního plynu na polském území. Objev by mohl výrazně přispět k energetické nezávislosti země.
Zatímco většina států Evropské unie včetně Česka se po začátku války na Ukrajině v roce 2022 začala od ruského plynu odpoutávat, Slovensko vedené premiérem Robertem Ficem jde opačnou cestou. Na přelomu roku byl Fico dokonce v Moskvě, kde chtěl při jednání s ruským diktátorem Putinem zajistit přísun této suroviny a poté, co Ukrajina zastavila kohouty, jí vyhrožoval.
Emisní povolenky, které nově zatíží prodejce pohonných hmot a dodavatele plynu a uhlí k vytápění, vytáhnou ročně z kapes domácností tisíce korun navíc. Stát se na poslední chvíli snaží dopad na občany zmírnit. Modelové příklady ukazují, jak může systém postihnout zejména nízkopříjmové domácnosti.
Tisíce korun ročně mohou navíc k dosavadním účtům naskočit na složenkách domácnostem, které vytápějí dům plynem nebo uhlím. Zhruba o 250 korun by podražilo tankování plné 50litrové nádrže auta. V Evropské unii už schválený systém emisních povolenek pro dopravu a bydlení nikdo nezastaví - možná jen zmírní. Aktuálně.cz shrnuje okolnosti hrozícího průvanu v peněženkách domácností.
Evropská unie loni schválila směrnici, v níž se píše o konci používání kotlů na fosilní paliva od roku 2040. České ministerstvo průmyslu však tvrdí, že tento termín není závazný. Kritici směrnice nicméně varují, že zákaz topidel na zemní plyn se může stát podobným symbolem odporu proti Evropské unii jako boj proti zákazu spalovacích motorů.
Mezi Venezuelou a sousední, rozlohou více než třikrát menší Guyanou se rozhořel spor o území bohaté na ropu a plyn. Provincie Esequibo leží v Guyaně, Venezuela ale nyní usiluje o to, aby území připadlo jí. Podle experta na Jižní Ameriku Martina Reye jde venezuelskému diktátorovi Nicolásovi Madurovi hlavně o upevnění moci. Pochybuje, že by rozepře přerostla ve válku.
Od příštího roku se má Čechům do účtů za elektřinu promítnout návrh Energetického regulačního úřadu, který počítá se zvýšením takzvané regulované složky ceny energií o desítky procent. Zatímco firmy se proti tomuto kroku staví a bojí se navýšení nákladů, oslovení analytici jej považují za nevyhnutelný. Premiér Petr Fiala (ODS) v úterý připustil, že o míře navýšení se bude ještě jednat.
Pravděpodobný budoucí slovenský premiér Robert Fico během předvolební kampaně varoval, že jako nový vůdce země už nepošle Ukrajině "ani jeden náboj" na pomoc proti ruské agresi. Tento dramatický posun od výrazně proukrajinského postoje odcházející vlády je zčásti založený na historických sympatiích Slovenska k Rusku. Jak ale napsal server Politico, existuje i velmi osobní důvod.
Cena plynu pro evropský trh v úterý pokračovala v poklesu a dopoledne přechodně sestoupila až na 80 eur (zhruba 1940 korun) za megawatthodinu, tedy nejníže od června. Dolů ji tlačí příchod teplejšího počasí a s ním slabší spotřeba i větší přísun energií z větrných elektráren, uvedla s odkazem na Spolkovou síťovou agenturu (BNetzA) agentura DPA.
V poslední době ubývá nepoctivých zprostředkovatelů energií. Obchody takzvaných energošmejdů komplikuje od poloviny roku nově zavedený registr energetických zprostředkovatelů a dolehla na ně i současná energetická krize. Na čtvrtečním setkání s médii se na tom shodli odborníci přes energetiku.
Astronomické částky za energie pro domácnosti by měly být na následující měsíce minulostí. Dodavatelé totiž začali do vyúčtování propisovat cenové stropy na elektřinu i plyn, které se pohybují níže než ceny tržní. Neznamená to ovšem, že si lidé nepřiplatí vůbec. Většina dodavatelů totiž od nového roku zvýší ceny právě až na vládou stanovený strop.
Průměrná cena elektřiny v Evropské unii v první polovině roku meziročně prudce stoupla. V Česku byl růst největší, činil 62 procent. Za tuzemskem následuje Lotyšsko (nárůst o 59 procent) a Dánsko (plus 57 procent). Vyplývá to z dat, která v pondělí zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
