Po vstupu ČR do EU v roce 2004 a přijetí Společné zemědělské politiky se postupně podařilo zastavit propad v oblasti rostlinné a později i živočišné produkce a stabilizovat i počet pracovníků v zemědělství.
Ekologové varovali už před 20 lety, že se to může stát, nikdo to nebral vážně, říká o přemnoženém kůrovci entomolog Petr Šípek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Město Žatec v sobotu 18. listopadu obdrželo certifikát zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Mezivládní Výbor pro světové dědictví rozhodl o zápisu před dvěma měsíci na svém zasedání v Saudské Arábii. Pro Česko je to 17. zápis na tento prestižní list a zároveň jde o první chmelařskou krajinu na světě, která získala tento status. Podívejte se, jak se tu česal chmel v 60. letech.
Vedra střídají krátké přívalové deště, půda nezvládá zadržovat vodu a celou zemi sužuje sucho. Problému si všímá také Brusel. Čeští europoslanci vidí řešení i v evropských dotacích. Neshodují se však na tom, jak finance z EU přesně využít – zda na nové přehrady, nebo třeba na obnovu rybníků.
Společenstva mlynářů a pekařů uvedlo, že pečivo a výrobky z pšenice letos podraží. Důvodem je cena pšenice, která kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám vzrostla.
Vysoké teploty a intenzivní sluneční záření může mít špatný vliv na zrání raných bílých odrůd, jako jsou Muškát moravský, Műller Thurgau, Lena a dalších.
Většinu pěstitelských oblastí zasáhla sucha. Kde napršelo, tam rostliny udusilo bahno. K dovršení všeho se na mnoha místech objevili škůdci.
Od roku 2012 se Česko potýká se silným suchem pravidelně a každý rok. "Jde o špatný trend a je jedno, jestli zasáhne jižní Moravu, nebo jakoukoliv část republiky," říká klimatolog Pavel Zahradníček.
Evropská unie se rozhodla snížit dotace zemědělcům. To se jim, včetně těch českých, pochopitelně nelíbí. Bez dotací z EU si zemědělské podnikání téměř nikdo nedokáže představit, říká agrární analytik Petr Havel v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Doporučení Evropské unie podle něj často aplikujeme na principu "papežštější než papež". Dodává, že nastavení evropských dotací vyhovuje spíše velkým agropotravinářským komplexům, což má negativní vliv na stav naší krajiny, úrodnost půdy a zdroje vody.
Stát se snaží dotacemi podpořit zaměstnanost na venkově, posílit tuzemské vinařství a udržet mladé vinaře v oboru. Peníze jdou ze zdrojů Evropské unie.
Podle Agrární komory ČR zemědělce odradila administrativní náročnost žádání o peníze.
Za poklesem sklizně obilovin stojí především snížení očekávaného výnosu. Za vyšší úrodou řepky je rozšíření osevní plochy i vyšší hektarový výnos.
Vstup do Evropské unie a napojení na Společnou zemědělskou politiku (CAP) výrazně přispěly ke stabilizaci agrosektoru v ČR. Vedly k zastavení propadu hospodářského výsledku odvětví a od roku 2011 k jeho pozvolnému a trvalému růstu. Přinesly ale i útlum živočišné produkce a nárůst dovozů.
Úroda ovoce má vzrůst o 55 procent na 185 tisíc tun. Tato sklizeň by měla být druhou nejvyšší od roku 2006, kdy sadaři sklidili téměř 191 tisíc tun ovoce.
Plyny, které vypouští dobytek, jsou patří mezi největší podílníky na tvorbě skleníkových plynů na Novém Zélandu.
Podle farmářů by skot méně stresovalo, kdyby byl zabíjen na pastvě. To je ovšem v rozporu s legislativou EU. Zvířata je možné na pastvě pouze omráčit.
Jedním z důvodů malé podpory menších producentu jsou složité dotační podmínky pro některé oblasti, kvůli kterým nebyly žádosti o dotace schváleny.
Přípravek má až stoprocentní účinnost a samovolně se rozkládá na látky, které na rozdíl od dřívějších prostředků neškodí ozonové vrstvě.
Školní zemědělský statek na kraji Humpolce je tak trochu jiný svět. Středoškoláci tu během školního roku tráví hodiny v koňském sedle nebo se starají o své psy, učni se věnují tesařině a opravují zemědělské stroje. Netradiční je i maturitní zkouška, jejíž praktickou část skládají studenti v těchto dnech.
Češi konzumují čím dál více masa. Stavy skotu a prasat v Česku přitom vytrvale klesají. Zemědělství má v tomto směru nižší výkonnost, než mělo v roce 1936.
