Bronislava Formánka nejde díky bujné kštici a divokému plnovousu v závodním depu přehlédnout. Svérázná osobnost českého okruhového sportu vedle závodění v Lamborghini miluje také tahače značky LIAZ. Doma jich má už skoro čtyři tucty.
Rostoucí teploty, opakující se období sucha, množící se škůdci. Trojice ekologicky hospodařících farmářů z Německa opakovaně řeší problémy s úrodou, které podle nich způsobily klimatické změny. Obrátili se proto na soud s tím, že německá vláda poškozuje jejich živobytí, když nedostatečně naplňuje klimatické cíle. Správní soud v Berlíně minulý týden zamítl jejich žalobu, spor ale bude pokračovat.
Na mýtince uprostřed lesa u města Boleslawiec na jihu Polska vyrostl opravdový vodní meloun. Nad úkazem se teď všichni podivují. Melouny se totiž v Polsku kvůli nepříznivým podmínkám nepěstují ani na zahradách, natož v dolnoslezských hájích.
Až 60 procent ploch, na nichž se na planetě pěstuje pšenice, by mohlo do konce století čelit epizodám sucha, které zasáhnou několik produkčních regionů současně. Vyplývá to z mezinárodní studie, kterou vedli vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Mendelovy univerzity v Brně a kterou poskytl vedoucí výzkumného týmu Miroslav Trnka.
Státní zemědělský a intervenční fond trvá na tom, že v případě dotací pro holding Agrofert nezjistil střet zájmů jeho původního majitele a premiéra Andreje Babiše (ANO). Ředitel fondu Martin Šebestyán o tom informoval senátní komisi pro posouzení unijních auditů Evropské komise, které se Agrofertu a Babiše týkají. Proplácení dotací pro Agrofert je nicméně nadále pozastavené.
Průběžné spočítané škody způsobené hraboši činí letos podle Zemědělského svazu půl miliardy korun. Další škody, hlavně na ozimech, budou následovat. Část zemědělců podle předsedy svazu Martina Pýchy škody nenahlásila, nebo nejsou pro podniky významné.
Situace s přemnoženými hraboši v postižených oblastech dále graduje a hlodavci ničí úrodu. Zemědělci navíc mají obavy, že hraboši sežerou i nově zaseté ozimy, sdělil mluvčí Zemědělského svazu České republiky Vladimír Pícha. A dodal, že úředníci i politici "hodili zemědělce přes palubu". Svaz už v létě avizoval, že škody způsobené hlodavci můžou přesáhnout i miliardu korun.
Hospodaření s vodou v povodí Dyje má být koordinovanější, za cíl si to klade nově vzniklý program Suwac. Ambicí je k tomuto účelu propojit vědeckou sféru, města, obce i vlastníky půdy a na půdě hospodařící subjekty, také významné krajské a státní organizace či soukromé subjekt.
Mezi důležité problémy dneška patří sucho, odlesňování a v Česku také vysoká pasivita občanů. Brněnská Nadace Partnerství přišla na to, jak "zabít tři mouchy jednou ranou". Nabízí totiž granty pro aktivní skupiny obyvatel, které se rozhodnou ve svém okolí vysázet stromy, nejlépe pak aleje a ovocné sady. Do pěti let chce s pomocí lidí vysázet deset milionů stromů. "Jestli nechceme nechat naše děti v průšvihu, musíme něco dělat," burcuje ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata.
Ústav biologie obratlovců v 70. letech vyvinul přípravek k hubení hlodavců pod označením Stutox. Podle zdejších vědců se nyní o jedu, který zemědělci chtěli plošně použít na přemnožené hraboše, šíří celá řada mýtů. Přípravek podle nich nekontaminuje životní prostředí, neboť se rychle rozkládá a tím se i minimalizuje riziko otravy ostatních zvířat. Plošnou aplikaci jedu přesto nyní nedoporučují, protože už nemá ekonomický ani ekologický smysl, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz šéf ústavu Jan Zukal.
Maso jím skoro denně, většinou z vlastních zdrojů, bez zvířat bychom to na planetě nezvládli. Problém je v systému farmaření, velké chemizaci a industrializaci zemědělství, míní Radim Kotrba z Výzkumného ústavu živočišné výroby. O zvýšení DPH u masa uvažují v Německu a ve skandinávských zemích. Doplatí na to i ekozemědělci, kteří se už dnes chovají zodpovědně, státy mají dostatek jiných cest, jak tohle řešit, říká Kotrba.
V Bystřici na Jičínsku se ráno roztrhlo a zřítilo přes 20 metrů vysoké silo. Nikdo nebyl zraněn. Zřejmě šlo o technickou závadu, informovali zástupci hasičů a policie. Z poškozeného sila se vysypalo více než 1000 tun pšenice. Podle ředitele zemědělské společnosti je škoda nejméně deset milionů korun.
V hrabství Norfolk na východě Anglie vznikne lesní škola s alternativní vyučovací metodou. Děti se budou starat o zemědělskou půdu a šestičlenné stádo alpak. Praktické vyučování bude venku, teorie pak v mongolských jurtách a dřevěných přístřešcích bez světla a elektřiny.
V Českých Budějovicích se konal 46. ročník veletrhu Země živitelka. Jde o největší agrosalon v Česku, hlavním lákadlem byly letos velké i menší zemědělské stroje. Představily se však i firmy ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše.
Poslední tři měsíce dělali brazilští včelaři jinou práci, než jaké by roční doba odpovídala. Místo starání se o své úly se museli ve velkém zbavovat uhynulých včel, během čtvrt roku šlo o celkem 500 milionů. Podobné zprávy hlásí včelaři po celém světě, výjimkou není ani Česko.
Okolnosti nás vyzývají k návratu, couvání do minulosti, kdy jsme žili v užším sepětí s krajinou, kdy byla naší partnerkou, ne bitým otrokem.
Sucho na území Česka ustoupilo. Zatímco na začátku srpna platily dva nejhorší stupně ze šesti na 13,3 procenta území, nedělní měření vědeckého portálu InterSucho je zaznamenalo už jen na 2,3 procenta území. Bez rizika sucha je nyní pětina území Česka, na začátku srpna to byla desetina.
Výstavba obřích hal, které rostou především na polích kolem dálnic, souvisí podle odborníků se suchem, které Česko sužuje. Kde vyroste sklad, voda se nevsakuje a neodpaří, rychle odteče. V okolí proto vysychají i studny. Navíc orné půdy za posledních dvacet let ubylo skoro 150 tisíc hektarů. Jedním z důvodů je také právě výstavba hal. Lidé žijící u dálnice D8 se rozhodli proti podobným stavbám bojovat. Současný příklad, kdy výstavba hal zabere pole, mají u dálnice D11 poblíž obce Mstětice.
Přemnožení hraboše a jeho likvidování úrody se nejvíce dotklo střední a jižní Moravy. Třeba na okraji Olomouce v Topolanech jsou od hrabošů děravá nejen pole, ale i zahrady či trávníky. Na rodinném gruntu z 19. století tu farmaří Roman Koutek. Je zároveň předsedou Asociace soukromého zemědělství okresu Olomouc a členem celorepublikového předsednictva asociace, takže má přehled i o dalších regionech. Mezi nejzasaženější patří dle jeho slov Olomoucko, Prostějovsko, Vyškovsko, Kroměřížsko či Břeclavsko.
Přemnožením hrabošů, kteří zemědělcům ničí úrodu, je zasažena především střední a jižní Morava - mezi nejpostiženější místa patří Olomoucko či Prostějovsko. Po těchto hlodavcích tu nemusíte nějak složitě pátrat, stačí si například dojet autobusem olomoucké MHD do místní části Topolany a na nekonečnou řadu děr a chodbiček narazíte hned u zastávky. A stačí chvilku počkat a hraboš na vás do pár minut vykoukne. Jejich chodbami jsou provrtaná nejen pole, sady či zahrádky, ale i příkopy, kde mohou žrát jen trávu.
